Pieta v Lidicích připomněla vyhlazení původní vesnice před 70 lety
Jedna z nejhorších událostí druhé světové války, vyhlazení vesnice Lidice v odvetě za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, představovala ve světě, ale především v samotných Čechách, symbol zrůdnosti nacismu, ale i následující semknutí okupovaných i neokupovaných národů, které se mu konečně rozhodly odporovat. V reakci na masakr v Lidicích byla nejen anulována Mnichovská dohoda, ale také založen britský fond Lidice Shall Live, využitý na výstavbu "nových" Lidic a tradice přejmenovávání vesniček od latinské Ameriky po Austrálii na Lidice, čímž byl znemožněn původní nacistický záměr vymazání Lidic z mapy světa.
Občané z celé země si dnes u Lidického pomníku připomněli 70. výročí osudné noci mezi 9. a 10. červnem, kdy byly všechny lidické děti a ženy nahnány do nedaleké školy, všichni muži do jednoho zastřeleni a celá vesnice srovnána se zemí. Většina lidických dětí byla později popravena v mobilních koncentračních táborech. Události se pokusil zachytit i úspěšný český film z minulého roku se stejnojmenným názvem Lidice.
"Je důležité se zde scházet, abychom si připomněli, co se stalo, abychom vzpomínali na mrtvé, a abychom zajistili, že už se něco takového nikdy nebude opakovat," řekla Marie Šupíková, které v době lidického masakru bylo 8 let a která jen štěstím unikla tragickému osudu ostatních dětí. "Lidičtí muži byli lidé nejčistšího charakteru, a nikdo nám nikdy nedokáže zodpovědět, proč zrovna oni museli zemřít."
Po tradičním pokládání věnců přednesla projev předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a premiér Petr Nečas.
Přestože vyhlazení Lidic není nikomu v Čechách neznámé, většina občanů se k pomníku za celý svůj život nedostala. Tragické události 2. světové války se tak smutně stávájí pouhým historickým, a tedy lehce abstraktním, faktem.