Ženatý se závazky je s námi 35 let. Sitcom plný urážek, sexismu a pornohereček byl revoluční i kontroverzní
Osmdesátá léta rodinným sitcomům přála. Pořady jako Cosby Show či Growing Pains se těšily velké sledovanosti a byly humornou, leč sentimentální oslavou rodiny s morálními poučkami a závěrečným objetím. Ženatý se závazky tuto šablonu a idealizaci televizní rodiny roku 1987 razantně změnil.
„Seriál jsme odstartovali jako reakci na vlnu sitcomů, které idealizovaly rodinu. Tušili jsme, že někde žije hromada lidí, kterou tyto pořady nereprezentují,“ potvrdil jeden z tvůrců Michael Moye v rozhovoru pro EW roku 1994. Pokud měl na mysli zhrzené manžele ve středním věku, kteří cítí, že jim partner či partnerka s dětmi maří životní sny a potlačují sexuální apetit, pak se Ženatý se závazky bezpochyby strefil.
Čtyřčlenná rodina zahrnující vyhořelého prodavače bot Ala Bundu (Ed O'Neill), jeho teatrální manželku Peggy se slabostí pro nakupování a excentrické účesy (Katey Sagal) a jejich dvě slabomyslné pubertální děti Kelly (Christina Applegate) a Buda (David Faustino) se televizním standardům rozhodně vzpírala.
Jejich rodinné soužití ve skromných středostavovských podmínkách často připomínalo spíše bojiště, v němž vzájemné urážky a naschvály nahrazovaly střelné zbraně. Do role hlavního protagonisty byl situován právě Al, jenž filtroval své mindráky z nudného zaměstnání a stereotypního života s „finančními pijavicemi“ pomocí sarkasmu, který se často neobešel bez sexismu, jaký by už dnes v televizi nikdo nestrpěl.
Al Bunda trousí ironické poznámky nejen doma, ale i směrem ke všem zákaznicím, které navštíví jeho neprosperující obchod. Mnoho kritických plátků už krátce po uvedení seriálu poukazovalo na to, jak se epizody přizpůsobují mužské misogynní perspektivě a jak se objektivizují ženská těla, například v erotických představách hlavního hrdiny. Seriál za to zkritizovala dokonce i představitelka Peggy Katey Sagal. „Byla to velice misogynní show. Ženy byly doslova vystavovány. To bylo součástí Alovy přirozenosti. Měl rád krásné ženy a oni je pořád ukazovali,“ prozradila později časopisu Build.
Sagal ovšem současně potvrdila, že jde o satiru a že se pokusila pojmout svou roli tak, aby pro změnu odpovídala ženské perspektivě. Kritiky už roku 1989 mírnil také sám Ed O'Neill, jenž v rozhovoru pro Los Angeles Times zdůraznil, že Al Bunda určitě neměl být někým, ke komu by měli mužští diváci vzhlížet: „Vzor je tím posledním, čím by měl Al být. Ty postavy mají lidi pouze rozesmávat, nikoli je něčemu učit nebo je osvítit.“
Nařčení z objektivizace žen každopádně z prstu vycucaná nebyla a s tím přicházela další kontroverze. David Faustino začal seriál natáčet v pouhých třinácti letech a jistě zažíval pubertální euforii. Nejenže později nepřímo přiznal, že se zakoukal do své fiktivní sestry Christiny Applegate, která je o tři roky starší, ale také byl vystavený takřka neustálé přítomnosti skutečných pornohereček, které v pořadu hostovaly.
V rozhovoru pro HipHopDX prozradil, že scenáristé Ron Leavitt a Michael Moye „byli dva nejnadrženější chlapi všech dob“: „Pořád tam zvali pornoherečky. Teri Weigel chodila neustále a na všechny pomrkávala.“ V jednu chvíli tato hvězda filmů pro dospělé Faustina uchopila a jeho hlavu strčila pod svůj vršek. A zatímco on sám zažíval velice formativní zkušenost, vzhledem k jeho nízkému věku byly tyto výstřelky v televizi mírně řečeno neobvyklé.
