Vzduch vibruje ozvěnami války, prostor vězní hučící dráty. Arménská enkláva v Ázerbájdžánu, odkázaná na sebe a přísun humanitární pomoci. Němým komentátorem údělu příhraniční komunity je zatoulaný býček, zachráněný z jezerní tůně. Muži pečují o stáda krav, ovcí a koz, ženy je dojí a vyrábějí sýr. Stolují u dýmající polní kuchyně. Léto střídá podzim, zima mění jen rytmus práce a způsob existence zvířat. Býček touží po výběhu na kamenité pláně, ale všude naráží jen na dráty a strážní věže. Muž dostavěl dům a v nedalekém chrámu se oženil. Do kamenných ruin svatebčany doprovodili sousedé. O Vánocích rodiny usedly ke stolům se skromným pohoštěním. V noci vzplály stáje a seníky. Býček vyběhl za svobodou… Sugestivní obraz válečné krajiny vyvěrá z pozorování zraněné přírody, zmatených zvířat a lidí, kteří navzdory okolnostem neztrácejí smysl pro důstojnost, zakotvený v jejich tradici. Dokumentární syrovost režisér zjemňuje empatickou reflexí. [44. MFFKV 2009]