Zajímavosti o Glen, nebo Glenda

48%

Zajímavosti 14

  • Přestože Wood sám tento film vybízející k toleranci považoval za mistrovské dílo, od kritiky i veřejnosti se mu dostalo výsměchu. Teprve po jeho smrti se o něj začali zajímat příznivci béčkových filmů; filmů "tak špatných, až jsou dobré". A tak dnes, přestože se kultovní dílo pravidelně objevuje v žebříčkách nejhorších filmů všech dob, patří zároveň k nepostradatelným titulům brakových videoparty.
  • Postavu Glena (potažmo Glendy) použil Wood ještě dvakrát. Ovšem pouze na stránkách svých románů v době, kdy již netočil filmy.
  • Jeden z nejoblíbenějších filmů Davida Lynche, který vzdal svůj hold tomuto snímku tím, že zvuk "skučícího vichru" z filmu použil ve svém prvním celovečerním snímku Mazací hlava.
  • Ve filmu Král v New Yorku dává jeho režisér Charlie Chaplin právě tento film jako příklad satirického pohledu na americkou popkulturu ranných 50. let.
  • V roce 1994 byl natočen stejnojmenný porno remake tohoto filmu. Dějově je takřka totožný, pouze je navíc "okořeněn" velmi explicitními sexuálními scénami.
  • Dodnes se neví co Wood přesně zamýšlel Lugosiho rolí. Teoreticky je vypravěčem, ale nic nevypráví. Pouze hlásí s dějem nijak nesouvisející věty. V titulkách je role uvedena jako vědec, ale to také nedává moc smyslu. Někteří fanoušci tvrdí (na základě zidealizované Woodovy biografie z pera Rudolpha Greye), že Lugosi představuje Boha. Všechny scény s ním jsou natáčené v jedné místnosti s horrorovými proprietami. Existuje i teorie, že Wood pro něj měl úplně jinak zamýšlenou roli, ovšem že byl tak rád, že mu v té době již težce závislý Lugosi hraje ve filmu, že neměl to srdce mu říct, že od něj chce něco jiného.
  • Ed Wood chtěl od začátku do filmu obsadit Belu Lugosiho, který však v té době byl již takřka zapomenut, až na výjimky neobsazovaný, drogově závislý a chudý. Přesto ho nakonec k návratu na plátna přemluvil.
  • Jediný z Woodových filmů, který natočil, ale neprodukoval.
  • Ed Wood ve filmu hraje Glenda i Glendu, ale je v titulkách uveden pod pseudonymem Daniel Davis.
  • Celkem dvacet procent (konkrétně 13 minut a 48 vteřin) filmu zabírají slavné vsuvky z archivních materiálů. Wood je do filmu zakomponoval prostě proto, že se mu líbili a bylo mu líto takový materiál nevyužít. Dočkáme se tedy například falešného hromu (celkem 6x), záběrů na chodce ve velkoměstě (3x), denních (3x) i nočních (2x) dálničních záběrů, podíváme se na školní hřiště (2x), rovněž dvakrát ke dveřím soudu, dále pak třeba několikaminutová válečná vsuvka dokumentárních záběrů z druhé světové a i toho cválajícího stáda bizonů se divák dočká... O mnoha a mnoha dalších záběrech ani nemluvě.
  • Původní záměr byl, že půjde o adaptaci příběhu prvního člověka, který si nechal změnit pohlaví (Christine Jorgensen v roce 1952), ale Ed Wood, který byl sám transvestitou, to natočil jako film o transvestismu. Z původního námětu tak zůstalo sotva pár minut a plakát k filmu. Ten byl vyhotoven ještě v době než se projektu ujal Wood. Musel na něm být tedy změněn původně zamýšlený název "I Changed my sex!" (Změnil jsem své pohlaví).
  • V době natáčení byla herečka Dolores Fullerová, která hraje Glenovu snoubenku, skutečnou Woodovou přítelkyní. O jeho transvestismu však nevěděla a ani téma filmu jí nebylo sděleno nad rámec její role (u natáčení Woodových scén v dámském ošacení takřka až do konce nebyla přítomna - takto převlečen s ní má ve filmu vlastně jen jednu scénu). Když nakonec zjistila pravdu, prohlásila, že se cítí hluboce ponížena. Znamenalo to rozpad jejich vztahu, byť dle ní i nadále měla Wooda svým způsobem ráda a on jí prý i nadále vytrvale žádal o ruku. Později se stala úspěšnou skladatelkou (složila mimo jiné i některé hity pro Elvise).
  • Film byl uváděn pod mnoha a mnoha názvy. Dá se říci, že co země to název. Kupříkladu: "Louis a Louisa" (Francie a Belgie), "Vedl jsem dva životy" (Velká Británie), "On nebo ona", "Změnil jsem své pohlaví", "Glen či Glenda?" (Brazílie), "Glen nebo Glenda: Zpověď Eda Wooda" a tak dále.
  • Existuje i prodloužená verze (o cca 6 minut) vzniklá při příležitosti znovu uvedení v roce 1982.