Bu jian

V tchajwanském hlavním městě byl znovu otevřen městský park, který však ze dvou třetin obklopuje železná stěna. Jen malý kousek uprostřed je vyhrazen dětem, které si hrají na prolézačkách a dovádějí na houpačkách. Rodiče je mají nadosah a zdá se, že tady se nikomu nemůže nic přihodit. Přesto se z parku ztratí tříletý chlapec, jehož babička si na pár minut odskočila na toaletu. Zoufalá žena prohledá celé okolí, zalarmuje hlídače i policii, ale bez výsledku. Její vnuk jako by se propadl do země. Stejně jako starý muž, jehož naposledy viděli na procházce v městském parku, ale večer ho jeho vnuk marně všude hledá... V mnoha tchajwanských filmech bývá město Tchaj-pej popisováno jako "město duchů". Režisér Lee Kang-sheng v podtextu tohoto příběhu "o neschopnosti vidět" vypráví také o poničených vztazích v tchajwanských rodinách. Jako by lidé žili ve svém vlastním uzavřeném světě, z něhož nedokáží vystoupit, nejsou schopni komunikovat s ostatními členy rodiny a tradiční silné vazby mizí...