Piráti z Karibiku – Prokletí Černé perly
- +2
85%
Velkofilmy s šermířskou či konkrétně pirátskou tematikou byly populární zejména ve 30., 40. a 50. letech, avšak od progresivních sedmdesátek jim pšenka nekvetla. Roku 1995 definitivně přinesl zmar ambiciózní a předražený Ostrov hrdlořezů od Rennyho Harlina, který s rozpočtem sahajícím ke sto milionům dolarů vydělal studiu MGM pouze deset milionů.
V té době se však už scenáristům Tedovi Elliottovi a Terrymu Rossiovi rodil v hlavě nápad na moderní pirátské dobrodružství, které bude vycházet z tematické atrakce Piráti z Karibiku v Disney Worldu. Kolem projektu se v jednu chvíli ochomýtal sám Steven Spielberg, jenž chtěl postavu Jacka Sparrowa přidělit některému z trojice Bill Murray, Robin Williams a Steve Martin. Disneymu se však scénář nelíbil a projekt znovu oživil až roku 2001 Jay Wolpert, jenž napsal scénář na motivy zábavní atrakce.
U Disneyho si stále nebyli jistí potenciálem látky, která neměla oporu v žádné etablované značce. Film zamýšleli poslat rovnou na video a Sparrowa mohl ztvárnit třeba Matthew McConaughey, Christopher Walken nebo Cary Elwes z Princezny nevěsty. Roku 2002 na palubu naskočil blockbusterový guru Jerry Bruckheimer (Skála, Top Gun), jenž přivedl autory původního námětu Elliotta s Rossiem. Ti do příběhu zakomponovali více nadpřirozených motivů, což vyhovovalo režisérovi Goremu Verbinskimu. Produkující Bruckheimer si jej vyžádal a Verbinski, tvůrce hororového remaku Kruh nebo komedie Hon na myš, se ukázal být správnou volbou. Film hodlal pojmout jako poctu klasickým žánrovkám okořeněnou moderními efekty, usiloval o spojení zábavné historické podívané s temnějším fantaskním dobrodružstvím.
Sparrowa, v jehož potenciál nikdo skutečně nevěřil, měl v té době hrát Jim Carrey nebo Michael Keaton. Verbinski nakonec ukázal prstem na Deppa a studio souhlasilo, přestože se obávalo jeho výplatní pásky. Oceňovaný představitel Střihorukého Edwarda či Mrtvého muže vzal přípravu zodpovědně a image postavy založil na kytaristovi Rolling Stones Keithu Richardsovi. Piráti totiž dle jeho mínění vystupovali jako rockové hvězdy své doby.
Role Willa Turnera připadla Orlandu Bloomovi, jehož účast v Pánovi prstenů měla zajistit bonusové dolary. Tehdy pětadvacetiletý herec předběhl Ewana McGregora, Juda Lawa či Tobeyho Maguireho, které produkce rovněž zvažovala. Antagonistu filmu, kapitána Barbossu, jenž čerpal inspiraci ze slavného piráta Barbarossy, nabídli Robertu De Nirovi. Ten však pochyboval o ambicích projektu a místo přenechal Geoffreymu Rushovi. Jeho hlavní požadavek spočíval v tom, že ve společných scénách s Keirou Knightley bude stát vždy na levé straně záběru. Publikum má totiž podle Rushe tendenci „číst“ obrazovku zleva doprava a herec se obával, že jinak si jej vedle atraktivní kolegyně nikdo nevšimne.
Knightley bylo při obsazení do úlohy Elizabeth Swann teprve sedmnáct let a natáčení se účastnila i její matka. Produkce odstartovala v říjnu 2002 a tvůrci museli dodržet časově zhuštěný rozvrh. Samotné natáčení sice poznamenal požár, který nikoho nezranil a způsobil škodu kolem půl milionu dolarů, ale jinak vše probíhalo nezvykle hladce. Až tak, že Disneyho předseda představenstva Michael Eisner po návštěvě zákulisí zavrhl své plány na ukončení projektu. Roku 2002 totiž naprosto propadl snímek Country Bears, rovněž na motivy Disneyho atrakce.
Piráti z Karibiku, jejichž rozpočet činil 140 milionů dolarů, však vypadali báječně. Efekty mělo na starost revoluční studio Industrial Light & Magic z dílny George Lucase, které zvládlo své úkoly na třech klíčových úrovních. A to ve vytváření kresleného pozadí, digitálních masek rozkládajících se námořníků Černé perly a lodních modelů, které se filmovaly v rozsáhlé vodní nádrži. Triky vypadají i po dvou dekádách skvěle a tvůrcům vysloužily oscarovou nominaci.
Ač byl Gore Verbinski proti, k filmu se připojil podtitul Prokletí Černé perly, neboť studio nakonec větřilo šanci na možná pokračování. Kvalitu produktu ostatně zvýrazňovala také hudba od Klause Badelta, jehož doporučil preferovaný, leč právě zaneprázdněný Hans Zimmer. A především Johnny Depp, jenž se ve Sparrowovi našel. Není však divu, že nad adekvátností jeho výkonu a obsazení panovaly pochyby. Depp oživil naprosto unikátní a specifickou postavu, což ostatně v recenzích zmiňovali věhlasní kritici včetně Rogera Eberta. Těm se film převážně zamlouval, i když odsuzovali jeho délku a vrtkavé rozložení pozornosti mezi mnoho vedlejších postav.
Navzdory projekcím a obavám šlo o velký kritický i finanční triumf. Film si jen v kinech dokráčel pro 654 miliony dolarů a pokračování na sebe nenechala dlouho čekat. Truhla mrtvého muže (2006) a Na konci světa (2007) v režii Verbinskiho uzavřely trilogii a jejich tržby šplhaly až k miliardě dolarů. Roku 2011 následovala čtyřka nazvaná Na vlnách podivna a před šesti lety vznikl zatím poslední příspěvek Salazarova pomsta. Oba filmy si vedly finančně dobře a Piráti z Karibiku utvářeli blockbusterový fenomén, který vzkřísil zašlou tradici námořních dobrodružství.
V posledních letech, kdy je Johnny Depp kvůli sporu s exmanželkou Amber Heard a provaleným soukromým skandálům v podstatě na odpis, se hovoří o ženském rebootu s Margot Robbie. Kolem této ideje se však jen opatrně našlapuje a není vůbec zaručené, že si na něj někdo troufne. Lidé milují Sparrowa a další známé postavy, a přestože daný svět oplývá neomezenými možnostmi, příliš experimentování se zřejmě nevyplatí. Rozhodně ne tolik jako v případě jedničky, která se zrodila z předsudků a vše klaplo tak, jak se to ve filmové branži podaří málokdy.
