Při každém shlédnutí nacházím v tomto filmu něco dalšího. Geniální hudba Zdeňka Lukáše, nikoliv Mozarta, jak si většina myslí (krom operních árií samozřejmě)
Stěhování a směna bytů je jeden českých fenoménů. Smoljak se Svěrákem a panem Podskalským ho podali v nádherné komediální podobě se všemi možnými i nemožnými zádrhely. Prostě si jen stačí pustit film, udělat si k němu výbornou brazilskou kávu a nenechat se rušit sousedy stěhujícími uhlí mezi sklepy ...
Dneska už klasika. Spousta filmů odrážejících realitu, jak jsme tu za bolševika žili, časem vyčpěla - pamětníci rádi pozapomněli a nepamětníci se ptají, co že se to v tom filmu děje. Kulový blesk však mezi tyto vyčpávky nepatří. Dá se na něj dívat znovu a znovu. S nadhledem ukazuje nejen jak jsme žili, ale i jací jsme byli - pardon, jací jsme stále. Těch hlášek, co zlidověly... A příběh samotný? Spolu s Marečkem, co podával pero, opět důkaz, že Smoljak-Svěrák doslova uměli z hovna uplést bič. A to ne ledajaký, ale zlatý. Nebo stále zelený, chcete-li.
