Proč měl filmový Batman v devadesátkách na obleku bradavky? Důvod je nečekaně logický

Joel Schumacher měl bezpochyby talent, v rámci svých výkonů byl ale nevyzpytatelný. Hit obvykle následoval propadák a nejednou se potvrdilo, že čím větší rozpočet má Schumacher k ruce, tím bude výsledek horší.

V jeho filmografii tak najdeme jak naprosté klasiky (Volný pád – 1993, 8 mm – 1999, Telefonní budka – 2002), tak i opravdové průšvihy (Krvavý potok – 2009, Teror – 2011). Batman a Robin patří mezi ty největší. Nejde jen o to, jak pitomá je to podívaná, ale že ji Schumacher významně přikrmil režií.

Je ovšem třeba říci, že v tom byl částečně nevinně. Když přebíral sérii po Timu Burtonovi, úkol od studia byl jasný –⁠ odlehčit celkový tón. Batmanův druhý výlet do Gothamu v Batman se vrací (1992) měl totiž výrazné hororové prvky, což se odrazilo na rozpačitých ohlasech a zmatečném marketingu (McDonald si film samozřejmě vybral pro své dětské menu a promoval ho jako rodinnou zábavu). Studio nestálo o dospělý komiksový film. A nutno podotknout, že tehdy na něj svět nejspíš ani nebyl připravený. Chtělo, aby rodiče s dětmi vzali kinosály útokem. A rozpačité tržby jim daly za pravdu.

Schumacher se přesto snažil ctít Burtonovu vizi a pokračování Batman navždy (1995) natočil jako jakýsi kompromis, v němž se mísily temnější pasáže s masově přístupnějšími momenty. Studio nicméně zakročilo, z původního sestřihu nechalo vyhodit téměř hodinu převážně drsnějšího materiálu a Schumacher rezignoval. O dva roky později v Batman a Robin už nepokrytě cílil na nejmenší diváky, estetikou se přiblížil původnímu hranému seriálu z šedesátých let, což je z dnešního pohledu úsměvná, téměř až parodická podívaná, a snímek vyšperkoval řadou bizarních momentů. Mezi ty nejpamátnější zcela určitě patří oblékání hrdinů se záběry na jejich pozadí.

A pak tu jsou bradavky na kostýmech hlavních netopýřích hrdinů. I na ty si fanoušci dobře pamatují. Co už ale zapadlo, je skutečnost, že je představil právě Batman navždy, který se ještě snažil brát věci vážně. Jejich autorem je Jose Fernandez, který do série naskočil druhým dílem. Tehdy ho coby pouhého stážistu Burton zaúkoloval, aby vytvořil kostým pro Catwoman.

Když Schumacher převzal sérii, „zdědil“ i Fernandeze, který měl pro přidání bradavek překvapivě logický důvod. „U obleku Vala Kilmera ve filmu Batman navždy byly bradavky jednou z těch věcí, které jsem přidal. Nebyl to pro mě fetiš, spíš jsem se inspiroval římskými brněními centurionů. A v komiksech postavy vždycky vypadaly, jako by byly nahé a měly na sobě sprej – šlo o anatomii a já rád anatomii posouvám. Nevím přesně, kde jsem to tehdy měl v hlavě, ale tohle si pamatuju. A tak jsem přidal bradavky. Netušil jsem, že kolem toho bude nakonec takový humbuk,“ vysvětlil v rozhovoru Fernandez.

V Batman navždy nicméně nešlo o tak výrazný prvek, a proto mu nebyla věnována větší pozornost. Schumacher si ale bradavky na Batmanově obleku zamiloval. „V Batman navždy to byly jen takové malé hliněné kapky. Bylo to nenápadné. Ale u Batman a Robin Joel Schumacher zavelel: ‚Ukažme je.‘ A tak se to stalo. Schumacher je chtěl mít vyostřené, jakoby s hroty. Byly také zakroužkované, jak vnější, tak vnitřní – všechno se to stalo součástí Batmanova obleku. Nechtěl jsem to dělat, ale byl šéf, tak jsme je nabrousili, zakroužkovali a celé to bylo tak trochu směšné,“ uvedl Fernandez.

Dokonce dostal za úkol nasadit bradavky i Batgirl, ale to se ukázalo být pro podobný druh podívané už příliš sexuálně dráždivé, a tak byly odstraněny. Což je možná škoda. V celé té absurditě by to byla třešnička na dortu.