Martin Přikryl: „Hudbu k Poupatům jsem dělal na lehátku, v posteli a baru.“

Martin Přikryl: „Hudbu k Poupatům jsem dělal na lehátku, v posteli a baru.“
První otázka je jasná. Jsi v širší nominaci na Českého lva za nejlepší hudbu k filmu Poupata. Tvoje pocity a dojmy?
Nominovaní by mohli stokrát obejmout zeměkouli. Ale nenominovaní milionkrát. Jestli mi to pomůže k dalšímu filmu, splní to svůj účel. A mám samozřejmě radost, protože mám ego a to je věčně hladový.

Pro Poupata jsi skládal vůbec svou první filmovou hudbu, nebo už předtím proběhly nějaké amatérské pokusy?
Já se amatérským pokusům nevěnuji. Když něco dělám, tak jedině jako profesionál.
 
Pro Poupata jsi zvolil poměrně minimalistický komorní hudební doprovod. Co všechno výsledku předcházelo?
Tápání v mlze. Měl jsem jasnou představu o hudbě k tomu filmu. Pak ji ale srazil na kolena první střih, pak režisér Zdeněk Jiráský, pak já, pak se na chvíli zvedla, ale podrazil jí nohy střihač Petr Turyna. Pak jsme ji nechali chudinku utratit. A pak jsem stvořil novou hudbu, velkou část na iPadu. Byla to zábava, šlo to samo a dělal jsem to na slunečním lehátku, v posteli a na baru. Tam se pracuje dobře.
martin-prikryl-hudbu-k-poupatum-jsem-delal-na-lehatku-v-posteli-a-baru-3
Představuji si to tak, že skládání pro film přineslo dva extrémy: nebyl jsi svázán s domovskou kapelou, ale zase jsi musel sloužit filmu, představám režiséra. Jak ses s faktem vypořádal?
Jsem, myslím, docela vycvičenej. Dělám hudbu do reklam, sám jsem režisér, i když skutečnej film mám teprve před sebou. Vím, jaký to je zadávat někomu svou představu a i to, jaký to je dostávat výsledky zadání. S režisérem Zdeňkem Jiráským se pracovalo moc dobře. Věřil mi, i když asi někdy musel hodně chtít. A já věřil tomu, že nakonec najdeme hudbu, která se nám bude líbit, protože Zdeňkův obecnej hudební vkus jsem si cenil. A s kapelou je to snadný: Jsou chvíle, kdy miluju pracovat sám, a jsou chvíle, kdy bych dal všechno za hodinu ve zkušebně.

Kdo je tvůj český filmový favorit uplynulého roku?
Byl jsem nadšenej z Aloise Nebela. A z Poupat, když jsem je viděl poprvé v kině.

Máš nějaké oblíbené filmové hudební skladatele?
Mnoho. Od Morriconeho, přes Neila Younga kvůli filmu Dead Man, po zatím poslední trhák - soundtrack k filmu Drive od Cliffa Martineze. V Čechách byl v minulosti výjimečnej Zdeněk Liška a líbí se mi, co udělali kluci letos k Nebelovi.

Co chystáš v blízké budoucnosti?
Od soboty 18. února točíme s Prostitutes novou desku, v pořadí třetí studiovou. Desku produkuje Martin "Youth" Glover - basista hrající s Killing Joke a Paulem McCartneym, bývalý člen The Orb, muž podepsaný pod alby a nahrávkami Primal Scream, Futureheads, Verve, Siouxsie & The Banshees nebo Depeche Mode. Moc se těšíme. Na jaře jde navíc do kin film DonT Stop, kde se Prostitutes podíleli na soundtracku třemi novými skladbami. A doufám, že zas brzy přijde nějakej film.