Ženy byly ve filmovém světě vždy odsouzeny na druhou kolej. Byly motivací k vítězství po boku mužných hrdinů, katarzí událostí v romantických komediích a osudové tečky za větou hořkých dramat. Pro příběh rozhodně podstatné, přesto vedlejší. A platí to především v akci. V současné době můžeme vidět v kinech dvojí ukázku toho, jak se může žena v akčním filmu uplatnit. V Zatím spolu, zatím živi má Cameron Diaz tradiční pozici okrasné přicmrndávačky (tedy zaběhnutější model). V Salt naopak vše stojí na bedrech Angeliny Jolie - a to je mnohem vzácnější, než si většina diváků uvědomuje.
Kdybychom měli počítat akční filmy, ve kterých se hlavní role chopila žena (videobéčka se Cytnhií Rothrock a podobně nepočítáme), dost možná bychom nepřesáhli několik desítek. V devadesátých letech byla dokonce ženská hrdinka jistotou komerčního průšvihu. Šance se nabízely především prostřednictvím komiksů, kde byl celý film vystaven na vnadách (Pamela Anderson v nechtěně komickém Barb Wire), případně temperamentu (naprosto nevhodně vybraná Lori Petty pro Pancéřovou holku). Oba filmy spojuje krom nevhodného castingu i líná režie. Jakoby si samotní tvůrci řekli „máme v hlavní roli ženskou, tak proč se snažit, stejně z toho budou mít všichni legraci a chodit se na to nebude“.
Problém je i v tom, že samotná představitelka, jakkoli může být dobrá herečka, musí být pro akční žánr vhodná (Woody Allen by také nevypadal příliš dobře v čemkoli od Michaela Baye). Geena Davis se svého času pokusila o to samé, co dnes dělá Angelina Jolie – stát se silnou ženskou osobností v mužském akčním světě. Přemluvila k tomu svého tehdejšího muže Rennyho Herlina (Smrtonosná past 2) a dokonale mu tím pohřbila kariéru. Pirátský megapropadák Ostrov pokladů na léta pohřbil nejen ženy v hlavní roli a Herlinovy vyhlídky do budoucna, ale i jeho manželství s Davis a samotný pirátský žánr vůbec. Slušný rekordman. Následoval celkem použitelný akčňák Dlouhý polibek na dobrou noc, který sice nebyl špatný, ale škody už se napravit nepodařilo.
Problém s ženskými hrdinkami byl jasný - chybějící testosteron zkrátka nedoženete tím, že se budete chovat jako chlap. Musíte vzbuzovat respekt. A to není nic lehkého (třeba Charlieho andílci na to od počátku rezignovali, úmyslně jsou "ženskou přepálenou hrou na akci", nikoli "skutečnou mužskou akcí" a proto jakž takž fungují).
V polovině 90tých let proto bylo jasno - ženám se komerčně v akci nevede (i ženské westerny Rychlejší než smrt a Pistolnice spíše kiny prošuměly). Studia měla jasnou logiku: Chcete peníze? Chtějte muže v hlavní roli a krásku jako křoví. (Na)neštěstí se silný ženský fenomén povedlo vytvořit jinde – na monitorech počítačů. Svůdná Lara Croft se stala sex-symbolem milionů a byla v pixelové sféře za právoplatného nástupce Indiana Jonese. Počítačová Lara de facto navrátila ženy do akční hry. Umožnila Angelině Jolie, aby na chvíli odešla z dramat (která jí stejně nikdy moc nevydělávala) a zrodil se nový prototyp hrdiny – silná žena. Jakkoli byl samotný film sporný, Angelina byla v hlavní roli úchvatná a Larou Croft dokázala, že i žena může být plnohodnotným akčním hrdinou.
