Zajímavosti o Příliš vzdálený most

Zajímavosti 120

• Postava generála Browninga v podání sira Dirka Bogarda byla velmi kontroverzní a několik přátel zesnulého generála naznačilo, že kdyby Browning v roce 1977 ještě žil, zažaloval by režiséra sira Richarda Attenborougha a scenáristu Williama Goldmana za urážku na cti. Bogarde se během natáčení postavil proti tomuto ztvárnění, protože Browninga osobně znal, neboť byl za války členem štábu polního maršála Bernarda L. Montgomeryho. Bogarde byl rozčilen osobní kritikou, které se mu dostalo po uvedení filmu, zejména proto, že se nepodílel na psaní scénáře. Ačkoli Attenborough veřejně přijal odpovědnost za tuto kontroverzi, jeho vztah s Bogardem už nikdy nebyl stejný. Browningův syn uvedl, že podle jeho názoru byl jeho otec ve filmu označen za obětního beránka neúspěchu operace Market Garden, protože producenti věděli, že kdyby se pustili do Montgomeryho, vyvolalo by to příliš mnoho kritiky.
  0
• Sir Dirk Bogarde, který hrál generálporučíka Browninga, sloužil během druhé světové války v britské armádě u rozvědky. On a dalších osm zpravodajských důstojníků bylo během bitvy v Arnhemu vysláno generálem Bernardem L. Montgomerym.
  0
• Scénář sira Michaela Cainea, který dával povel koloně tanků a obrněných vozů k boji, zněl: "Vpřed, vpřed, útok." Naštěstí pro Cainea byl na place podplukovník J. O. E. Vandeleur, takže se ho mohl zeptat, jaká byla skutečná hláška. Vandeleur mu řekl: "Jen jsem tiše řekl do mikrofonu: 'Tak se pohněte,'" což je to, co Caine říká ve filmu.
  0
• Sir Michael Caine tvrdí, že mu režisér Sir Richard Attenborough neřekl, že řada atrap tanků za průzkumným vozem, v němž Caine jel, bude vyhozena do povětří, aby Caine během záběru vypadal realisticky vyděšeně.
  0
• Jednalo se o první válečný film, v němž herci před natáčením prošli výcvikovým táborem. Sir Richard Attenborough nechal mnoho komparzistů a vojáků projít mini výcvikovým táborem a během natáčení je ubytoval v kasárnách.
  0
• Sir Laurence Olivier se na place objevil ve starém obleku a v ošoupaných černých botách. Siru Richardu Attenboroughovi oznámil, že v nich měsíc zahradničil, aby vypadaly přesně jako pro jeho postavu holandského farmáře a lékaře, který riskuje život, aby ošetřil raněné.
  0
• Sir Sean Connery hrál v tomto filmu jednu z největších rolí generála Urquharta, ale rozzlobilo ho, že Robert Redford v mnohem menší roli dostal podstatně více peněz. Na krátkou dobu vyhlásil stávku, dokud nebyl jeho honorář upraven k jeho spokojenosti.
  0
• Sir Richard Attenborough původně tento film režírovat nechtěl, protože po filmu Mladý Winston (1972) chtěl natočit film Gándhí (1982). Velká filmová studia se však zdráhala film financovat, a tak hledal finanční prostředky u Josepha E. Levina. Tento film byl součástí dohody výměnou za financování filmu Gándhí (1982).
  0
• Podle vydání na DVD skutečný plukovník John Frost během natáčení vynadal siru Anthonymu Hopkinsovi, že během bitvy o Arnhem běhal z domu do domu. Podle Hopkinse mu Frost řekl, že britský důstojník by nikdy neběhal, ale dal by najevo pohrdání nepřátelskou palbou tím, že by chodil z místa na místo. Hopkins tvrdí, že se o to pokusil, ale jakmile začala palba, převládly u něj instinkty a utíkal, jak nejrychleji mohl.
  0
• Ve scénách startu z Anglie se dvakrát objeví britský výsadkář s kuřetem v ruce. Jedná se o rotmistra 10. (dobrovolnického) praporu výsadkového pluku, poručíka Josepha Glovera, a jeho domácího mazlíčka, slepici Myrtle. Slepice, kterou Glover původně osvobodil z farmy v Anglii v rámci sázky o to, zda slepice umí létat, uskutečnila mezi červencem a zářím 1944 několik nebojových výsadků. Glover a Myrtle seskočili v Arnhemu se 4. parašutistickou brigádou při druhém seskoku, který se uskutečnil 18. září (nikoli při prvním seskoku, jak je zobrazeno ve filmu). Byla nalezena mrtvá 19. září a pohřbena s padákovými křídly.
  0
• Režisér Richard Attenborough věděl, že má jen jednu šanci natočit velkou výsadkovou sekvenci. Aby měl jistotu, že bude mít potřebný záběr, točilo se během výsadku 19 kamer.
  0
• Daphne Du Maurierová, vdova po generálporučíku Browningovi, si stěžovala, že její manžel byl tímto filmem "obviněn" z neúspěchu operace Market Garden. Browning a neviditelný polní maršál Bernard L. Montgomery, kteří jsou zobrazeni jako odpovědní za neúspěch, zemřeli v době uvedení filmu v roce 1977 (na rozdíl od ostatních zúčastněných velitelů). Sir Richard Attenborough své ztvárnění Browninga obhajoval poukazem na závěrečnou scénu, kde říká: "Jak víte, vždycky jsem si myslel, že jsme zašli příliš daleko." Browning skutečně řekl něco velmi podobného (odtud název původní knihy Cornelia Ryana a tohoto filmu), ale řekl to dávno před zahájením operace.
  0
• Major Fuller (Frank Grimes), důstojník, kterému je řečeno, aby "nerozhoupal loď" kvůli leteckému zpravodajství, se ve skutečnosti jmenoval Brian Urquhart. Jeho jméno bylo v tomto filmu změněno, aby si ho diváci nepletli s postavou sira Seana Conneryho, generálmajorem Royem Urquhartem. Oba Urquhartové nebyli příbuzní.
