Frank Oz slaví 80. Ikonický hlas Yody stojí i za zrodem řady kultovních komedií

Oz v mládí s rodiči hodně cestoval, pár let raného dětství strávil v Belgii a nakonec vyrůstal v Kalifornii, kde filmový a televizní průmysl skýtal nejvíc příležitostí. V pubertě však následoval zaměření obou rodičů a v zábavním parku v Oaklandu obstarával pohyby loutek. Tam se s ním seznámil tvůrce mupetů Jim Henson a Oz od roku 1963 uváděl do pohybu řadu oblíbených postaviček včetně Miss Piggy, Sama Eagleho, Berta či Keksíka.

Plyšové loutky, s nimiž Oz manipuloval v tandemu s Hensonem, byly v průběhu 70. let stále populárnější. Hostovaly například v talk show a účinkovaly v živě vysílaném pořadu Saturday Night Live, což tvůrcům přineslo zakázku na celkem 120dílný pořad The Muppet Show. V půlhodinových dílech vystupovaly i známé osobnosti jako Sylvester Stallone či Elton John, přičemž expanze na stříbrná plátna se zdála nevyhnutelnou. Poprvé k ní došlo roku 1979, The Muppet Movie s hlavním hrdinou Kermitem kombinoval hraný a loutkový formát a vydělal úžasných 65 milionů dolarů.

Hlavní zásluhy připadaly Hensonovi, jehož Oz nazval hlavním designérem. On sám dle vlastních slov pouze ovládal loutky a „sbíral melouchy“, tudíž jej ještě mnoho let od prvotního úspěchu překvapuje, že se jeho jméno rovněž nepřestává skloňovat. Na Hensonově vizi stálo také temnější loutkové dobrodružství Temný krystal z roku 1982, s jehož režií Oz letitému kolegovi pomáhal. Henson pro změnu kvůli mupetím závazkům odmítl práci na rozkošné postavičce jménem Yoda, již George Lucas představoval v druhé části své vesmírné ságy Star Wars. Bývalý mocný Jedi se před Lukem Skywalkerem poprvé objeví v Impérium vrací úder a jeho oživení padlo na Ozova bedra. Věhlasný loutkař přišel s vlastními nápady včetně specifické zpřeházené mluvy a s Yodou už zůstal pevně spjatý.

Roli si zopakoval i ve Skryté hrozbě, jíž Lucas roku 1999 započal dějově předcházející trilogii. V pokračováních Klony útočí a Pomsta sithů už Oze pouze slyšíme, jelikož náročná inscenace některých bojových scén vyloučila tradiční loutkové provedení. Povinností se ujali počítačoví trikaři, což Oz shledával rozumným krokem podporujícím co nejpřesvědčivější efekt. Svou celoživotní řeholí, k níž vždy přistupoval s vášní, už byl ostatně unavený. „Mám čtyři děti. Lidé mě neustále oslovovali s novými nabídkami,“ vysvětloval roku 2007, proč si dal od loutkářství pauzu. „Původně jsem chtěl být žurnalistou, pak mi učarovala režie divadla a filmů. S Jimem to byl pozvolný proces a cítil jsem se trochu limitovaný. To je u herců normální, neboť nikdy nejsou zdrojem kreativity. Já jím být chtěl a toužil jsem šířit svůj pohled na svět,“ pokračoval Oz, jehož vždy fascinovala možnost přivádět věci k životu. „Ať už to jsou postavy, herci na scéně nebo určité momenty ve filmech. Tolik jsem toho udělal s loutkami, ale vždycky jsem chtěl pracovat s herci.“

První sólovou příležitost dostal roku 1984 s filmem Muppets dobývají Manhattan, kde však opět hrály prim oblíbené plyšové postavy. Oz měl nicméně jasnou představu, jak pracovat s filmovým prostorem a jak do něj začleňovat humor. „Ke každé komedii musíte přistupovat odlišně. Z mého pohledu člověku, který věci teprve objevuje, záleží hlavně na tom, jak moc jsme upřímní ke světu, který vytváříme. Mám na mysli filmy jako Připoutejte se, prosím, které jsou tak opravdově zábavné, protože svému světu nelžou do očí. A toho se snažím dosáhnout i já.“

