Sláva Československu! Podívejte se na nejlepší filmy o vzniku našeho státu a jeho zakladatelích

Když se bavíme o první světové válce z pohledu českého národa, nemůžeme opomenout množství švejkovských zpodobnění. Rozsáhlý román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka se dočkal první filmové adaptace už roku 1926, tedy jen pár let po svém publikování, známější se však stala loutková verze Jiřího Trnky z roku 1954 a hlavně krátce poté vzniklá dvojice filmů Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím s Rudolfem Hrušínským v ikonicky pojaté hlavní roli.

Jen málokterá fikční postava je s obdobím konce rakousko-uherské monarchie a první světové války spojena tak výrazně jako právě Josef Švejk. Dodnes panují nejistoty ohledně jeho skutečné povahy – je chytrý, nebo hloupý? Odvážný, či zbabělý? Rezignovaný, anebo plný vitality? Nedokončené Haškovo dílo se stalo interpretačním oříškem, který každá z adaptací louskala trochu jinak, a možná i právě proto je Švejk tak často vyzdvihován jako zástupce těžko popsatelné české nátury, jež prostupuje i poválečným vznikem samostatného státu.

Televizní matador Jiří Svoboda obsadil Ondřeje Vetchého do úlohy jednoho z věhlasných mužů 28. října Aloise Rašína. Vystudovaný právník patřil mezi přední politiky čerstvě vznikajícího československého státu, stal se jeho prvním ministrem financí a napsal vůbec první zákon nové země. Svobodovo pojetí se ale zaměřuje spíše na Rašínovo (před)válečné působení. K přehrání na iVysílání a Voyu najdete dvoudílnou verzi, na první zmíněné platformě pak i o trochu kratší celovečerní sestřih.

Válečné drama se odehrává na sklonku první světové války a ukazuje trápení rakouských vojáků na východní frontě. V jejich čele se totiž ocitá ambiciózní a rakousko-uherské říši slepě oddaný kaprál ve skvělém podání Vlada Müllera, který není ochotný snést zbabělost u svých podřízených ani nadřízených a za cenu velkých ztrát se vrhá do sebevražedných bojů. Podobné téma už před Martinem Hollým zpracoval Stanley Kubrick ve Stezkách slávy, Signum laudis však zobrazuje se syrovou realističností „švejkovskou“ rakouskou armádu, na jejíž základech následně vznikala ta československá. Připomeňte si na Voyu.

Režijní debut Jakuba Červenky se odehrává dekádu po vzniku Československa, otázky ohledně povahy státnosti a úlohy klíčových postav země však přetrvávají. Komorní dialogovka stojí na výkonech Martina Huby a Jana Budaře jakožto Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Čapka, přičemž snímek na tyto zásadní osobnosti moderních tuzemských dějin nahlíží jako na lidské bytosti plné pochyb a tužeb. Dvěma Cenami české filmové kritiky ověnčený snímek si můžete pustit na službách Max, Voyo, KVIFF.TV, Canal+, DAFilms či Apple TV+.

Komediální matador Martin Frič na sklonku své kariéry zpracoval dramatičtější námět vycházející ze známé rumburské vzpoury. Ta se odehrála na jaře roku 1918, kdy stovky českých vojáků vystoupily proti nedostatečnému zásobování a obecně špatným podmínkám v armádě. Šlo převážně o navrátilce z ruského zajetí, kteří doufali, že pro ně už válka skončila. Opak je však pravdou a nesmyslný dril rakouské armády zažehne vzpouru po sovětském vzoru. Ideologické zabarvení snímku je jednoznačné, naštěstí však nepřebíjí jeho umělecké kvality. Můžete jej zhlédnout na Voyu.

Čím je pro nás Masaryk, tím je pro Slováky Milan Rastislav Štefánik. Jeho velmi dobrodružný život, během něhož se stal třeba vojenským pilotem, výzkumníkem či generálem francouzské armády, se dočkal zfilmování už roku 1935 v jinak vcelku průměrném a dlouho ztraceném snímku.

Lepší variantou k připomenutí této renesanční osobnosti je odvážný mix hraného a animovaného dobrodružství s názvem Cesta do nemožna z roku 2019, v němž režisér a scenárista Noro Držiak s notnou dávkou autorské licence zpracovává rozličné dramatické momenty ze Štefánikova života. Důraz je kladen na hrdinův kosmopolitní a interdisciplinární záběr, k čemuž Držiak využívá i metafikční rovinu. Snímek tak hravě odkazuje na Karla Zemana i Georgese Mélièse a nabízí skutečně neotřelý biografický pohled, který si můžete přehrát na platformě DAFilms.

Ve stejném roce jako Cesta do nemožna se objevil i dokument M. R. Štefánik: Dobrodružný život legendy, který během hodiny a čtvrt nabízí průlet zásadními událostmi předčasně ukončeného Štefánikova života. I na něm se podílel Držiak a své rozsáhlé rešerše o životě největšího Slováka (jak byl Štefánik v anketě z roku 2019 označen) tedy zúročil i v poněkud usedlejší, informačně důslednější formě. Důstojný portrét nabízející množství pohledů od historiků a odborníků si můžete přehrát na iVysílání.

A podobných dokumentárních portrétů o klíčových postavách přerodu rakousko-uherské monarchie v československý stát bychom našli více. Na iVysílání si můžete pustit dvojdílného Beneše z roku 2019, který mapuje vrcholy (a především tedy pády) našeho druhého prezidenta. První díl se zabývá jeho působením na Pařížské mírové konferenci, kde se roku 1919 domlouvaly podmínky nových poválečných pořádků, ještě více pozornosti však má nechvalně známé Benešovo podepsání Mnichovské dohody o necelé dvě dekády později. Druhý díl se už věnuje trudnému období po druhé světové válce a opět nucenému Benešovu ústupu, tentokrát před komunisty.

Roku 1990, v rámci posametového nadšení, vytvořila Věra Chytilová střihový portrét tatíčka Masaryka s názvem TGM Osvoboditel. Navzdory nepopiratelným filmařským finesám se na tomto hodinovém snímku podepsala doba vzniku, a tak je Masaryk, během čtyř dekád komunistické diktatury zatracovaný, vynášen Chytilovou do nebes. Přesto jde o pomník značně sympatický.

Ačkoli doporučujeme primárně filmy, minimálně jednu výjimku musíme udělat. První epizoda seriálu České století s podtitulem Veliké bourání nabídla roku 2013 vcelku zdařilý pohled na podhoubí, na němž samostatný československý stát vyrostl. Stejně jako v pozdějších Hovorech s TGM se do ústřední role Masaryka vžil Martin Huba a jeho cestu za vlastním národem si můžete pustit na platformách iVysílání, Voyo či Canal+.

Podívejte se také na náš žebříček nejlepších českých historických filmů.