  0
• Podle produkčních poznámek na DVD James Caan souhlasil s natáčením tohoto filmu kvůli scéně, v níž pod pohrůžkou střelné zbraně nutí neochotného armádního chirurga operovat jednoho z jeho kamarádů. Řekl: "Když za mnou Richard Attenborough přijel do Los Angeles, nabídl mi výběr z několika rolí. Seržanta jsem si vybral hlavně kvůli té jedné scéně."
  0
• Robert Redford (major Julian Cook) dostal údajně 2 miliony dolarů za celkem dva týdny práce na tomto filmu. Major Cook byl za své činy při přechodu řeky Waal vyznamenán americkým Záslužným křížem a nizozemským vojenským Vilémovým řádem.
  0
• Závěrečný záběr filmu byl inspirován záběrem z filmu Šumař na střeše (1971), který vznikl o šest let dříve.
  0
• Wolfgang Preiss se objevil v tomto filmu a ve filmu Nejdelší den (1962), který byl rovněž natočen podle knihy Cornelia Ryana. V předchozím filmu hrál Preiss německého generálmajora Maxe Pemsela, náčelníka štábu německé Sedmé armády, zatímco v tomto filmu hrál německého polního maršála Karla Gerda von Rundstedta, vrchního velitele německých pozemních sil na západní frontě.
  0
• Několik hlavních účastníků operace Market Garden bylo během natáčení zaměstnáno jako vojenští poradci, jmenovitě Brian Horrocks (Edward Fox), James M. Gavin (Ryan O'Neal), J.O.E. Vandeleur (Sir Michael Caine), John Frost (Sir Anthony Hopkins) a Roy Urquhart (Sir Sean Connery).
  0
• Podle jeho pamětí "Moje slovo je můj Bond" z roku 2008 byla siru Rogeru Moorovi nabídnuta role Briana Horrockse. Byl nucen ji odmítnout kvůli termínovým konfliktům s filmem Špion, který mě miloval (1977), ale po odkladu bondovky byl opět k dispozici. Horrocks však postavu schválil a Moorea odmítl a roli místo něj dostal Edward Fox.
  0
• Filmoví kritici se vysmívali producentovi Josephu E. Levinovi, že do role armádního generála obsadil 35letého Ryana O'Neala. Ve skutečnosti však bylo brigádnímu generálovi Jamesi M. Gavinovi v době bitvy pouhých 37 let. Ve skutečnosti byl Gavin krátce po této bitvě povýšen na generálmajora a ve svých 37 letech byl nejmladším mužem, který kdy tuto hodnost zastával. To je všechno pravda, ale George Armstrong Custer byl jmenován generálmajorem dobrovolníků ve 24 letech a Gilbert du Motier, markýz de Lafayette, byl generálmajorem kontinentální armády za revoluční války v 19 letech.
  0
• Steve McQueen a Audrey Hepburnová byli původně obsazeni do rolí majora Juliana Cooka a Kate Ter Horstové: McQueen chtěl hrát pouze v hlavních rolích, ne v hvězdných projektech, a Hepburnová měla příliš vysoký plat. Také se uvádělo, že pro Hepburnovou - která za války žila v Německem okupovaném Nizozemsku a viděla, jak němečtí vojáci střílejí civilisty na ulici a jak její přátelé umírají při náletech - by byla vyhlídka na znovuprožívání válečných zážitků příliš traumatizující.
  0
• Skladatel John Addison byl během operace členem XXX Corps.
  0
• Střelba Američany vedeného útoku na most u Nijmegenu byla nazvána "Hodina za milion dolarů". Kvůli hustému provozu měl štáb povolení natáčet na mostě 3. října 1976 mezi 8:00 a 9:00. Na mostě se natáčelo pouze v době od 8:00 do 12:00. Nedokončení scény by si vyžádalo změnu plánu, což by včetně přesčasů Roberta Redforda stálo nejméně milion dolarů. Sir Richard Attenborough proto trval na tom, aby všichni herci hrající mrtvoly měli zavřené oči.
  0
• Scéna, v níž seržant Eddie (vlastním jménem Charles) Dohun James Caan donutí lékaře Arthura Hilla, aby se postaral o svého kapitána, se odehrála v podstatě tak, jak je zobrazena. Manželka kapitána, kterému zachránil život, o tom vyprávěla dopisem autorovi Corneliu Ryanovi. Dohun byl však na celou minutu zatčen, než byl propuštěn. Doba vazby byla přesně odměřena na náramkových hodinkách zatýkajícího důstojníka.
  0
• Sir Sean Connery tento film původně odmítl, protože měl pocit, že by oslavoval vojenskou katastrofu. Po přečtení scénáře změnil názor.
  0
• Producentům se podařilo najít pouze čtyři z mnoha tanků Sherman, které byly vidět na obrazovce. Zbytek byly plastové odlitky nasazené na 88" Land Rovery. Pro německé Kubelwageny byly použity podvozky Volkswagen Brouk. Běhouny tanků nedosahovaly země, ale film je sestříhán tak, že to není patrné (kromě části poté, co Elliott Gould zvolá: "Roll the fuckers!", jsou tam záběry tanků valících se přes most. Jeden tank je vidět v siluetě na pozadí a jeho pásy se zjevně nepohybují tak rychle, jak by měly, kdyby byl tank skutečný). (asi v 57. minutě) Když Shermany míří nahoru po silnici, poslední viděný Sherman (pátý) se vznáší několik centimetrů nad zemí. Při pozorném sledování je vidět jen levé zadní kolo jednoho z Land Roverů.
  0
• Podle koordinátora kaskadérů Vica Armstronga se na filmu podílelo více než 100 kaskadérů.
