Zajímavosti 63
- Poslední celovečerní animovaný film společnosti Disney, který byl uveden do kin před najmutím Dona Blutha, a zároveň se jedná o poslední film bez jeho účasti až do filmu The Great Mouse Detective (1986).
- V roce 2023 byl film vybrán k uchování v Národním filmovém registru Kongresovou knihovnou s tím, že je považován za „kulturně, historicky nebo esteticky významný“.
- Když Lady a Tulák tráví noc ve městě (asi ve 48. minutě), otisky svých tlapek umístí do srdce s šipkou s iniciálami J.M. a E.B. Tulákovy otisky tlapek se objeví pod J.M., zatímco Lady pod E.B.
- V dřívějších verzích děje, které vznikly v roce 1943 během druhé světové války, se obě kočky objevily jako zlověstná dvojice v narážce na tehdy probíhající válku s Japonskem. Původně se jmenovali Nip a Tuck, přišli do domu k tetě Sarah, zatímco Jim Dear a Darling byli ještě doma, a zlobili Lady tím, že spáchali řadu zločinů, například ukradli dětské mléko a vykradli lednici, a pak je na ni svedli. V novelizaci filmu od Warda Greena, napsané během jeho natáčení, se slzami v očích vyjádřili lítost nad tím, že způsobili Trampovu blížící se popravu tím, že z legrace ukryli krysí tělo, a pak se snažili o nápravu.
- Peggy Lee pro film nejen složila šest písní, ale také propůjčila hlasy čtyřem postavám.
- Umístěn na 95. místě v žebříčku AFI 100 Years...100 Passions, jeden z pouhých dvou animovaných filmů uvedených na seznamu, druhým je Kráska a zvíře (1991).
- Spojením jejich jmen „Siam“ vznikl dřívější název Thajského království, který odkazuje na kočičí dědictví a název země.
- Jim Dear se svým vzhledem podobá Waltu Disneymu v jeho mladších letech.
- Zařazen mezi 100 nejlepších filmů amerického filmového institutu z roku 2002, které se zabývají největšími milostnými příběhy.
- Díky stínům od mříží útulku se zdá, že psi mají na sobě vězeňské pruhy.
- Repríza tohoto filmu z roku 1962 byla uvedena na dvojprogramu s první premiérou Disneyho filmu Almost Angels (1962).
- V kuchyni Tonyho restaurace je na stěně vidět reklama na „Geronimi's Noodle Co.“ (přibližně ve 46. minutě). Clyde Geronimi byl jedním z režisérů filmu.
- Jména Si a Am nejsou ve filmu skutečně zmíněna. Jsou uvedena v titulcích a oficiálním merchandise.
- Stejně jako u lorda Duka v Šípkové Růžence (1959) a Scottieho ve 101 dalmatinech (1961) zůstává nevyřešeno, kdo propůjčil hlas doktorce, což je role bez titulků.
- Poslední animovaný film společnosti Disney, ke kterému Oliver Wallace složil hudbu. Nahradil ho George Bruns, který složil hudbu k 6 Disneyho filmům, počínaje Šípkovou Růženkou (1959) až po Robina Hooda (1973).
- V dodatcích na Blu-ray se uvádí, že Walt Disney a jeho tým plánovali zasadit děj filmu do období kolem roku 1905, ale možná až do roku 1915. Kalendář přibližně 25 minut filmu odpovídá roku 1903 a 1914, film tedy začíná o Vánocích buď v roce 1901, nebo 1912.
- Jeden z pouhých dvou celovečerních nebalených filmů natočených pod dohledem společnosti Disney, které byly založeny na zcela originálním nápadu. Druhým je Aristokočky (1970).
- Barbara Luddy (Lady), Bill Thompson (Jock, Joe, Bull, Daschie a Officer), Verna Felton (Aunt Sarah), Dal McKennon (Professor, Hyena a Toughy) a Taylor Holmes (Jim Dear's Friend/Doctor) si později společně zahráli ve filmu Šípková Růženka (1959) jako Merryweather, King Hubert, Flora, Diablo/Owl a King Stefan, což byla Holmesova poslední filmová role, kde nahradil Hanse Conrieda pro tuto hlasovou roli.
- Jedná se o první celovečerní animovaný film společnosti Disney, který vydala společnost Buena Vista Pictures Distribution.
- Během rané produkce tohoto filmu měl být Boris (jeden ze psů, které Lady potkala v útulku) hlavním psím hrdinou filmu. Po nějaké době bylo rozhodnuto, že název „Lady a Boris“ nezní dostatečně chytlavě, a tak byla pro tuto roli vytvořena nová postava, která bude brzy známá jako „Tulák“. Boris se ve filmu objevil pouze v jedné scéně.
- Ward Kimball původně animoval siamské kočky Si a Am, Walt Disney se však rozhodl, že jejich kreslené pohyby se ke zbytku filmu příliš nehodí, takže většina jeho záběrů nebyla ve výsledném filmu použita, podle Kimballa zůstaly v konečném filmu asi dvě sekundy jeho původní animace těchto koček.
