Bist

Dvacet. Přesně tolik dní zbývá do chvíle, kdy pan Soleimani uzavře svou jídelnu. Konají se tu především smuteční hostiny (a občas i oslavy svateb) a míra zármutku, která je s nimi spojená, vyčerpala majitele natolik, že mu psycholog naléhavě doporučil s podnikem skončit. Zaměstnanci ovšem přihlížejí jeho návštěvám u realitního makléře velmi podezíravě a oznámení o prodeji a následné demolici je úplně zničí. Je to totiž pětice malých lidiček, pro něž je jídelna víc než zaměstnání – zmrzačený kuchař, jemuž dobrovolně a zadarmo pomáhá jeho manželka, dokonce v suterénu restaurace přespává. Pro mladou vdovu s malou dcerkou je práce v jídelně jedinou záchranou ve světě řízeném muži a oba číšníci před svým šéfem pečlivě tají, že nemají kam jít. Uzavření restaurace je pro ně hrozbou, kterou se, každý po svém, pokusí odvrátit... Subtilní psychologické drama, mistrovsky balancující na hranici komedie a tragédie, činí z malé restaurace mikrosvět lidských charakterů, do nějž se navíc výmluvně otiskuje íránská současnost. [44. MFFKV 2009]