Týdenní VOD tipy: Vyšehrad, adaptace proslulého erotického románu a Shakespeare v podání Dejvického divadla

Rakousko-čínský režisér C.B. Yi patří mezi žáky velikána současného evropského filmu Michaela Hanekeho. Od svého zkušenějšího kolegy přebírá spíše cit pro vizuální preciznost než chladný odstup od vytvořených postav. Jeho citlivý celovečerní debut Moneyboys, jenž lze nyní zhlédnout na KVIFF.TV, byl minulý rok na festivalu v Cannes zařazený do druhé nejprestižnější soutěžní sekce Un certain regard, která slibuje to náročnější z festivalové produkce.

Film sleduje Feie, vydělávajícího si jako tzv., moneyboy, pohledného mladíka prodávajícího tělo bohatým klientům. Ve stále konzervativní Číně není tento způsob obživy legální a nese s sebou značná rizika, jež ale částečně vyvažují nemalé peníze, které lze za jednu noc získat. Feiovi dochází, že tradicionalistická rodina na venkově jeho sexuální orientaci ani byznys nikdy nepřijme, a snaží se se svou situací vnitřně vyrovnat

Režisér během osmi let prací na snímku jezdil do Číny a dělal zde výzkum mezi moneyboys, aby se mu do finálního tvaru podařilo dostat co nejvíce autenticity. Samotné natáčení nakonec na území pevninské Číny kvůli zobrazování prostituce a queer lidí nemohlo proběhnout. Jako alternativa posloužil Tchaj-wan.

V posledních pár letech se v českých kinech objevilo hned několik filmů z ranku bláznivých komedií. Martin Pohl pomohl tradičně přepálenými komediemi Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre, Andy Fehu mimořádně povedeným Shokym & Morthym: Poslední velkou akcí a Emil Křižka poněkud upatlanou road movie Tři Tygři ve filmu: JACKPOT. Komerčně zdaleka nejúspěšnějším příspěvkem k žánru se letos stal Vyšehrad: Fylm, který v kinech vidělo přes 630 tisíc diváků a divaček a který se stal nejnavštěvovanějším snímkem první poloviny roku. A ač i on svádí bitvu mezi humorem a trapností, pustit si ho nově na Voyo rozhodně není od věci.

Stejně jako v úspěšném seriálovém předchůdci sledujeme i zde lehce hovadského fotbalistu Julia Lavického. Ten od posledního dílu seriálu nepatrně dospěl (místo 13 je mu mentálně už tak 14) a začíná mít štěstí, jeho tým Vyšehrad postoupil díky Juliovým střeleckým schopnostem do druhé ligy a blíží se svatba se snoubenkou Lucií. Při obřadu se k údivu všech ukáže, že aniž by o tom věděl, má Lavický osmiletého syna. Řešení novomanželské krize a finanční nouze rozpoutá sérii gagů, z nichž ne každý uhodí přímo na hlavičku, avšak v českých vodách přinášejí alespoň omezenou míru osvěžení.

Román Davida Herberta Lawrence Milenec lady Chatterleyové vzbudil hned po svém vydání v roce 1928 poprask. V Británii byl zakázaný jako pornografie a v USA se o jeho mravní (ne)závadnost vedly soudní spory ještě na konci padesátých let. Není proto divu, že se látce dostalo hned několika filmových adaptací a letos byla v rozhlasovém zpracování slyšet též na ČRo Vltava v rámci pořadu Četba s hvězdičkou. Nejnovějšího zpracování se pro Netflix ujala režisérka a herečka Laure de Clermont-Tonnerre, jejíž debut Divoký mustang soutěžil před třemi lety o Independent Spirit Awards.

Inteligentní, krásná a nezávisle smýšlející Constance se provdá za praktického a citově odtažitého šlechtice Clifforda, který po úrazu v první světové válce skončil na vozíku a nemůže mít sex. Constance svého muže miluje a váží si ho jako rovnocenného intelektuálního partnera. Zároveň s ní ovšem cloumá neuspokojená touha, kterou není schopný uhasit ani její společensky vysoce postavený milenec. Vše se mění, když Constance v lese potká živočišného hajného Olivera a v třídně striktně rozdělené Anglii se rozpoutá nepřípustný románek.

Jacques Rivette se řadí mezi nejvýznamnější představitele francouzské nové vlny a spolu s Jean-Luc Godardem zastupoval její experimentálnější proud. Svou Jeptiškou podle románu Denise Diderota, v níž stejně jako autor předlohy nešetří církev, si v roce 1966 vysloužil cenzurní zásah, čímž rozpoutal spor mezi mladými francouzskými nonkomfortními filmaři a oficiální kulturou. Více než tříhodinová fantazijní komedie Célina a Julie si vyjely na lodi je oproti Jeptišce méně konfliktním filmem, který i skoro padesát let po svém vydání stále stojí za pozornost.

Magický a lehce zmatený děj je založený na setkání dvou žen, kouzelnice Céliny a knihovnice Julie. Ty si padnou do oka, načež v opuštěném domě kdesi v Paříži zažívají různá nadreálná dobrodružství na pomezí reality, fantazie a snu. Zajímavé průsečíky přinese srovnání díla s filmy československé nové vlny jako Chytilové Sedmikrásky nebo Vtáčkovia, siroty a blázni Juraje Jakubiska. V nedávném žebříčku nejlepších nejlepších filmů všech dob Britského filmového institutu se snímek umístil na 78. místě.

Poznámku o tom, že William Shakespeare umístil Čechy, kde se děj jeho pozdního dramatu odehrává, nesprávně k moři, si asi z hodin literatury pamatuje kdekdo. Zcela určitě touto znalostí disponuje více lidí, než kolik jich mělo možnost hru za pět let jejího uvádění vidět na prknech věčně vyprodaného Dejvického divadla. Záznam představení nově nabízí Dramox, dva roky po derniéře tak přichází s unikátní možností inscenaci zhlédnout.

Mnoha oceněními ověnčený režisér Ondrej Spišák rozehrává v Dejvickém divadle „psychothriller se šťastným koncem“, jak zní podtitul inscenace. Značně aktualizovaný Shakespearův příběh o lásce, žárlivosti i důsledcích unáhlených lidských činů v podání hvězd této pražské scény, mezi něž patří David Novotný, Martin Myšička, Lenka Krobotová a Miroslav Krobot, rozhodně rozesměje a vede zároveň k odpuštění a toleranci. Lepší vidět Dejvické divadlo na obrazovkách, než ho nevidět vůbec.

Marvelovské komiksy se rozrostly na třicet titulů. Druhý díl Black Panthera však postrádá původního hrdinu, nahradily ho hned čtyři hrdinky. A padouch je ještě méně padouchovitý než předtím.