- Poslední animovaný film společnosti Disney, na jehož režii se podílel Wilfred Jackson. Během natáčení filmu „Lady a Tramp“ v roce 1953 utrpěl Jackson srdeční infarkt a už nikdy se nemohl vrátit k práci ve studiu na plný úvazek. Po sporadické práci na Disneyho televizních pořadech si v roce 1959 vzal delší dovolenou a o dva roky později oficiálně odešel do důchodu.
- Navzdory asociaci s italskými jídly a restauracemi masové kuličky v době, kdy se tento film odehrává, v Itálii neexistovaly. Vepřové maso bylo na počátku 20. století drahé a pro chudé Italy těžko dostupné. Teprve když italští přistěhovalci přišli do Ameriky, kde bylo maso levnější a dostupnější, začaly se masové kuličky přidávat do špaget a omáček. To znamená, že Tony a Joe jsou jedni z prvních restauratérů v Americe, kteří tento recept použili.
- Trampova potíž s tím, že si myslí, že napadl dítě, když ho chránil před dravcem, je odkazem na lidovou pohádku o Gellertovi.
- Peggy Lee pomáhala propagovat film v televizním seriálu společnosti Disney, vysvětlovala svou práci s hudbou a zazpívala několik čísel.
- Úvodní scéna, kdy Jim Dear dává Dámu Miláčkovi, byla založena na skutečné události ze života Walta Disneyho - jednou zapomněl na večeři, kterou měl se svou ženou, a aby jí to vynahradil, dal jí štěně v krabici od klobouku.
- V prvních verzích scénáře se krysa jmenovala Herman.
- Jock je k Trampovi podezřívavý hned, jak ho potká; jeho plemeno, skotský teriér, je přirozeně nedůvěřivé k jiným psům, které nezná.
- Zařazen mezi 400 filmů nominovaných na 100 nejlepších amerických filmů, které v roce 1998 sestavil Americký filmový institut.
- Patnáctý animovaný film studia Walt Disney Animation Studios.
- Během scény v zoologické zahradě (přibližně ve 38. minutě) je melodie, kterou si brouká irský policista, „The Rising of the Moon“, irská revoluční balada z 18. století o irských povstalcích, kteří se tajně shromažďují k boji proti Britům.
- Toto byl poslední film společnosti Disney, na kterém Wolfgang Reitherman pracoval jako animátor. Po tomto filmu se přesunul k režii.
- První oficiálně vlastní příběh studia od filmu Dumbo (1941).
- Píseň, kterou Jock zpívá při pohřbívání svých kostí, je na melodii „Loch Lomond“ (asi v 10. minutě), staré skotské písně z roku 1841.
- Verna Felton, která namluvila tetu Sarah, je matkou herce Lee Millara, který propůjčil hlas Jimu Dearovi. Jeho otec (manžel Feltonové), který se rovněž jmenoval Lee Millar, před svou smrtí v roce 1941 příležitostně namluvil hlas Pluta v krátkých filmech jako The Pointer (1939) a Bone Trouble (1940).
- Walt Disney si v roce 1943 přečetl v časopise Cosmopolitan povídku Warda Greena „Happy Dan, the Whistling Dog“ a nakonec si Greena najal, aby postavu Dana do filmu zařadil už ve fázi předprodukce. Greene však napsal a vydal zcela nový příběh „Lady and the Tramp; the Story of Two Dogs“, který se stal předlohou filmu.
- Barbaře Luddy bylo téměř 50 let, když namluvila mladou Lady.
- Prostředí filmu bylo částečně inspirováno rodným městem Marceline ve státě Missouri, kde Walt Disney prožil dětství.
- První celovečerní animovaný film natočený v širokoúhlém formátu (2,55:1). Vyroben současně v širokoúhlé verzi CinemaScope i ve verzi se standardním poměrem stran Academy. Je to také nejširší film, který kdy společnost vytvořila.
- Původní příběh vytvořil Joe Grant v době, kdy se Sněhurka a sedm trpaslíků (1937) blížila k postprodukci. Ward Greene použil původní verzi Joea Granta jako základ pro svůj román. Greeneův román vznikal ještě v době, kdy se film natáčel. Grantova manželka se prý zlobila, že jí byl příběh „ukraden“, ale Walt Disney si ponechal veškerá zákonná práva na příběh.
- V libře (asi v 56. minutě) Boris cituje hru „Spodní dno“ o skupině zbídačených Rusů žijících v útulku u Volhy. Napsal ji Maxim Gorkij a poprvé byla uvedena v Moskvě v roce 1902.
- Píseň, kterou vyjí psi v útulku (v cca 54. minutě), se jmenuje „Home Sweet Home“ a zahrála ji skupina The Mellowmen Quartet. Je to jediná píseň, která ve filmu zazní a kterou nenapsali Peggy Lee a Sonny Burke.
- Jako vodítko pro inscenaci byl postaven model vnitřku domu Jima Deara a Darlinga.
