Image krásné akční hvězdy jí ublížila. Kate Beckinsale čelila sexismu, dnes ji obsadí málokdo
K hraní byla Beckinsale předurčená, věnovali se mu oba rodiče. Její otec Richard Beckinsale byl v Anglii populárním televizním hercem a jeho smrt v pouhých 31 letech, kdy prodělal fatální infarkt, otřásla rodinou i značnou částí publika. Matka, herečka Judy Loe, se poté seznámila s režisérem Royem Battersbym, jenž měl z předchozího vztahu čtyři syny. Dospívání v tomto prostředí prý Beckinsale zocelilo a k novým členům rodiny si vytvořila vřelý vztah, jak sdělila v podcastu Howarda Sterna.
Beckinsale s IQ kolem 150 vystudovala Oxford a mluví plynule rusky a francouzsky. „Každý doktor mi potvrdil, že bych byla mnohem šťastnější, kdybych byla o třicet procent hloupější. Tomu docela věřím. V kariéře mi to příliš nepomáhá, je to spíš hendikep,“ povzdechla si herečka, již prý nesmírně přitahuje smysl pro humor.
V té době už měla dcerku Lily Mo Sheen s tehdejším partnerem, hercem Michaelem Sheenem. Poznali se roku 1995 při zkouškách divadelní hry Racek. Zkušenosti stačila nabrat také na odvrácené straně showbyznysu. U Sterna vzpomínala, že jí agent ještě v pubertě domluvil schůzku v hotelovém pokoji s producentem Harveym Weinsteinem. Dnes jde o usvědčeného sexuálního násilníka, ale tehdy podle Beckinsale nebylo na celé záležitosti nic podezřelého. Svou naivitu si uvědomila až později. „Když mi otevřel dveře tenhle obtloustlý a ne moc přitažlivý chlap, jenž mi také připadal dost starý, a měl na sobě župan, pomyslela jsem si, jak je to pro něj zahanbující. Asi zapomněl, že má domluvenou schůzku. Tehdy mi nedošlo, že to udělal záměrně,“ vzpomínala herečka.
Weinstein jí následně nabízel alkohol, ale v dospívající dívce stále nevzbudil fatální podezření. Odešla bez úhony s výmluvou, že si musí udělat domácí úkol. Hollywoodskému sexismu však neunikla a dotkl se i jejího průlomového hitu, jímž byl válečný doják Pearl Harbor z roku 2001. V talkshow Grahama Nortona vyprávěla, že zatímco k jejím hereckým kolegům Benu Affleckovi a Joshi Hartnettovi choval režisér Michael Bay profesní úctu, její obsazení zdůvodnil dost netaktně až sprostě. „Asi jsem nebyla typem herečky, na jaký byl Michael Bay zvyklý. Zřejmě byl vůči mně bezradný, protože prsa jsem neměla větší než hlavu, ani blonďaté vlasy,“ vysvětlovala.
Bay se ji zdráhal obsadit a vyžadoval, aby se pro úlohu zdravotní sestry ze 40. let dostala krátce po porodu do formy. Při následné propagaci filmu opakovaně prohlašoval, že Beckinsale dal roli, protože není příliš přitažlivá a nenaštve tedy ženské publikum. „Nechtěl jsem nikoho moc krásného. Ženy trpí úzkostí, když sledují někoho, kdo je příliš atraktivní,“ sdělil tehdy magazínu Movieline. A opakoval to velice často, ačkoli ocenil, že Beckinsale není neurotická jako většina jejích hereckých kolegyň.
Smůla na charakterní stigma
Pearl Harbor byl komerční hit, ale kritici na něm nenechali nit suchou. Lépe si nevedla ani romantika Lásce na stopě, již koproukoval Weinstein. Ten prý bez hereččina vědomí vyhodil její osobní asistentku a následně Beckinsale vynadal za výběr šatů pro červený koberec. „Křičel na mě… Vím, že lidé s ním mají o dost horší zkušenosti, ale bylo to zneklidňující,“ prozradila. Znovu s ním pracovala na Scorseseho výpravném životopisu Letec a Sternovi se svěřila, že měl své dobré dny a nepochybné kvality. „Nikdy nepůsobil jako jednoznačný zloduch, co masturbuje před lidmi a ječí na vás. Byl dobrý v tom, co dělal. Dal dokupy řadu neuvěřitelných filmů, měl na to čich,“ vysvětlila.
Život Beckinsale změnila role Selene v akční fantasy Underworld z roku 2003, která vydělala dost peněz a iniciovala čtyři celovečerní pokračování. V původním filmu s ní hrál také její tehdejší partner Michael Sheen, ale jejich cesty se během natáčení rozešly. Herečka byla frustrovaná, že stále neobdržela žádost o ruku, a navíc se zakoukala do režiséra Lena Wisemana. Vzali se roku 2004, se Sheenem však udržovala přátelský vztah.
Jako akční hrdinka si Beckinsale vedla skvěle, k čemuž ji údajně předurčily její nebývale velké ruce a dovedné zacházení se zbraněmi. A také vizáž, neboť navzdory tvrzením Michaela Baye vždy uměla spojit charakterní vystupování s ojedinělým sex-appealem. Začala se objevovat v reklamách na slavné značky a publikum si ji zafixovalo jako upírku ve vyzývavých kostýmech. Přispěl k tomu také Van Helsing z roku 2004, který bohužel propadl a herečce zavřel dveře k seriózním velkofilmům.
Stárnoucím herečkám pšenka nekvete
Nejlépe si vedla v komornějších dramatech jako Nic než pravda nebo Všichni jsou v pohodě. Komediální polohu si vyzkoušela po boku Adama Sandlera v Klik – život na dálkové ovládání. To pravidelně prokládala sérií Underworld nebo remakem akční sci-fi Total Recall, ovšem tyto úlohy ji nenaplňovaly. Už při natáčení Van Helsinga se prý cítila ponížená a bála se, že si ji lidé spojí s upírským fetišem. Roku 2016 se rozešla s Wisemanem a mohla se svobodněji rozhlížet po alternativních projektech.
Jejím nejvýraznějším filmem se od té doby stalo vztahové drama The Only Living Boy in New York. Hrála atraktivní partnerku Pierce Brosnana, která si začne románek s jeho synem. I toto obsazení tedy vykazovalo známky sexismu, kdy herečky s pověstí sexsymbolu po čtyřicítce často zavadí pouze o postavy charakterizované vzhledem. V poslední době se Beckinsale objevila v mizerně recenzované akční komedii Jolt od Amazonu nebo v dramatu Prisoner’s Daughter s Brianem Coxem.
Její dny na výsluní mohou být definitivně sečtené, pokud se Beckinsale neprosadí v televizi. Seriál The Widow na Prime Video si dokráčel pro slušné ohlasy, mysteriózní série Guilty Party si však moc dobře nevedla. Padesátiletá rodačka z Londýna by potřebovala kvalitní scénář, který by zužitkoval její přirozené charisma a také britský akcent, který musela v Hollywoodu vždy potlačovat. Popřípadě by se muselo proměnit klima průmyslu, který obsazování stárnoucích hereček až na několik výjimek moc nepřeje.