  0
• Ve filmu je zachycena událost, kdy si britský štábní důstojník přivezl na transportním kluzáku kompletní operační rozkaz na úrovni sboru s mapami a grafikou, který neměl nikdy opustit Británii, a pak ho nedopatřením nechal na kluzáku při přistání v Holandsku. Němci nakonec obsadili přistávací zónu kluzáku a operační rozkaz našli. Němci však byli přesvědčeni, že se jedná o soubor falešných dokumentů, které Britové podstrčili za účelem klamání, a ve skutečnosti několik prvních dnů bitvy manévrovali v rozporu s tím, co dokumenty uváděly. Byl to výsledek operace Mincemeat, která předcházela spojenecké invazi na Sicílii o 14 měsíců dříve a při níž britská vojenská rozvědka připravila mrtvolu v uniformě štábního důstojníka královské námořní pěchoty a záchranné vestě a s kurýrním kufříkem připoutaným k zápěstí, který obsahoval dokumenty naznačující, že cílem chystané spojenecké invaze je Sardinie, a nikoli Sicílie. Mrtvola byla vysazena ponorkou u pláže ve Španělsku, kde Britové věděli, že proněmecký Francův režim by pravděpodobně mrtvolu a dokumenty našel a předal informace v dokumentech Němcům. Plán se podařilo uskutečnit tak, že několik německých divizí bylo odkloněno ze Sicílie na Sardinii, a stal se námětem filmu The Man Who Never Was (1956).
  0
• Film se odehrává od 9. do 26. září 1944.
  0
• Dirk Bogarde natočil tento film, hvězdný epos z druhé světové války, protože prý litoval, že odmítl Nejdelší den (1962). To je však nepravděpodobné. Bogarde ve svých pamětech a v několika rozhovorech uvedl, že film natočil čistě z přátelství s režisérem Richardem Attenboroughem a že byl první hvězdou, která byla obsazena. Tvrdil, že Attenborough mu řekl, že pokud bude ve filmu hrát, bude pak možné podepsat smlouvu s několika dalšími velkými jmény, která by film považovala za prestižní projekt. Stejná historka se vypráví o tom, že Attenborough podepsal smlouvu s Laurencem Olivierem. Bogardeovi se však natáčení filmu velmi nelíbilo a po zbytek života se k němu i k Attenboroughovi stavěl vehementně a často říkal, že se stydí za to, že se na něm podílel.
  0
• Bylo natočeno více než 2,7 milionu stop filmu. Při běžné rychlosti 90 stop za minutu (1,5 stopy za sekundu) u 35milimetrového filmu je to více než 500 hodin.
  0
• Joseph E. Levine sám financoval rozpočet ve výši 22 milionů dolarů. Během produkce ukazoval záběry z filmu distributorům, kteří mu pak platili za distribuční práva. V době, kdy byl film dokončen, Levine získal 26 milionů dolarů, takže film byl v černých číslech o 4 miliony dolarů dříve, než byl vůbec uveden do kin.
  0
• Postava generála sira Fredericka "Boye" Browninga, kterou ztvárnil Sir Dirk Bogarde, se ukázala jako velmi kontroverzní. Vdova po Browningovi Daphne Du Maurierová požádala barmského hraběte Louise Mountbattena, aby na protest bojkotoval londýnskou premiéru. Ten to odmítl, protože šlo o charitativní akci.
  0
• Podle DVD generál Roy Urquhart netušil, kdo je sir Sean Connery, ani proč byly jeho dcery tak nadšené, že byl vybrán, aby hrál jejich otce v tomto filmu. Sir Richard Attenborough si Conneryho vybral kvůli jeho velké podobnosti s mladším Urquhartem.
  0
• Edward Fox byl dobrým přítelem generála Briana Horrockse, kterého ve filmu ztvárnil. Dal si záležet, aby svého přítele ztvárnil co nejpřesněji.
  0
• Kaskadér Alf Joint se těžce zranil při natáčení kaskadérského kousku při pádu ze střechy. Minul nafukovací matraci.
  0
• Steve McQueen dostal nabídku na jednu z hlavních rolí ve filmu. Když však McQueen zjistil, že byl obsazen Maximilian Schell, okamžitě ztratil zájem. Důvodem byl Schellův poměr s McQueenovou první ženou.
  0
• Denholm Elliott, který si ve filmu zahrál krátkou epizodní roli důstojníka královského letectva, sloužil v R.A.F. během druhé světové války.
  0
• Natáčelo se po dobu sto třiceti tří dnů.
  0
• Protože skutečné oboustranné maskovací pláště Waffen-S.S. nebyly k dispozici, byly pláště použité ve filmu ušity z poválečných německých půlek krytů v maskovacím vzoru "améba".
  0
• Německé těžké tanky ve filmu jsou ve skutečnosti německé tanky Leopard 1A1, vyráběné v letech 1965-79.
  0
• Film si dal záležet i na drobných detailech. Příkladem je uniforma německého velícího generála Gerda von Rundstedta (Wolfgang Preiss). Nosí tuniku plukovníka pěchoty, nikoliv tuniku své skutečné hodnosti, která byla polní maršál (nejvyšší možná hodnost). Koncem roku 1938 odešel do výslužby, přinejmenším zčásti kvůli Hitlerovým zásahům do armády, ale když se Německo ocitlo ve válce, nechal se přesvědčit, aby se z výslužby vrátil. Poté nosil uniformu své stálé čestné hodnosti namísto hodnosti zastupující.
  0
• V jedné z epizod nizozemského televizního historického pořadu Andere tijden (2000) o natáčení tohoto filmu bylo uvedeno, že Joseph E. Levine sdělil místní samosprávě v Deventeru, že jejich město bude hostit světovou premiéru 14. června 1977. K tomu však nikdy nedošlo a Deventer dokonce promeškal i nizozemskou premiéru, která se konala v Amsterdamu. Na nizozemské tiskové konferenci Levine vysvětlil, že původně plánoval světovou premiéru v Deventeru, ale že si neuvědomil, že město nemá dostatečně velké kino. Jak uvedl deník NRC Handelsblad, řekl, že film je mu příliš drahý na to, aby byl uváděn ve formátu poštovní známky. Když jeden z novinářů navrhl, že by mohl rekonstrukci financovat, Levine pohrdavě odpověděl, že Deventer už na něm vydělal miliony.
