Můj manžel Andrej Sacharov

Na otce ruské vodíkové bomby a nositele Nobelovy ceny míru vzpomíná v litevsko-francouzském dokumentu jeho dlouholetá družka Jelena Bonnerová.

Andrej Sacharov byl geniální fyzik, otec ruské vodíkové bomby. Hrůzný dopad, jenž měl jeho vynález na bezpečnostní situaci tehdejšího světa rozděleného železnou oponou, jej přiměl ke stále častějším projevům svědomí a občanského postoje. Od šedesátých let byl sovětským režimem pronásledován, třebaže mu v roce 1975 byla udělena Nobelova cena míru. Po nástupu přestavby byl sice slavnostně pozván Gorbačovem do Moskvy a stal se poslancem státní dumy, leč brzy byl pro mnohé nežádoucí osobou. Na člověka připomínajícího epochu, kdy určitá skupina lidí v Sovětském svazu žila v disentu, vzpomíná jeho dlouholetá družka Jelena Bonnerová, která se Sacharovem sdílela sedmileté vyhnanství v Gorkém, izolaci od společnosti a byla mu oporou při jeho protestních hladovkách. Téměř dvacet let po jeho smrti se ve vyprávění této silné ženy i v archivních záběrech odráží osobnost intelektuála, který cítil zodpovědnost za svou dobu. Kvůli svému svědomí i přesvědčení se neváhal postavit kdykoliv na odpor.