Češi začínají šetřit na kultuře. Mladší generace preferují streaming před kinem

Kancelář Kreativní Evropa již třetím rokem zkoumá vztah Čechů ke kultuře. Z více než tisíce oslovených respondentů v různých věkových kategoriích si skoro polovina myslí, že kultura by měla být pro všechny a dokáže spojit rozdělenou společnost, a až 61 % Čechů by souhlasila s tím, že by kultura zasloužila dotaci z veřejných zdrojů i v době ekonomické krize. Přesto začali Češi oproti loňskému roku na kultuře šetřit.

V průměru utratí Češi za kulturu 323 korun měsíčně, o 23 % méně než loni. To ale neznamená, že by na ni zanevřeli. Na druhou stranu se totiž o 5 % zvýšil počet fanoušků, kteří na kulturní zážitek vynaloží přes 10 000 korun za jediný rok. Stejně tak se téměř nezměnila návštěvnost kulturních institucí. Alespoň jednou za rok navštíví kino zhruba polovina Čechů. Multikina, která alespoň jednou za půl roku navštíví 25 % dotazovaných a jednou za rok 18 %, vedou nad menšími kiny, kam se každý půl rok podívá 23 % dotazovaných. Půlroční frekvence návštěvy multikina je přitom nejčastější u věkové skupiny 27-35 let, mladší návštěvníci pak mají prvenství v návštěvách jednou za měsíc.

Tržby přitom opanovaly hlavně filmy pro celou rodinu (V hlavě 2, Já, padouch 4, Garfield ve filmu, Kung-fu Panda 4), české filmy (Vlny, Zápisník alkoholičky, Aristokratka ve varu, Sladký život) a nostalgický Deadpool a Wolverine. Tuzemská tvorba a rodinné filmy jsou pořád určitou jistotou. Výprava do kina byla ostatně vždy spíš společenskou událostí, logicky tak velká návštěvnost přeje filmům pro co nejširší divácké spektrum. A kde jinde najít široké divácké spektrum než v rodině?

České filmy zase nabízejí něco, co ostatně nabízejí už dlouhé dekády – životní všednost, civilnost, možnost zrcadlit reálné životní problémy, nad nimiž se můžeme buď zasmát, nebo zaplakat. Horší to teď mají v kinech obecně blockbustery. Ty cílí hlavně na mladší publikum, které čím dál více preferuje streamovací služby, a jak roste všeobecný odpor mladších diváků k dělení pozornosti mezi filmem a hlasitým zvukem popcornu, který žvýká někdo jiný, klesá zájem o akcí natřískané filmy. Vidět je to v posledních letech třeba na marvelovkách, z nichž po delší době v kinech uspěly ty, které sázely na nostalgii mileniálů – Spider-Man: Bez domova a Deadpool a Wolverine.

Trochu nepřekvapivě se 5% poklesu ve sledovanosti oproti loňskému roku „těší“ televizní vysílání. Z detailních informací, které organizace Kancelář Kreativní Evropa Kinoboxu exkluzivně poskytla, vyplývá, že denně sleduje televizi 46 % dotazovaných, přičemž chuť sledovat televizi klesá s mladšími ročníky. Televizi se na denní bázi věnuje 23 % českých diváků mezi 18-25 lety, zatímco u starších ročníků mezi 36-65 lety se sledovanost pohybuje od 45 do 65 %. Ostatně se není moc čemu divit, streamovací služby naučily mladší diváky, že zvolit si vlastní program, dobu, kdy se na něj podívat, a jazyk, v jakém jej uvidí, je mnohem lepší varianta. Navíc se v tomto případě obejdou bez reklamních bloků.

Na internetových platformách si filmy denně vychutnává až 38 % diváků do 26 let. Streamu nicméně začínají přicházet na chuť starší generace, ve věkové skupině 54-65 vyhledává alespoň jednou za týden filmy na streamovacích službách až čtvrtina českých diváků. Ostatně streamovací služby nabízejí kromě nových filmů a seriálů i obsah starý několik dekád a stále více cílí na co možná nejobsáhlejší diváckou základnu. Před kinem si VOD drží náskok o cca 20 %, čísla televizní sledovanosti drží spíše starší generace.

Podívejte se také na nejlepší filmy na Netflixu nebo na nejlepší filmy na HBO Max.

Zdroj: Kancelář Kreativní Evropa