  0
• Generál Waffen-SS Wilhelm Bittrich (Maximilian Schell) je jedním z mála vysokých důstojníků SS, o nichž se obecně soudí, že se osobně nepodíleli na žádných válečných zločinech. Po válce byl ve Francii souzen za popravu 17 členů odboje. Při procesu vyšlo najevo, že Bittrich ve skutečnosti o zvěrstvu nic nevěděl, rozkazy nevydal a pokusil se odpovědné osoby postavit před válečný soud. Bittrich byl přesto usvědčen a jako odpovědný velící důstojník odsouzen na 5 let. Byl propuštěn na svobodu za dobu, kterou si odpykal během dlouhé vyšetřovací vazby. V pozdějším věku se Bittrich angažoval ve skupinách, které si libovaly v revizionistické historii, aby vzkřísily pošramocenou pověst SS.
  0
• S filmem je spojeno 14 držitelů Oscara®, z toho sedm herců (žádný z nich však Oscara® za tento snímek nezískal).
  0
• Sir Richard Attenborough se na projektu podílel celkem 24 měsíců a pracoval v průměru 18 hodin denně sedm dní v týdnu. Když film konečně dokončil, šel Attenborough spát a tři dny tvrdě spal.
  0
• Mnoho tanků, nákladních automobilů a džípů bylo převzato od řecké a turecké armády, které v té době modernizovaly své zásoby.
  0
• Všechny herecké hvězdy dostávaly týdenní honorář 250 000 dolarů. Tímto způsobem se produkce snažila udržet náklady na nízké úrovni. Výjimkou byl Robert Redford, který za čtyři týdny práce dostával 500 000 dolarů týdně. (Dodatek): Výjimkou je sir Sean Connery. Ten byl zřejmě rozzuřený, když se dozvěděl o Redfordově vyšším platu, a nepokračoval, dokud mu nebyl plat upraven více podle jeho představ.
  0
• Ve filmu Nejdelší den (1962) byl do role majora Johna Howarda obsazen veterán dne D Richard Todd a byla zde zinscenována skutečná událost při dobývání mostu Pegasus, kdy se Howard setkal s Richardem Toddem (v té době armádním kapitánem) uprostřed mostu, roli Todda hrál neobsazený herec. Podobná pozoruhodná rekonstrukce byla plánována i pro tento film. Do role obyvatelky Arnhemu Kate ter Horst (Liv Ullmann) byla původně obsazena Audrey Hepburn, ale byla vyřazena, když byla její požadovaná platová cena příliš vysoká. Hepburnová, která byla napůl Angličanka a napůl Holanďanka, byla v době vypuknutí války poslána z Anglie do Nizozemska, které bylo neutrální, ale rodné město její matky Arnhem bylo obsazeno Němci a ona tam zůstala na čas uvězněna. Během operace Market Garden patnáctiletá Hepburnová vyřizovala pochůzky a posílala vzkazy Spojencům, kteří ve městě bojovali, a tak by se jako Kate Ter Horstová ve filmu setkala sama se sebou.
  0
• Během úvodního vyprávění na pozadí černobílých archivních fotografií z druhé světové války nejmenovaný vypravěč poznamenává, že britský polní maršál Bernard L. Montgomery byl na severu a americký generálporučík George S. Patton na jihu. To je sice přesné, ale spojenecké velení v zóně mělo ve skutečnosti na severu celou Montgomeryho skupinu armád složenou z několika podřízených armádních stupňů a na jihu 12. skupinu armád amerického generála LTG Omara N. Bradleyho, jejíž podřízenou součástí byla Pattonova III. armáda. Přesněji řečeno, Vypravěč by řekl "Montgomery na severu a Bradley na jihu". Je pravděpodobné, že Pattonovo jméno bylo použito proto, že byl v té době pravděpodobně nejznámějším velitelem americké polní armády v evropském divadle.
  0
• Ze čtrnácti herců, kteří dostali hlavní roli, je James Caan (rotmistr Eddie Dohun) jediným, který nemá společnou scénu s žádným z ostatních.
  0
• Původně měl film od MPAA rating "R" kvůli silným slovním projevům, ale po odvolání byl snížen na "PG".
  0
• Kromě Karla Ludwiga (Hardy Krueger) byly všechny hlavní postavy skutečnými účastníky operace. Brigádní vůdce SS Heinz Harmel, podle něhož byla role vytvořena, si nepřál, aby jeho jméno bylo ve filmu zmíněno, protože se v poválečném Německu raději držel v pozadí.
  0
• Film obsahuje některá zkreslení vojenské historie, která se v knize nevyskytují. Zejména důvody zpoždění XXX. sboru při dosažení arnhemského mostu (vedoucí k neúspěchu útoku) se značně liší od důvodů uvedených v textu Cornelia Ryana.
  0
• Kostýmní oddělení muselo vytvořit více než 2 000 kostýmů.
  0
• Plukovník Stout (Elliott Gould ) byl založen na plukovníkovi Robertu Sinkovi (1905-1965), veliteli 506. výsadkové pěchoty. Sinka hrál Dale Dye ve filmu Bratrstvo neohrožených (2001).
  0
• Scény kolem "arnhemského" mostu se natáčely v Deventeru, kde byl podobný most přes řeku Ijssel stále k dispozici. Replika původního silničního mostu v Arnhemu sice existovala, ale v polovině 70. let 20. století už stála v moderním městském prostředí, které nebylo možné použít pro ztvárnění města ze 40. let 20. století. Několik scén se natáčelo v Zutphenu, kde je k vidění starý obecní dům (bílá budova, která ve filmu představovala nacistické velitelské centrum) a hlavní kostel.
  0
• Nizozemská armáda poskytla pro tento film výsadkáře a tanky.
  0
• V úvodních scénách po invazi, které jsou natočeny černobíle a matně, je krátce zobrazena kolona tanků A27M Cromwell, jednoho z nejúčinnějších britských obrněných vozidel druhé světové války. Prvky konstrukce tanku Cromwell byly začleněny do pozdějšího tanku A34 Comet, pravděpodobně nejlepšího britského tanku druhé světové války. Tento film byl možná filmovým debutem a zároveň jediným výskytem tanku A27M ve velké válečné filmové produkci po roce 1945.
