„Totální nesmysl.“ Komička Rebel Wilson má jasný názor na to, kdo by měl hrát gay postavy

Otázka ohledně možností a limitů obsazení v posledních letech otřásá Hollywoodem. V minulé dekádě se lamentovalo na to, že afroameričtí herci a herečky neměli dostatek příležitostí k hereckému vyniknutí, což se následně odráželo i na oscarových nominacích. Kulturní trendy se však o něco posunuly směrem k tzv. barvoslepému (color-blind) obsazení, jež přistupuje k barvě pleti stejně jako třeba k barvě vlasů, očí či tělesným proporcím – a tedy pokud se herec či herečka na nějakou roli typově hodí, nemusí barva pleti stát v cestě.

Je samozřejmě fascinující sledovat, kolika lidem taková praxe leží v žaludku. Přitom s tzv. white-washingem, tedy obsazováním bělošských herců do etnicky odlišných rolí, nemělo publikum desítky let žádné problémy. Ukazuje se tak, že spíše než o nějakou iluzorní „přirozenost“ a „správnost“ jde o zvyk, zaběhlou normu, jejíž proměna vždy vede k prvotní nespokojenosti či rovnou odsudku. Časem si však všichni pravděpodobně zvykneme a Země se bude dál otáčet kolem Slunce.

Zároveň se ale debata kolem obsazování rozšířila i na sexuální orientaci a obdobně jako v případě etnika se vyskytují názory, že by gay postavy měli hrát pouze herci a herečky, kteří jsou gay i v reálném životě. „Myslím, že byste měli moct hrát jakoukoli roli chcete. Jsem ale přesvědčena, že v komedii je vaší prací balancovat na hraně toho, co je ještě přijatelné. Někdy ji můžete překročit, nakonec však vždy jde o pobavení lidí,“ řekla také Wilson v rozhlasovém pořadu Desert Island Discs pro BBC Radio 4.

Je zřejmé, že pro čtyřiačtyřicetiletou Wilson jde o osobní téma, jelikož sama herečka před dvěma lety přiznala svou gay orientaci a nyní je zasnoubená s módní návrhářkou a podnikatelkou Ramonou Agruma.

Stejný názor z trochu jiného úhlu pohledu loni pro tentýž pořad nabídl herec Stanley Tucci. Heterosexuální herec ztvárnil během kariéry celou řadu gay postav, například ve filmech Ďábel nosí Pradu (2006), Supernova (2020) či Varieté (2010). Naopak Tom Hanks předloni řekl The New York Times, že kdyby se oscarové drama Philadelphia (1993) točilo dnes, nebylo by v pořádku, že roli gay hrdiny hraje zrovna on na úkor gay herce. Podle něj se totiž dnes klade velký důraz na autenticitu a publikum by si při sledování takového filmu bylo až moc dobře vědomo, že se před ním odehrává něco neautentického.

Pokud se tedy nad tématem chceme seriózně zamyslet, musíme stejně jako v případě barvy pleti přijmout, že i u sexuální orientace jde o zásadní spor mezi společenským důrazem na možnost autenticky reprezentovat vlastní identitu a jedním ze základních předpokladů herecké profese – tedy nasazováním masky a vydáváním se za někoho jiného. Oba protikladné principy předkládají validní požadavky, proto neexistuje jednoduchá odpověď, a tudíž jde pochopit mediální tahanice mezi oběma názorovými póly.

Se zajímavým a smířlivým komentářem přišla v roce 2020 v rozhovoru pro web Variety herečka Kristen Stewart, jež se prezentuje jako bisexuální: „Je to šedá zóna. Musíme mít prst na tepu doby a opravdu se zajímat o to, co se děje. Jde totiž poznat, kam smíte zajít. Pokud vyprávíte příběh o této komunitě a oni vás nevítají, tak vypadněte. Ale jestli ano a vy se stáváte jejich spojencem, součástí, a něco vás k tématu přitahuje, díky čemuž můžete nabídnout smysluplnou perspektivu, tak není nic špatného na tom, abychom se jeden o druhém něco dozvěděli. A tak si navzájem pomohli vyprávět příběhy.“

Podívejte se na náš žebříček nejlepších filmů s queer tematikou.

Zdroje: BBC, The Guardian, Variety, The New York Times