Měl být další velkou hereckou hvězdou. Nakonec skončil jen jako „bratr Julie Roberts“

Eric Roberts tento týden oslavil 66. narozeniny a jeho filmografie čítá téměř pět stovek titulů. To rozhodně není malá kariéra. Přesto dnes tohoto kdysi na Oscara (Splašený vlak, 1985) a Zlatý globus (debut Král cikánů, 1978) nominovaného herce pozná na ulici málokdo. A Eric si nedělá iluze. Přestože si dlouho stál za tím, že za úpadek jeho kariéry mohla sestra Julia, která ho počátkem devadesátých let úspěchem komedie Pretty Woman (1990) naprosto zastínila, s odstupem času přiznává, že si za vše může sám.

Hlavním důvodem Ericových problémů byly, nepřekvapivě, drogy a alkohol. V roce 1985 se svěřil časopisu People s traumatickou autonehodou z roku 1981, po které byl tři dny v kómatu a měsíc v nemocnici. Tehdy vyprávěl, že řídil džíp bez dveří a na sedadle spolujezdce seděl pes jeho přítelkyně. Když se pes příliš vyklonil, sáhl po něm tak, že pustil volant, a narazil do stromu. O desítky let později přiznal, že při popisu události vynechal klíčový detail – v té době holdoval kokainu a to sehrálo roli i během nehody. Rehabilitace byla obtížná. Herec časopisu Vanity Fair řekl, že se musel znovu naučit chodit a mluvit. Nešlo o jediný případ, kdy Ericova závislost na návykových látkách vnesla do jeho života chaos s těžkými následky.

V roce 1987 byl zatčený za držení drog, obtěžování ženy a napadení policisty. Vše pramenilo z incidentu, kdy se posilněný alkoholem vydal k domu ženy, s níž se rok předtím seznámil na večírku, a dobýval se jí do domu. Zatýkající policisté uvedli, že Roberts chtěl dát jednomu z nich pěstí, ale minul a zasáhl jiného policistu do ramene, když byl odváděn do vazby.

O osm let později byl Eric znovu zatčen v souvislosti s násilím vůči ženě – tentokrát šlo o jeho manželku Elize, která po hádce zavolala policii. Policie sdělila deníku New York Daily News, že Eric do oběti strčil a ona se udeřila hlavou o zeď, on i jeho žena ale později jakékoli fyzické násilí popřeli.

Jak se Eric postupně smiřoval s tím, že zatímco Juliina kariéra raketově stoupala, jemu zajímavé role přestaly chodit, stal se doslova králem béčkové produkce. A nestydí se za to. V roce 2018 prozradil v profilu pro Vanity Fair, že obrovské množství filmů, v nichž se objevil, je důsledkem jeho ryzí lásky k řemeslu. „Než jsem se nadál, točil jsem 30 filmů během dvou, tří let... A najednou je to tak 250 filmů a já si uvědomil, že jsem se z vtipálka, který udělá cokoli, stal hercem ‚je něco, co neumí?‘“ nechal se slyšet Eric.

Eric si navíc umí natáčení laciných produkcí užít. V rozhovoru pro The A.V. Club zavzpomínal, jak ho legendární béčkový režisér Roger Corman ukecal k účasti v příšerném akčním hororu Sharktopus (2010) až poté, co Robertsovi dovolil přivést si na celý měsíc na natáčení v mexickém letovisku tolik hostů, kolik bude chtít. „Takže jsem si přivedl všechny, které jsem kdy potkal, všechny, kteří mi byli nějakým způsobem blízcí, a všichni jsme si v Puerto Vallarta užili skvělou zábavu, zatímco jsem točil špatný film,“ uvedl herec.

I když Eric neprorazil v Hollywoodu, jak by chtěl, je místo, kde platí za superstar. Oním místem je Rusko, za což vděčí Splašenému vlaku, který natočil proslulý ruský režisér Andrej Končalovskij, a také akčňákům Karate Tiger 5 a 6 z přelomu 80. a 90. let, kde se před kamerou předvedl jako expert na bojová umění. Přestože se jim věnoval i v soukromí, jde překvapivě o jediné dva filmy jeho filmografie, které to reflektují. Podle Erica je pro Rusy něco jako herecký Elvis a při návštěvě Moskvy si dokonce musel najmout bodyguardy kvůli šílenství, které vyvolal už tím, že šel po ulici.

Ve snaze využít své tamní slávy odcestoval v roce 1993 natáčet do Ruska proti vůli svého agenta, který ho varoval, že bude mít problém dostat zaplaceno. Po třech týdnech bez výplaty Eric uvedl, že ho nakonec vyzvedl producent v limuzíně u jeho přívěsu, kde na něj čekaly dvě obrovské částky v hotovosti. „Bylo to jako na Divokém západě,“ zavzpomínal Eric.

Dva roky před údajným domácím násilím se na titulních stranách bulvárních novin objevila zpráva o ošklivém rozchodu Erica Robertse s jeho tehdejší přítelkyní Kelly Cunningham, s níž má Eric dceru Emmu (ano, je také herečka). Zatímco se Cunningham soudila s Ericem o opatrovnictví, podle časopisu People jí údajně pomáhala jeho sestra Julia. Šlo o krok, který byl zřejmě poslední kapkou v již tak napjatém vztahu bratra a sestry.

Eric vzal později veškerou vinu za pošramocené rodinné vztahy na sebe. Prohlásil, že obě své mladší sestry odradil tím, že byl v té době v podstatě narkoman, proto chápe, že se ho nakonec rozhodly vyloučit ze svých životů.

Později pro Vanity Fair uvedl, že nečekané pozvání na porod Juliiných dvojčat v roce 2004 bylo klíčovým momentem vedoucím k rodinnému usmíření. Je něco, na co ani po letech nezměnil názor? Že nebýt jeho, žádný další slavný Roberts by neexistoval: „Nebýt mě, nebyly by z Julie Roberts a Emmy Roberts celebrity a herečky, na to jsem velmi hrdý.“

Jak je na tom Eric Roberts dnes? Stále velmi aktivní, jen letošní rok svou filmografii rozšíří o dvě desítky celovečerních filmů a dva seriály. K tomu má v postprodukci do budoucna tolik kousků, že by to jiným vystačilo na celou kariéru. Občas, když se zadaří, se ukáže v nějaké větší produkci (Temný rytíř, 2008, Expendables: Postradatelní, 2010; Inherent Vice, 2014). A hlavně si drží lásku k řemeslu, i kdyby to znamenalo hrát ve filmech, které by neobstály ani jako amatérská produkce na YouTube. S chutí také vystupuje v hudebních videoklipech, pokud mu to někdo nabídne. A je obrovským zastáncem užívání marihuany. Zatímco jiné závislosti omezil, této se vzdát nehodlá, neboť věří, že má na jeho život blahodárné účinky. „Narodil jsem se jako závislák a vím, jak ji bezpečně používat,“ uvedl v jednom rozhovoru, proč se rozhodl marihuanu ze života nevyřadit.