Hledání tajemství a smyslu života Petra Vachlera je ve své polovině. Jak pokračuje natáčení v současných vedrech?

Tajemství a smysl života má za sebou natáčení na Šumava (konkrétně Povydří, Čestice, Dobrš) a na pražských Vinohradech. Část filmu nyní vzniká v pražských filmových ateliérech Pokrok na Žižkově, přičemž mají filmaři ještě v plánu natáčení na Císařské louce a v historickém centru Prahy.

Premiéry snímku bychom se měli dočkat v roce 2014. Vše bude do jisté míry závislé na náročné postprodukci, neboť v sobě snímek kombinuje klasický hraný film s dokumentem a řadou náročných digitálních triků.

Během zasloužené pauzy v ateliérech Pokrok jsme vyzpovídali Petra Vachlera ohledně jeho současných dojmů z probíhajícího natáčení.

Skvělé. Je to velké dobrodružství. Obrazy v přírodě máme za sebou, teď nás čeká rozpálené město. Máme za sebou první pražský den, bylo to jako v rozpáleném pekle.

Ve městě máme za sebou první den, kolabovali jsme, město nedokáže absorbovat horko tak, jako příroda. Navíc město funguje jako tepelný akumulátor a klimatizace vše ještě zhoršují. Vzpomněl jsem si na New York, kde na vás fouká horký vzduch z klimatizací či metra a venku je třeba přes třicet stupňů.

V neděli jsme hledali dopravní zácpu. Nikde nic. Praha byla prázdná. Chtěli jsme točit na křižovatce u Rudolfina, ale všude bylo prázdno. Pár aut jsme našli na magistrále, ale bylo to zoufalé. Praha se dala projet za pár minut. Byla vlastně nejmenší, co si ji přes den pamatuji. Horko všechny Pražany vyhnalo, všude jste byli hned.

Čekali jsme na semaforech, než se pár aut nashromáždilo, aby mohla projet sanitka s herci. Někdy to nestačilo, a to jsme čekali i na jinak frekventované magistrále.

Ten den měli štěstí, neboť museli být v sanitce mokří od hlavy k patě, takže jsme je polévali vodou před pražským magistrátem a jakmile uschli, dostali další várku studené vody. Později to měli horší. Make-up se neustále roztékal, větráčky jely na 100% celý den.

Je to zatím můj nejnáročnější projekt, musím myslet na osobnosti, herce, aby do sebe vše zapadalo. Šumavu miluji, bylo to krásné natáčení. Dobrš, Čestice, Vydra a nekonečné lesy. Horko se zde snášelo krásně.

Jinak bych si je nevybral. Jsou autorští, s čímž je spojeno více práce, ale s tím vším jsem počítal. Je lehké hrát obyčejnou roli, ale je těžké se ztotožnit s myšlenkami, které se ve filmu objeví. Ne vždy všichni souhlasí s tím, co bych rád sdělil. Většinou ale panuje shoda.

Myslím, že až bude film hotový, první projekce proběhnou za hranicemi České republiky. Taková je dohoda, zbytek ukáže čas. Plány mám, ale každá tvorba je experiment a do poslední chvíle přesně nevíte, jak svět bude vaši tvorbu vnímat.