Zajímavosti 16
- Konec filmu byl původně jiný, než jak ho dnes známe. Kristián se loučí se Zuzanou a ona říká: "Až jednou poznám člověka, kterého budu mít opravdu ráda, mohu mu říkat Kristián?" "Ano, já vám dávám Kristiána, už se nikdy neobjeví ... Sbohem Kristiáne ..." Tvůrci si však uvědomili, že takový konec by snímek poškodil, tak se narychlo přepsal a dopsal se konec, jak dnes známe - Gollová se udělá krásnou a Kristián poprvé odchází s touto ženou.
- Kristián se původně měl jmenovat Alfons a film pak Vítězný Alfons.
- Premiéra se konala sedm dní po vypuknutí 2. světové války v pražském kině Lucerna.
- Martin Frič a Adina Mandlová dostali za Kristiána národní filmovou cenu, která obnášela 5000 korun. Oldřich Nový ji nedostal patrně jen proto, že jeho žena byla židovka.
- Producent nabídl Fričovi, že pokud natočí film o týden dřív, dostane 100 000 navíc.
- Frič Mandlovou do filmu nechtěl, ale Nový si ji prosadil a udělal správně. Oldřich Nový a Adina Mandlová byli tou dobou naše největší hvězdy.
- Natáčení trvalo 23 dní.
- Oldřich Nový věřil, že si bude moci zahrát ještě v pokračování, proto s manželkou Alicí vytvořil scénář. Film se měl jmenovat Kristiánův návrat nebo Kristián se vrací. Jednu dobu se mluvilo o pokračování Kristián po dvaceti letech, ale z natáčení nakonec sešlo.
- Novému hodně záleželo na tom, aby vypadal dobře, uvědomoval si, že má pravou tvář pohlednější než levou, a tak se ke kameře snaží téměř vždy otáčet pravou stranou.
- Frič si vzal do hlavy, že Nový bude větší než Mandlová, a tak kdykoliv kráčeli vedle sebe, kladli kulisáci novému pod nohy cihly. A pokud jsou vidět celé postavy, má Nový alespoň klobouk.
- Záběr byl točen maximálně dvakrát.
- Celý film byl natočen za 675 000 korun, z toho 20 000 byl honorář pro Oldřicha Nového.
- Před rokem 1989 v televizi běžela zkrácená verze, režimu totiž vadil Jára Kohout a scény s ním tak byly vystříhány.
- Pro Nového to byla vůbec první šance použít svůj kultivovaný a elegantní projev.
- Dvě velké kamarádky - Mandlová s Gollovou se v tomto filmu setkaly před kamerou vůbec poprvé.
- "Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít, jen klid svůj tichý mít, a víc po ničem netoužit. Jen pro ten dnešní den, snad pro úsměv váš, se život změní v sen, ten den kdy štěstí potkáváš. Nesmíš se ptát, co bylo včera, bude zítra zas, jen dnešek uchopit a pochopit, že nejkrásnější jen, je dnešní den" – tato slavná písnička Josefa Grusse a Slávy Nováčka se stala symbolem naší předválečné kinematografie.