Tout le monde n'a pas eu la chance d'avoir des parents communistes

Tento optimistický domácí příběh zachycuje moment, kdy pro mnoho idealistických a vděčných Francouzů a Francouzek byl příslib ruského komunismu oslnivý a všechno ruské bylo zdrojem radosti a úžasu. V příběhu byla Irène zachráněna z Osvětimi vojáky z SSSR a od té doby s nadšením považuje Rusko za zdroj naděje ve světě. Její pragmatičtější manžel je do roku 1958 už poněkud unavený jejím nadšením, které ji vedlo k tomu, aby vyzdobila jejich byt vším ruským, co se jí dostane do rukou. Všechno vyvrcholí, když se spřátelí se třemi členy pěveckého souboru Rudé armády během jejich turné po Paříži.