  0
• Přestože Maximilian Schell mluvil plynně anglicky, zůstal věrný své postavě generála Waffen-SS Wilhelma Bittricha a ve filmu nemluvil anglicky, protože skutečný Bittrich anglicky neuměl a nikdy se nenaučil mluvit ani rozumět.
  0
• Po útoku na přechod řeky s cílem dobýt most v Nijmegenu se major Julian Cook (Robert Redford) postaví britskému důstojníkovi a pokárá ho za to, že nepostupují: "Vy se jen zastavíte a vypijete čaj!". K takové události skutečně došlo, nicméně nešlo o majora Cooka, ale o důstojníka 82. výsadkové divize kapitána T. Moffatta Burrisse a britského tankového důstojníka. Burriss přiznal, že přiložil Britovi k hlavě pistoli a nařídil mu, aby šel dopředu, jinak mu ustřelí hlavu. Britský důstojník se přikrčil uvnitř svého tanku a zavřel poklop.
  0
• Producent Joseph E. Levine zaplatil za filmová práva na knihu Cornelia Ryana 325 000 dolarů.
  0
• Liv Ullmannová (v roli Kate ter Horst) se naučila foneticky repliky pro svůj proslov "jen hodinu odpočinku". Bohužel je nerozluštitelná i pro rodilé mluvčí nizozemštiny. Pro distribuci v Nizozemsku byly přidány titulky.
  0
• Všichni hlavní herci souhlasili s účastí na základě "zvýhodněného národa" (všichni měli dostávat stejný týdenní honorář), který v tomto případě činil 250 000 dolarů týdně, s výjimkou Roberta Redforda, který dostával podstatně více.
  0
• V přestávce hrál Para na flétnu třetí větu z Braniborského koncertu č. 6 (BWV1051), jehož autorem je Johann Sebastian Bach.
  0
• Režisér Richard Attenborough se snažil o historickou přesnost. Ve scéně, kdy vojáci 82. výsadkové divize pádlují přes řeku Waal v chatrných překližkových a plátěných člunech, natáčel scénu na skutečné řece Waal a použil přesné kopie člunů jako při skutečné události.
  0
• Robert De Niro odmítl hlavní epizodní roli seržanta Eddieho Dohuna, do které byl obsazen jeho kolega z filmu Kmotr II (1974) James Caan.
  0
• Čtyři cvičné letouny AT-6 Texan (nebo Harvard v britské nomenklatuře) představovaly americké a německé stíhačky. Jejich původní označení bylo PH-KLU, PH-BKT, B-64 a B-118, přičemž poslední dva letouny zapůjčilo nizozemské královské letectvo. Létali na nich členové aeroklubu Gilze Rijen, který poskytl také Auster III, PH-NGK, který zobrazoval Auster V, RT607, ve válečné kamufláži. Spitfire Mk. IX, MH434, znázorňující fotoprůzkumnou variantu s kódovým označením AC-S, zapůjčil Hon. Patrick Lindsay a létal s ním akrobatický mistr Neil Williams.
  0
• Producent Joseph E. Levine odhadl, že z rozpočtu 27 milionů dolarů (v roce 1977 obrovská částka) šlo 9 milionů na platy herců.
  0
• Letoun 6171 plnil ve většině formací funkci kamerové lodi s maskovaným letounem Piper Aztec, G-AWDI. Jedna kamera byla namontována v astrodomu, jedna na levoboku na horní ploše hlavního letounu, třetí kamera byla umístěna na vnější straně předního okna kabiny na levoboku a čtvrtá pod střední částí letounu. Kromě toho byly odstraněny středové únikové poklopy, aby byly k dispozici další kamerové otvory za předpokladu, že během natáčení nebudou na palubě žádní vojáci. Druhý Aztec, G-ASND, byl na některých záběrech záložní kamerovou lodí, ale nebyl maskován. Byla použita také loď Alouette, G-BDWN. Po nehodě s letounem G-AWDI byly použity také dvě místně najaté Cessny 172, PH-GVP a PH-ADF. Bylo postaveno deset replik kluzáků Horsa, ale větrná smršť téměř všechny poškodila. Sedm nebo osm jich bylo pro natáčení narychlo opraveno. Repliky kluzáků měly těžký ocas a vyžadovaly podpěrný sloupek pod zadní částí trupu, přičemž úhly kamery byly pečlivě voleny tak, aby jej neodhalily. Dakota 6153 byla vybavena vlečným zařízením a repliky Horsa byly vlečeny vysokou rychlostí, ačkoli žádná se nedostala do vzduchu. Dvoumístný větroň Blaník, který poskytl člen London Gliding Clubu, Dunstable, byl vlečen do vzduchu pro záběry vzletu v interiéru.
  0
• Objevily se stížnosti na pokus Gena Hackmana o polský přízvuk.
  0
• Walter Kohut (polní maršál Walter Model) byl švagrem Maxmiliána Schella (generál Wilhelm Bittrich), neboť byl ženatý s jeho mladší sestrou Immy Schellovou.
  0
• O roli generála Stanislawa Sosabowského vážně uvažoval režisér Richard Attenborough, spoluhráč Charlese Bronsona z Velký útěk (1963).
  0
• Postava generála Ludwiga v podání Hardyho Krügera je složená z německých divizních velitelů generála Harmela a podplukovníka Harzera.
  0
• Během natáčení se při řízení svého BMW zranil vedoucí speciálních efektů John Richardson a při nehodě zahynula jeho asistentka a přítelkyně Liz Mooreová. Nehoda se stala krátce po půlnoci v neděli 13. června 1976. Někteří věřili, že nehoda byla důsledkem zlověstné kletby nad těmi, kteří se podíleli na natáčení filmu Přichází Satan! (1976), jakým byl Richardson. Při čelním nárazu byla Mooreovi useknuta hlava (skutečná ozvěna dekapitace postavy Jenninga ve filmu Přichází Satan!); Richardson zůstal naživu, ale byl omráčen. Když se po srážce zvedl, všiml si nedalekého rozcestníku, který ukazoval na 20 kilometrů vzdálené město Ommen. Kilometrovník v místě nehody však ukazoval vzdálenost 66,6 kilometru.
