Zajímavosti 22
- SPOILER: Navzdory titulu filmu byla pouze jedna oběť zabita motorovou pilou.
- Natáčení se protáhlo z plánovaných 2 týdnů na týdny 4.
- Dům, ve kterém se natáčelo, byl později celý přesunut a slouží za restauraci v Kingslandu v Texasu.
- Díky masce s omezeným výhledem, kterou ve své roli nosil Gunnar Hansen, narážel často do trámů dveří a různých předmětů.
- Pro scénu, kdy Sally skáče z mezipatra skrze okno, byla použita dablérka. I tak se Marylin Burns zranila při natáčení dopadu na zem.
- Zuby Leatherface byly vyrobeny speciálně pro Gunnara Hanbena, a to jeho zubařem.
- Dodávka z filmu patřila zvukaři, Tedu Nicolaouovi.
- Soundtrack obsahuje i zvuky zvířat na jatkách.
- Tobe Hooper zamýšlel natočit film v rámci mírnějšího ratingu, ale přes veškerou snahu o sestříhání scén trvala hodnotící komise na ratingu R.
- V důsledku nízkého rozpočtu nosil Gunnar Hansen (Leatherface) po celou dobu natáčení pouze jedno triko, které se navíc nemohlo prát. Ke konci natáčení s ním proto nikdo nechtěl sedět u oběda, jelikož notně zapáchal.
- Záběr, ve kterém si Leatherface pořeže nohu, byl točen jako poslední. Herec měl na noze plát oceli, na který se uchytil kousek masa a sáček s krví.
- Dialogy Leatherface byly ve scénáři psány jako „breptání“, s poznámkami na boku, vyjadřujícími jeho slova.
- Tobe Hooper umožnil Gunnaru Hansenovi, aby přišel s vlastním nápadem na ztvárnění postavy Leatherface. Hansen se rozhodl, že Leatherface bude mentálně zaostalý a nikdy se nenaučí mluvit. Navštívil proto školu pro mentálně zaostalé a sledoval jejich pohyby a řeč.
- Lidská kostra z úplného konce filmu, sloužící jako lampa, byla skutečnou kostrou. Štáb si ji nechal dovést z Indie. Vyšla tak levněji než kostra vyrobená z plastu.
- Dům štábu pronajala zde žijící rodina a celou dobu natáčení v něm pobývala.
- Původní název zněl „Headcheese“, natáčelo se pod jménem „Leatherface“ a nakonec se zvolil „The Texas Chain Saw Massacre“.
- Britskými cenzory byl film roku 1975 odmítnut, ale díky Radě Velkého Londýna se dočkal uvedení v omezeném počtu kin v Londýně. Po neúspěšném pokusu cenzorů o sestříhání filmu byl roku 1977 opět zakázán. Následoval rok 1984 a další zákaz promítání z důvodu „přílišné nevraživosti“. Film dostal od cenzorů povolení k promítání v kinech a na videu až po 25 letech, tedy roku 1999.
- Byla použita motorová pila Poulan 306A, jejíž logo se přelepilo páskou, aby se tvůrci vyhnuli případným problémům.
- Nanesení velice náročného make-upu Johnu Duganovi (dědeček) zabralo spoustu času. Herec tento proces již nechtěl absolvovat znovu a vyžádal si proto natočení svých scén na jeden zátah. Vše se protáhlo na 36 hodin, točilo se během teplot dosahujících 38 °C a většina záběrů pocházela z večeře, kde se sedělo v místnosti plné mrtvých zvířat a hnijícího jídla. Erwin Neal (stopař) prohlásil: „Natáčení této scény bylo nejhorším zážitkem mého života…a to jsem byl ve Vietnamu, kde se mě pokoušeli zabít, což dokazuje, jak příšerné to bylo“.
- Režisér Tobe Hooper dostal nápad na film v přeplněném obchodě s nářadím. Když přemýšlel, jak se přes všechny ty lidi dostat, jeho zrak zabloudil k motorovým pilám.
- V Austrálii nebyl film vydán až do 80 let minulého století.
- Herečku pověšenou na háku ve skutečnosti držely nylonové lanka vedoucí mezi nohama, které působily značnou bolest.