Tomuto principu více než dostál ve vlastní verzi jevištního muzikálu Malý krámek hrůz, který pro změnu vycházel z kultovního filmu Rogera Cormana z roku 1963. Rozezpívaný příběh o květinářství uprostřed chudinské čtvrti, jehož prestiž raketově vzroste díky nenasytně hladové a rapidně rostoucí masožravé květině, si v kinech vedl nadmíru dobře. V době, kdy muzikály po propadáku One from the Heart od Francise Forda Coppoly nikdo netočil, si publikum získala smělá připomínka ateliérové éry či monster movies s Rickem Moranisem a Stevem Martinem. Z technického hlediska se vyjímala loutka mluvící a řehtající se rostliny, již ovládalo až šedesát lidí a jejíž muzikálové číslo se natáčelo osm týdnů.

Oz dal tomuto náročnému aspektu sbohem díky sérii komedií, v nichž často účinkovalo komické jádro ze Saturday Night Live. Režisér přitom v dobrém nevzpomíná na výrobu pozitivně přijatého snímku A co Bob?. V zákulisí se střetávalo hodně odlišných představ a Oz to neměl jednoduché s dvojicí Bill Murray a Richard Dreyfuss. Sám sebe přitom označil spíš za průvodce nežli za režiséra, jenž by měl ostatní striktně vést. O to se prý paradoxně pokoušel v případě možná největšího herce vůbec, Marlona Branda, jehož režíroval v ojedinělé odbočce k vážnějšímu žánru Kdo s koho. Zlodějský thriller s Robertem De Nirem a Edwardem Nortonem rychle zapadl, ale Oz litoval hlavně svého přístupu k hereckému velikánovi, jemuž chtěl zatnout pověstné výstřelky konfrontační taktikou.

Oz tak vedle mupetů a Star Wars, jež odmítá promovat na fanouškovských setkáních, zůstal známý pro své komedie a fantaskní snímky. Pro Kouzelný klíč musela produkce obstarat práva na spoustu hostujících postav včetně Dartha Vadera, jehož si Oz sám domluvil prostým telefonátem Lucasovi. Příběh o obživlé hračce indiánského válečníka si žádal zapojení komplikovaných efektů a dodnes skýtá příjemnou rodinnou zábavu. Komedie Trhák pana Bowfingera Oze svedla dohromady s populárními Stevem Martinem a Eddiem Murphym, jehož popisoval jako velmi uzavřeného a disciplinovaného.

S Hollywoodem se rozloučil komediální sci-fi Stepfordské paničky, s níž však zradil vlastní instinkty. „Hrál jsem to na jistotu. Poprvé jsem nenásledoval svůj instinkt, měl jsem na to moc peněz a bral ohledy na producenty,“ vyprávěl Oz, jenž plánoval komornější adaptaci, dokud neměl pod rukama zástup hvězd a za zády studio Paramount. Naposledy režíroval roku 2007 oceňovanou britskou komedii Horší než smrt, kterou po třech letech následoval podstatně slabší americký remake.

Jako Yoda se Oz vrátil ještě roku 2017, kdy jej Rian Johnson požádal o oprášení loutkářského náčiní pro osmou epizodu Poslední z Jediů. Jakožto herec se osmdesátiletá legenda čas od času objevuje v podpůrných rolích. Režisér John Landis (Záměna) na Oze nedá dopustit a do svých filmů vždy propašuje alespoň jeho jméno, když už si nezajistí aspoň herecké cameo. S tím měl štěstí opět Rian Johnson v detektivce Na nože, kde si Oz zahrál rodinného právníka. Mimoto občas dabuje, slyšet jsme jej mohli třeba v pixarovkách Příšerky s.r.o. nebo V hlavě.

Podívejte se na žebříček nejlepších režisérů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: IGN, Ain't It Cool News, Kinobox, Wikipedia