  0
• Podle producenta Josepha E. Levineho byla zahraniční hvězda, kterou distributoři ve filmu nejvíce chtěli, Robert Redford, následovaný Sirem Seanem Connerym.
  0
• Mezi herci jsou režiséři tří filmů, které získaly Oscara® za nejlepší film: Laurence Olivier (Dr. Jan Spaander) režíroval Hamleta (1948), Robert Redford (major Julian Cook) režíroval Obyčejní lidé (1980) a režisér tohoto filmu Richard Attenborough (Šílenec s brýlemi) režíroval Gándhího (1982).
  0
• Výkon Dirka Bogarda byl hojně kritizován. Vdova po Browningovi se ohradila proti tomu, aby jejího zesnulého manžela ztvárnil homosexuál. Edward Fox prohlásil, že Bogarde nehrál generála věrohodně.
  0
• V prvních týdnech září 1976 proběhlo letecké natáčení, které vyvrcholilo sérií výsadků celkem 1000 mužů a shozem zásob z několika letounů Dakota. Dakoty shromáždila filmová společnost Joseph E. Levine Presents Incorporated. Všechna letadla musela být registrována u C.A.A. (Úřad pro civilní letectví) nebo F.A.A. (Federální letecký úřad) a musela mít licenci pro přepravu cestujících. Původní dohoda o koupi 10 kusů ztroskotala, když byly dva letouny odmítnuty jako letouny v konfiguraci pro přepravu cestujících bez potřebných skokanských dveří. Nakonec bylo pořízeno jedenáct Dakot. Dvě portugalské, bývalé letouny portugalského letectva, 6153 a 6171 (N9984Q a N9983Q), a dvě Dakoty společnosti Air International, operující z Džibuti ve Francouzském Somalilandu, F-OCKU a F-OCKX (N9985Q a N9986Q), zakoupil Joseph E. Levine. Na dobu natáčení výsadku byly zapůjčeny tři letouny dánského letectva, K-685, K-687 a K-688, a čtyři letouny C-47 finského letectva, DO-4, DO-7, DO-10 a DO-12.
  0
• Mnoho vojáků má jména členů posádky. Například v jednom ze záběrů vojáků, kteří obsazují dům naproti mostu v Arnhemu, je seržant Clegg odkazem na vedoucího produkce Terence A. Clegga. Během segmentu na mostě Bailey byl vojín Gibbs odkazem na střihače Antonyho Gibbse. Během (DVD kapitola 26) Frostova poslední štace volá Frost na seržanta Tomblina, což je odkaz na prvního asistenta režie Davida Tomblina. A konečně MacDonald, který souhlasil s obsluhou vysílačky, jak se o tom zmínil generál Urquhart, byl odkazem na tehdejšího kameramana Petera MacDonalda.
  0
• Mezi herci je osm držitelů Oscara: Sir Sean Connery, Sir Michael Caine, Gene Hackman, Robert Redford, Sir Anthony Hopkins, Sir Laurence Olivier, Sir Richard Attenborough a Maximilian Schell a pět nominovaných na Oscara: Ryan O'Neal, Denholm Elliott, James Caan, Liv Ullmannová a Elliott Gould.
  0
• Vyprávění se týká operace Market Garden, která byla Eisenhowerovi vnucena shora. Soupeření mezi spojenci a dokonce i v rámci jednotlivých služeb patřilo k výzvám, kterým ve válce v Evropě čelili. Mezi R.A.F. byla kontroverzní koncepce "velkého křídla" sira Lee Malloryho. Mezi pozemními silami byla největší rivalita mezi Pattonem a Montgomerym. V tomto případě se Montgomery snažil svou hrou demonstrovat britské vůdcovství. Proti jeho koncepci "dýkového úderu" se postavil vrchní velitel spojeneckých sil Eisenhower, ale po invazi byla znovu vyzdvižena, což vyústilo v Market Garden. Je zajímavé, že Eisenhowerovy pochybnosti o domnělém nadřazeném myšlení Montyho se odrazily v očekávání Němců, kteří plně očekávali, že Montyho soupeř, generál George Patton, povede hlavní spojenecký úder během dne D i po něm. Odkazy na tyto situace jsou zkoumány i v dalších filmech, včetně Generál Eisenhower: Velitel invaze (2004), Generál Patton (1970) a Bitva o Británii (1969). Vzhledem k Montgomeryho vítězstvím v severní Africe a počátečním neúspěchům Američanů tamtéž, stejně jako k jeho obavám z Eisenhowerova nedostatku přímých bojových zkušeností, věřil, že jeho plány na Market Garden mu dají za pravdu. Přestože se nepodařilo dosáhnout hlavních cílů plánu, přesto prohlásil operaci za z 90 % úspěšnou. Neúspěch měl mimo jiné za následek hladomor, který stál život tisíce nizozemských občanů. Jak později uvedl nizozemský premiér, "nemyslel si, že by Holandsko mohlo přežít další Montyho vítězství".
  0
• Gerald Sim (plukovník Sims) byl švagrem režiséra Richarda Attenborougha.
  0
• Hlavním problémem při natáčení v Holandsku byly náklady. Noviny zveřejnily, že rozpočet filmu činil 25-26 milionů dolarů, a Holanďané začali zvyšovat ceny produktů, například pytel cementu se vyšplhal až na 100 dolarů. Někdy musel produkční štáb jezdit do Německa, aby sehnal levnější zboží.
  0
• Jednalo se o první ze dvou filmů, které Sir Richard Attenborough podepsal s producentem Josephem E. Levinem. Druhým filmem byl Kouzlo (1978). Attenborough s Levinem šťastně podepsal smlouvu v naději, že se mu podaří zajistit financování filmu Gándhí (1982), ačkoli Levine se nakonec rozhodl, že se do tohoto projektu nezapojí.