Snad v souvislosti s tím se rozhodli tvůrci filmové série Resident Evil, že vsadí v hlavní roli adaptace známé hororové série na ženu (přestože předloha nabízela i muže). Důvod mohl být nicméně i ten, že hororový žánr byl do devadesátých let jediný, který nabízel herečkám hlavní role (a taková Jamie Lee Curtis si dokonce vysloužila místo v síni nesmrtelnosti jako „vřískající královna“). V případě RE se sázka na Millu Jovovich ukázala celkem obstojnou volbou - herečka dokázala svůj part prodat. Na Milly kariéře je každopádně nejvíce vidět, jak moc jsou akční herečky závislé na vedení. Milla umí být velmi dobrá (5. element), slušná (série Resident Evil) i tragická (Ultraviolet). Přestože ve všech zmíněných filmech hraje víceméně stejně, škála její uvěřitelnosti je značně proměnlivá. V sérii Resident Evil každopádně našla jedinečnou zlatou žílu – jde společně s Vetřelčí sérií o jedinou Quadrilogii s ženou v hlavní roli. Samotná Vetřečí série má samozřejmě ve vesmíru akčních hrdinek také neoddiskutovatelnou pozici, problém je ovšem ten, že ženám vlastně nijak nepomohla. Pořád je to totiž „jen horor“, jakkoli je v něm hlavní hrdinka v podání Sigurney Weaver silná a bojovná. Ale zpátky k Mille a jejímu „star-power“. I přes fakt, že se natočily již čtyři díly RE, je komerční tah Milly velmi malý. Ostatně, ani Residenti extrémně nevydělávají a jejich další a další díly jsou spíše tak trochu zázrakem, nežli diváky vykřičenou povinností.
Resident Evil představil ještě jednu silnou ženskou hrdinku, kterou tvůrci neprozíravě zlikvidovali již v prvním díle – Michelle Rodriguez. Herečka s problémovou pověstí je ideální prototyp na silné ženy, kterým údery i drsné hlášky věříte. Je to ten typ herečky (ačkoli to není žádná ošklivka), kterou můžete vsadit do romantické komedie o cvičitelů psů a stejně jen čekáte, kdy tam někomu ukousne hlavu. Snad díky svému problematickému temperamentu však nebývá v akčním žánru dostatečně využívána. Je to jednoznačná škoda – potenciál je tu ohromný.
Na akčním žánru si vylámaly zuby různé herečky – Charlize Theron (Aeon Flux), Halle Berry (Catwoman), Keira Knightly (Král Artuš) i Demi Moore (G.I. Jane). S proměnlivou úspěšností se v žánru pohybuje několik snaživých stálic (Lucy Liu, Rhona Mitra), jedinou právoplatnou akční ženskou hvězdou ale zůstává v úvodu zmíněná Angelina Jolie. Jakkoli jde v dramatech o oceňovanou herečkou, komerční úspěch ji potkává čistě v žánru akčním (což je zcela unikátní případ!). Tomb Raider, Wanted, Mr. & Mrs. Smith a nyní Salt – kvalita samotných filmů sporná, úspěch zaručen. Je to dost možná dáno i tím, že jediná Jolie umí vždy vytvořit onu auru holky, se kterou si nechcete zahrávat (přestože je sexy). Každý žánr stojí na hrdinovi, kterého nás baví sledovat. A o Jolie to platí v akčním žánru obzvlášť, i když třeba pracuje pod tak zhovadilým scénářem, jaký nabízí právě do kin jdoucí Salt.
Přeje tedy doba akčním hrdinkám? V zásadě ne. Jakmile dáte do hlavní role ženu, automaticky můžete počítat s nízkými zisky. Jolie je výjimka z pravidla. Na druhou stranu byl málokterý ženský akční film opravdu dobrý (nezávisle na herečce). To se pak cestičky vyšlapávají těžko.
P.S. Kapitolou samou pro sebe jsou seriály, kde se naopak ženským hrdinkám poměrně daří. Alias, Xena, Brutální Nikita, Buffy – všechny tyto seriály jsou postaveny na bojující hrdince a všechny si držely přízeň diváků několik sezón. Jeden by čekal, že to příslušným herečkám otevře dveře k akčním celovečerním rolím, ale opak je pravdou. Krom Jennifer Garner, která dostala po Alias šanci jako Elektra, zůstaly ostatní herečky odsouzené ke klasickému postavení žen v mužském světě akčního filmu.