- Když se blížilo datum premiéry, Walt Disney se zděšením zjistil, že ne všechna kina jsou vybavena pro promítání filmu v CinemaScope. V důsledku toho musela vzniknout další verze filmu, tentokrát v původním poměru stran.
- Pravé jméno Miláček se nikdy nepoužívá, dokonce i kamarádi ji na oslavě narození dítěte oslovují „miláčku“. Není jasné, jestli je to její jméno, nebo oslovení.
- Rozhodnutí natáčet v CinemaScope padlo už v době, kdy se film natáčel, takže mnoho obrazů v pozadí muselo být pro nový formát rozšířeno. Často se přidávaly překryvy, aby se zakryly švy rozšíření.
- Pokaždé, když je vidět vůz chytače psů, sám chytač si ironicky píská melodii písně „Kam, ach, kam zmizel můj pejsek?“. (1864)
- Před animací souboje mezi Trampem a krysou choval animátor Wolfgang Reitherman krysy v kleci vedle svého stolu, aby mohl studovat jejich jednání.
- V době svého uvedení se jednalo o nejvýdělečnější Disneyho animák od dob Sněhurky a sedmi trpaslíků (1937).
- V prvních verzích scénáře se Tramp nejprve jmenoval Homer, poté Rags a Bozo. Ve scénáři z roku 1940 se objevila siamská dvojčata. Nakonec byly známé jako Si a Am, poté se jmenovaly Nip a Tuck.
- Snová sekvence, v níž obří psi vodí své páníčky na procházku, byla kvůli nepříznivým reakcím diváků zrušena.
- V době, kdy příběh vznikal ve studiu, napsal Ward Greene novelizaci. Walt Disney trval na tom, aby byla vydána zhruba dva roky před samotným filmem, aby měli diváci čas seznámit se s dějem.
- Výtvarníci pozadí vytvořili modely interiérů domu Jima Deara a Darlinga a pořídili snímky ze záměrně nízkého úhlu, aby simulovali pohled na jejich svět z psí perspektivy.
- Ve videovydání z roku 1999 chyběly v některých scénách části dialogů, které byly součástí původního kinoverze. Domníváme se, že to bylo způsobeno procesem studiové restaurace, která zahrnovala jak americké, tak mezinárodní formáty filmu, čímž neúmyslně vznikla hybridní verze. Společnost Disney často vyrábí různé mezinárodní a zahraniční verze svých filmů, aby do nich zapadly zahraniční dialogy.
- V roce 1937 se na Walta Disneyho obrátil vypravěč Joe Grant s několika náčrty, které vytvořil pro svého špringršpaněla jménem Lady. Disneymu se náčrtky velmi líbily a řekl Grantovi, aby je zpracoval do storyboardu. Disney si však nakonec o hotovém storyboardu moc nemyslel. O šest let později si v Cosmopolitanu přečetl povídku Warda Greena s názvem „Happy Dan the Whistling Dog“. Povídka ho zaujala natolik, že na ni koupil práva. V roce 1949, po odchodu Joea Granta ze studia, pak byly objeveny jeho kresby španěla a začal se rýsovat solidní příběh s využitím jeho návrhů. Grantovi se nikdy nedostalo žádného uznání za jeho podíl na filmu, až do vydání DVD Platinum Edition v roce 2006.
- Postava Bobra byla účinně recyklována jako Sysel ve filmu Winnie the Pooh and the Honey Tree (1966), a to až po jeho pískavý způsob řeči. Tento hlas původně vytvořil Stan Freberg, který měl zkušenosti s komediálními hlasy. Náročnost namluvení postavy se však ukázala jako příliš velká, takže Freberg se nakonec uchýlil k použití skutečné píšťaly, aby zachytil efekt pískání.
- Peggy Lee později zažalovala společnost Disney za porušení smlouvy s tím, že si stále ponechává práva na přepisy. Byla jí přiznána částka 2,3 milionu dolarů, ale ne bez dlouhé právní bitvy se studiem, která byla nakonec urovnána v roce 1991.
- Najmutí Peggy Lee bylo pravděpodobně prvním případem použití hlasu superhvězdy pro animovaný film.
- Při natáčení tohoto filmu Walt Disney tvrdil, že je to „zábavný film“ (dalším příkladem takového filmu byl Dumbo (1941)), protože se jedná o originální příběh, který se dá snadno upravovat v průběhu natáčení a poznávání postav - neexistují žádné předem připravené dějové linie.
- Ve filmu Tramp nikdy neosloví Lady jejím skutečným jménem. Místo toho jí říká dvěma přezdívkami: „Pigeon“ (zkráceně ‚Pidge‘) a ‚Kid‘.
- CinemaScope představoval pro animátory několik nových problémů. Širší prostor plátna ztěžoval dominanci jedné postavy na obrazovce a skupiny musely být rozprostřeny tak, aby plátno nepůsobilo příliš řídce.
- Aby byla zachována psí perspektiva, jsou tváře Darlinga a Jima Deara vidět jen zřídka.
- Walt Disney původně nechtěl zahrnout scénu pojídání špaget „Bella Notte“, která je dnes jedním z nejikoničtějších momentů celého Disneyho kánonu.