  0
• Ještě před premiérou filmu vydal spisovatel William Goldman krátkou knihu o natáčení filmu, která měla sloužit jako propagační materiál a v níž uvedl úžasné tvrzení, že film (který stál tehdy neuvěřitelných 26,7 milionu dolarů) byl ve skutečnosti v zisku ještě předtím, než ho kdokoli viděl, a to díky obrovským zálohám, které filmové společnosti zaplatili provozovatelé kin po celém světě. To byl samozřejmě nesmysl - ačkoli byly před premiérou filmu vyplaceny velmi vysoké částky, byly všechny podmíněny skutečným kasovním výsledkem filmu, přičemž peníze měly být vráceny, pokud by se film ukázal jako nepopulární. Film byl finanční katastrofou, a to do té míry, že producentská kariéra Josepha E. Levina byla v podstatě ukončena. Byl to jeden z několika extrémně drahých propadáků uvedených do kin v létě 1977 - dalšími byly New York, New York (1977), Vymítač ďábla 2: Kacíř (1977) a Mzda strachu (1977) - a jediným velkým hitem této sezóny byly mnohem levnější Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977).
  0
• Tento film přispěl k tomu, že se rozšířil názor, že za neúspěch operace Market Garden může polní maršál Montgomery. Původní plán operace Comet navrhl Montgomery, ale Američané jej poté radikálně změnili. Generál Eisenhower trval na operaci Market Garden, přestože byl nabádán, aby se zaměřil na zajištění Antverp. Někteří historici tvrdí, že za neúspěch operace Market Garden může především neschopnost generálporučíka Gavina dosáhnout stanovených cílů. Gavin byl všeobecně odsuzován za to, že obsadil město Nijmegan, a nikoli životně důležitý most.
  0
• Výsadek měl několik zranění. Nejčastěji šlo o několik výronů, přičemž nejhorší bylo, když si někdo zlomil páteř a musel být převezen do nemocnice.
  0
• Richard Attenborough řekl, že film záměrně natočil co nejvíce protiválečně.
  0
• Robert Redford se ve filmu Williama Goldmana objevil již počtvrté z pěti. Další čtyři jsou Butch Cassidy a Sundance Kid (1969), Ukradený diamant (1972), Velký Waldo Pepper (1975) a Všichni prezidentovi muži (1976).
  0
• Laurence Olivier (Dr. Jan Spaander) dříve vyprávěl "Occupation: Holland - 1940-1944" (1974) a "Pincers: August 1944-March 1945" (1974), dokumentárních filmů, které pojednávaly o porážce Spojenců v bitvě u Arnhemu a o neúspěchu operace Market Garden.
  0
• Sean Connery (generálmajor Roy Urquhart), Denholm Elliott (meteorologický důstojník R.A.F.), Michael Byrne (podplukovník Giles Vandeleur) a Paul Maxwell (generálmajor Maxwell Taylor) se později objevili ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989).
  0
• Richard Attenborough původně nabídl roli majora Cooka Stevu McQueenovi. Oba byli v době natáčení filmu Pre production blízkými přáteli a předtím spolu pracovali na filmech Velký útěk a Strážní loď Sand Pebbles. McQueen po Velkém útěku nechtěl hrát v dalším filmu z druhé světové války a odmítl (roli nakonec ztvárnil Robert Redford).
  0
• Synovec Edwarda Foxe Laurence Fox se později objevil ve filmu Poslední výsadek (2006), který rovněž zachycoval operaci Market Garden.
  0
• Laurence Olivier (Dr. Jan Spaander) hrál dříve Maximiliana de Wintera ve filmu Mrtvá a živá (1940), který byl natočen podle stejnojmenného románu Daphne Du Maurier z roku 1938. Ve skutečném životě byla Du Maurier od roku 1932 až do své smrti v roce 1965 provdána za generála sira Fredericka Browninga (Dirk Bogarde).
  0
• Přestože jsou uvedeni v titulcích "Také hrají", Denholm Elliott (meteorologický důstojník R.A.F.) a Jeremy Kemp (instruktážní důstojník R.A.F.) se objevili pouze v jedné scéně, Wolfgang Preiss (polní maršál Gerd von Rundstedt) pouze ve dvou a Frank Grimes (major Fuller) pouze ve třech.
  0
• Richard Attenborough původně odmítl režírovat tento film, protože měl téměř natočit Gándhí (1982), ale pak byl v Indii vyhlášen výjimečný stav, což mu umožnilo natočit Most, který měl v té době největší rozpočet ze všech dosavadních filmů.
  0
• Laurence Olivier (Dr. Jan Spaander) a Robert Redford (major Julian Cook) jsou jediní, kteří hráli a režírovali v různých filmech oceněných Oscarem® za nejlepší film: Olivier hrál Maximiliana de Wintera ve filmu Mrtvá a živá (1940) a režíroval Hamleta (1948), v němž hrál i titulní roli, zatímco Redford hrál Johnnyho Hookera ve filmu Podraz (1973) a Denyse Finche Hattona ve filmu Vzpomínky na Afriku (1985) a režíroval Obyčejní lidé (1980).
  0
• Ve své autobiografii "Moje slovo je můj Bond" z roku 2008 Roger Moore tvrdí, že se ucházel o roli v tomto filmu, kterou hrál Edward Fox. Pokud má pravdu, je to již podruhé, co byl Fox obsazen do role, kterou Moore chtěl, protože Moore také tvrdí, že se snažil získat roli Šakala ve filmu Den Šakala (1973), kterou rovněž získal Fox, jemuž byla dána přednost, protože byl méně známý než Moore.
  0
• Pro mnohé kritiky byl vrcholem Laurence Olivier. Olivier byl uprostřed obnovené kariéry po špatném zdravotním stavu. Nedávno získal cenu Emmy za film Love Among the Ruins (TV film) (1975)) s Katharine Hepburnovou a nominaci na Oscara® za film Maratónec (1976). V době, kdy natáčel svou roli ve filmu Příliš vzdálený most (1977), se podílel na řadě zfilmovaných her pro britskou televizi, z nichž mnohé se vysílaly i v USA. Mezi scénami na place totiž odletěl do Anglie, aby si zahrál společně s Natalií Woodovou, Robertem Wagnerem a Maureen Stapletonovou v televizní verzi Cat on a Hot Tin Roof (1976).
