„Takový výron nápadů a fantazie, kdy se tvůrci urvou ze řetězu a hrají si s časem, multiverzem a především pozorností diváka, jsem naposledy viděl v seriálech Legion a Doom Patrol. Pokud je koncept takhle složitá čalamáda, máte dvě možnosti. Ve snaze ho za pochodu pochopit, nejspíš nebudete stíhat-nebudete v obraze, co se zrovna děje. Číst u toho ještě titulky, to je jako hrát simultánně šachy na třech stolech. Nebo se na to můžete vykašlat a prostě akceptovat, že postavy poskakují po svých alternativních já a půjčují si od nich schopnosti. Tento přístup doporučuji, protože budete mít čas si všimnout, že je ta šílenost hlavně rodinné drama, že je to místy velmi vtipné, že Michelle Yeoh a Jamie Lee Curtis jsou ve svých rolích geniální a že je to celé neskutečný úlet s velkým vzkazem. Pro ty méně hloubavé, je tady scéna s análními kolíky, velký bizárek, jakých je k vidění jen málo. Ale stejně tak se tvůrci dotýkají velkých témat a poslední třetina je vysloveně emocionální nářez, stejně jako byl Atlas Mraků, nebo klidně i Fontána. Po určitém chaosu vše doklapne a vyvrcholí do silného sdělení. Víc než dvouhodinová stopáž je v takovém kvapíku smrtící, ale asi rozumím tvůrcům, že minisérie by byla stejně nevhodná, jako zkracování. Chtělo to velkou odvahu, vypustit tohle dílko na diváky a za to A24 tleskám, protože u Disney a ostatních zlatokopů, se důvěry v divákovu trpělivost a inteligenci, jen tak nedočkáme.“ Martrix / 90 procent
„Velmi silný snímek, jehož animace i obsah významně ční nad průměrem současné mainstreamové produkce. Geniálním propojením současnosti s deníkem, animací, atmosférou i hudbou jsem byl uchvácen. 90 % stopáže je věnováno židovskému holokaustu a pátrání po tom, jak Anne dopadla, a emočně funguje. Ari Folman už dříve dodal mimořádný protiválečný Valčík s Bašírem, a postmoderně pojatá adaptace deníku Anne Frankové je také vynikající. Kdyby cílová skupina nebyla primárně dětský divák, a tvůrce v samém závěru nepřirovnal židovský holokaust k současným běžencům, hodnotil bych ještě výš. Důležitý a vysvětlující film.“ Aquiver / 80 procent
„Tak už jsem to psal. Netflix dokáže zprostředkovat dobrou zábavu. Bohužel, jím produkované filmy jsou většinou hrůza. Dobrá, koukat se na tento film v 80-tých letech jako nadšený puberťák, nebyl bych patrně tak zklamán. ALE V ROCE 2022? CO TO JE? Tento film nesahá Přepadení v Pacifiku ani po podrážku. Je mi doopravdy líto Elsy Pataky, která se doopravdy snažila, a proto tomuto filmu dám těch 40 procent. Bez ní by to byla jen hrůzná s....a!“ p.a.douch / 40 procent
Ohnivé ulice (1984) – Tohle nemít ve své videotéce? Velká chyba.
„Motorkářský gang unesl zpěvačku rovnou z pódia během koncertního vystoupení a to neměl dělat. Do akce na její záchranu nastupuje bývalý žoldák s tváří Michaela Parého a není sám. Nostalgická akční jízda plná barevných neonových světel, deštivých ulic převážně pod nadzemkou, drsný hlášek, silných motorek a neskutečné filmové zábavy. Co se týče námětu, nad tím se dá pozastavit co že je to za blbost, ale v rámci takového snímku, ve kterém jde čistě jen o nadhled a čistou zábavu, něco takového bohatě stačí. Navíc když jde, použitím masových scén z ulic, něco jako o akční odpověď na muzikály. Použitý soundtrack plný osmdesátkových hitů tak není žádná náhoda. Režisér Walter Hill vytvořil něco jako akční ódu na hudbu a mechanismus. Naprosto jednoduchý děj, místy tvořící přímočarost ve svém vývoji, se jeví upřímně a okázale. A i když je zábavy přehršel, u kterých si nejeden divák řekne něco o tom, že něco takového snad nikdo nemohl myslet vážně, se to podařeně vyhýbá sebeparodii i parodii zároveň. Byť se to varovně drží u samé hranice. Film sice ve svém konceptu zvláštní, ale právě s oním nostalgickým neonovým vizuálem docela přitažlivý. Dalo by se říct takřka jako komiks. V tomto případě filmový komiks. Jedinečná a vizuálně pozoruhodná směs akce, hudby i emocí v netradičním něco jako akčním rockovém muzikálu. Ano, svým způsobem působivá ozvěna na Hillův starší počin ´Warriors´ (1979). Tohle nemít ve své videotéce? Velká chyba.“ martin-mickey-stusak / 90 procent
„Nejlepší hraná pohádka za poslední 4 roky. Krásné lokace, atmosféra, neokoukaní herci a povedený scénář, kde každá scéna má svůj smysl pro cílový dramatický oblouk, ve kterém, i když cíl je předem daný svým žánrem, cesta k němu je originální, nápaditá a emočně strhující. Část pohádky disponuje až téměř hororovou náladou, a tak z popsaných důvodů, o co méně si film vychutná to nejmenší dítě, o to více balzám pohladí dospělou vnímavou pohádkovou duši... Paní Solčanská a milí herci, děkuji, že je na co chodit do kina.“ aquiver / 80 procent
Respect (2020) – Paní Franklinová byla úžasná zpěvačka a napsala mnoho krásných písní.
„Film není tak špatný jako Rocketman, ale jen proto, že se dají otravné pasáže přetočit. Z nějakého pro mě záhadného důvodu se více než na boj za práva černých Američanů, což bylo Arethino celoživotní poslání, zaměřuje na přehnanou a pro mě dosti otravnou náboženskou masírku. Z druhé strany pokud je její nejprodávanější deska opravdu záznamem toho kostelního citového výlevu, není se asi čemu divit. Paní Franklinová byla úžasná zpěvačka a napsala mnoho krásných písní. Nicméně z nekonečných černošských gospelových masturbací je mi šoufl už od dob pokusů Raye Charlese o country. Nebýt jich, měl by navíc snímek o dobrých dvacet minut méně a jeho stopáž by byla mnohem více přijatelná. Za mě zklamání.“leafroller / 60 procent
Zaujal vás některý z filmů/seriálů? Našli jste doporučení k dílům, která vás zajímají? Pokud ne, napište komentář na kartu snímku z naší databáze. Příště třeba vybereme právě váš.
Všechny komentáře najdete přehledně seřazené od nejnovějšího zde. Dejte „palec“ těm, které vás zaujaly.