Podobně se to má i s účastí Christiny Applegate, která začala natáčet v šestnácti letech, což ale minimálně její odvážné upnuté modely popíraly. Není divu, že se do ní údajně zamiloval nejen představitel Buda, ale třeba i legendární člen Beatles George Harrison. V podcastu s názvem Allegedly David Faustino vzpomínal, jak mu při vzájemném setkání slavný „brouk“ prozradil, že je velkým fanouškem seriálu. A že by rád poznal Christinu Applegate mnohem, mnohem blíže. Roku 1987 bylo Harrisonovi 44 let.
Na show nechová moc pozitivní vzpomínky ani Amanda Bearse, která ztvárnila Alovu nemesis, zámožnou feministickou sousedku Marcy. Každé setkání těchto postav končilo smrští vzájemných urážek, z níž vycházel vítězně Al, a Bearse údajně neměla dobré vztahy ani s O'Neillem. Na Raleigh Supercon popsala jejich vztah výmluvně: „Když nemůžete říct nic hezkého, neříkejte nic.“ Její herecký kolega v minulosti potvrdil, že s Bearse postupně přestávali vycházet a že ho mrzelo, když herečka jeho i Davida Faustina nepozvala na svou svatbu. Roku 2010 si brala kameramanku Carrie Schenken a své rozhodnutí nepozvat dva bývalé spolupracovníky obhájila tvrzením, že by se při pohledu na ženy, jež se vdávají ve smokincích, začali pošklebovat.
Poněkud trpkou zkušenost se seriálem, který se vysílal devět let a expandoval do jedenácti sérií, měl nakonec i sám Ed O'Neill. Ten se díky němu sice značně proslavil, ale role uštěpačného posměváčka předurčila jeho budoucí obsazování. Roku 1991 se v Los Angeles Times objevil hercův profil, podle něhož byl O'Neill respektovaným dramatickým hercem, leč účinkování v Ženatý se závazky mu serióznost z hereckého rejstříku rázem vyškrtlo. Účastnil se například castingu na válečný snímek Let vetřelce od režiséra Johna Miliuse (Barbar Conan), ovšem jeho testovací záběry vyvolávaly v publiku smích od chvíle, kdy se na scéně objevil. O roli tedy přišel a seknout s Alem Bundou hodlal už roku 1991, avšak setrval u ní dalších pět let.
Naštvané společenské ohlasy, které se od počátku ohrazovaly proti sexistické nátuře seriálu, ale přinášely spíše opačný efekt. New York Times například informoval o rebelii divačky Terry Rakolty, která zahájila kampaň s cílem show zakázat. Dostalo se jí mediální pozornosti, ale jak vysvětlovala Katey Sagal ve WTF Podcast Marca Marona, tento případ popularitu seriálu naopak navýšil. „Každý den jí posíláme kytky,“ vtipkovala herečka. „Snažila se nás stopnout a místo toho nás dostala na titulku New York Times. Zdvojnásobilo to naše publikum,“ dodala.
K cenzuře ovšem nakonec došlo. Epizoda z třetí série s názvem I'll See You in Court (Uvidíme se u soudu) byla vystřižena jako příliš sexuálně provokativní. Její zápletka sleduje Ala a Peggy, kteří se ubytují v motelu a nevědomky natáčí sex tape na skryté kamery. Tento díl se dostal na veřejnost až roku 2004 po vydání na DVD.
Ženatý se závazky každopádně zůstává u mnoha lidí a ve spoustě zemí světa populární dodnes. Podle Eda O'Neilla je to dáno tím, že občasná krutost seriálu je jádrem komedie. „Vždy jsem komedii v jádru považoval za zlověstnou,“ řekl v rozhovoru pro Deseret News. A současně přispěchal s názorem, že někteří lidé seriálem opovrhovali, protože odkrýval řadu nehezkých pravd o manželství či krizi středního věku: „Hodně lidí tvrdí, že je to příšerné: ‚Proč bych měl takhle žít?‘ Inu, pravděpodobně takhle žijete.“
Nadcházející animovaná verze od tvůrců Griffinových nejlépe zodpoví, jak bude Ženatý se závazky rezonovat v dnešní době. Na streamovacích službách jako Hulu či Peacock má klasický sitcom výbornou sledovanost a nekorektní humor si své fanoušky a fanynky stále nachází. A kultovní animované seriály jako South Park či Brickleberry dokazují, že na drsnější satiru televize dosud nezanevřely, byť se za 35 let společenské klima výrazně změnilo.