  0
• Paul Copley (vojín Wicks) hrál Finnegana už ve filmu Arnhem: The Story of an Escape (1976), který zachycoval operaci Market Garden v září 1944. Obě postavy byly příslušníky 1. výsadkové divize.
  0
• John Williams si mohl vybrat, zda bude skládat hudbu k tomuto prestižnímu, hvězdně obsazenému eposu z druhé světové války, nebo k podivnému vesmírnému dobrodružství Star Wars IV: Nová naděje (1977). Byl to Steven Spielberg, kdo Williamse přemluvil, aby se chopil šance u George Lucase.
  0
• Roy Urquhart byl ve 30. letech 20. století adjutantem Highland Light Infantry na ostrově Malta, kde se přátelil s mladým podporučíkem, hercem Davidem Nivenem.
  0
• Laurence Olivier (Dr. Jan Spaander) a Anthony Hopkins (plukovník John Frost) hráli profesora Abrahama Van Helsinga v adaptaci románu Brama Stokera "Dracula" z roku 1897: Olivier ve filmu Dracula (1979) a Hopkins ve filmu Dracula (1992).
  0
• S náklady 25 milionů dolarů se jednalo o nejdražší film roku 1977.
  0
• Model v měřítku 1:1 v nizozemském národním archivu a místní zprávy z Deventeru potvrzují, že na parkovišti podél mostu v Deventeru bylo speciálně postaveno osm domů ze dřeva a omítky, které připomínaly arnhemské vily. Také extrémně zchátralá městská čtvrť Noordenbergkwartier vypadala stále jako válečná zóna, takže byla pro inscenaci pouličních bojů ideální. Jedinou překážkou byl osmipatrový obytný blok hned vedle mostu, jehož vrchol producent Joseph E. Levine zřejmě navrhl zbourat. Protože městská rada měla zjevně námitky, bylo nutné použít důmyslnou kameru s nízkým úhlem záběru, navíc v širokoúhlém formátu Panavision, aby budova nebyla vidět.
  0
• Scénář k filmu Příliš vzdálený most (1977) napsal William Goldman, který byl také jedním z autorů předchozího válečného eposu: Nejdelší den (1962). Tento scénář vznikl podle historického románu spisovatele Cornelia Ryana, který se také jmenoval "Nejdelší den" a stal se megahitem společnosti 20th Century-Fox. Po filmu Arnhem (1946) se jednalo o druhý film natočený podle událostí neúspěšné operace Market Garden za druhé světové války. Příliš vzdálený most (1977), koprodukce Velké Británie a Spojených států, se natáčel v Nizozemsku na mnoha skutečných místech, kde se historické události odehrávaly.
  0
• Obecně se odhaduje, že neúspěch operace Market Garden a zveřejnění Morgenthauova plánu prodloužily válku v Evropě o 6-7 měsíců.
  0
• Operaci Market Garden naplánovali generálové USAAF Lewis Brereton z 1. spojenecké výsadkové armády a Paul Williams z velitelství amerických IX. výsadkových sil. Mnoho klíčových prvků z původního plánu generála Browninga pro operaci Comet a navrhovaného upgradu v prozatímní osnově operace Sixteen bylo Breretonem a Williamsem odstraněno. Změny byly 21. skupině armád oznámeny příliš pozdě na to, aby mohly být provedeny další změny, a zásah polního maršála Montgomeryho by pravděpodobně přiměl generála Lewise H. Breretona k úplnému zrušení operace. Browning nemohl nic namítat poté, co předtím pohrozil Breretonovi rezignací kvůli operaci Linnet II, a věděl, že kdyby se o to pokusil znovu, nahradil by ho generál Matthew Ridgway.
  0
• Michael Caine, Edward Fox a Laurence Olivier se objevili ve filmu Bitva o Británii (1969).
  0
• Filmový debut Hilary Minsterové (britská lékařka).
  0
• Maximilian Schell (generál Wilhelm Bittrich), Liv Ullmann (Kate Ter Horst) a Jeremy Kemp (důstojník R.A.F. Briefing) se již dříve objevili ve filmu Pope Joan (1972).
  0
• Pro sekvenci paradrop bylo pořízeno jedenáct Dakot se správnými levými bočními dveřmi. Dvě bývalé letky portugalského letectva, 6153 a 6171 (N9984Q a N9983Q), a dvě od společnosti Air Djibouti, operující z Džibuti ve Francouzském Somalilandu, F-OCKU a F-OCKX (N9985Q a N9986Q) zakoupil Joseph E. Levine. Na dobu natáčení výsadku byly zapůjčeny tři letouny dánského letectva K-685, K-687 a K-688 a čtyři letouny finského letectva C-47, DO-4, DO-7, DO-10 a DO-12. Letoun 6171 plnil ve většině formací funkci kamerové lodi a natáčel také maskovaný Piper Aztec, G-AWDI.
  0
• Carlyle, britský důstojník s deštníkem, který během bitvy zemřel, byl založen na majoru Digby Tatham-Warterovi, který bitvu přežil.
  0
• Scéna, v níž je vojín Marsh zabit při pokusu získat kanystr se zásobami, který byl ve skutečnosti plný bordó baretů, byla založena na skutečné události, ale skutečný výsadkář, desátník Johnny Johnson, přežil bez zranění (ale v původní knize Cornelia Ryana byl popsán jako poněkud naštvaný a frustrovaný z toho, že riskoval život kvůli něčemu, co se ukázalo být tak marným).
  0
• Richard Attenborough: Jeden z bláznů v brýlích, kteří pozorují vojáky. Toto byla jeho jediná herecká role v jednom z filmů, které režíroval.
  0
• Parašutista, který hraje na flétnu během období klidu, hraje část ze skladby od Johanna Sebastiana Bacha.
  0
• Kaskadér Alf Joint se ošklivě zranil při skoku ze střechy, když se netrefil na vzduchovou matraci.
  0
• Bylo natočeno 822.96 kilometrů filmu.
  0
• S tímto filmem je spojeno 14 oscarových vítězů. Sedm z nich jsou herci (žádný z nich ale nevyhrál Oscara za tento film).
  0