Nové dokumenty ČT si posvítí na školství, exekuce i na slavné Čechy a historii

Dokument o držiteli Nobelovy ceny za literaturu nabídne kromě životopisného snímku také zamyšlení o svobodě slova v proměnách dvacátého století. Jaroslav Seifert byl aktivním tvůrcem národní kultury, právě tak jako jejím mluvčím. Úplně samozřejmě psal o věcech, které se děly den po dni v politice či mezi uměleckou bohémou. Podobně jako Masaryk vyznával svou filosofii pro každodenní život, Seifert psal své básnické texty laskavě, takže byly čitelné pro každého, kdo číst chtěl. Prožil osud, který by vystačil na několik jiných. Byl významným zástupcem české kultury od avantgardy přes levicovou frontu až k normalizaci. Dokument má vyjádřit úctu takovým osobnostem a ukázat krásu jazyka.

Dvě desetiletí vývoje československé kriminalistiky a proměny zločinu v životním příběhu kriminalisty Karla Kalivody, který se od konce 40. let podílel na vyšetřování většiny mediálně známých případů. Byl považovaný za kapacitu i za železnou oponou, aktivně spolupracoval s médii, zejména s televizí a filmem, byl spoluautorem detektivek a vystupoval proti zasahování StB do kriminálních případů. Dokument ukáže proměnu vyšetřovacích metod i zločinu od 50. do počátku 70. let 20. století, nevynechá ale ani historický a politický kontext. Publikum tak bude sledovat boj kriminalistického profesionála proti snaze StB o jeho likvidaci. Osu snímku vytvoří tři velké kriminální případy, které ve své době poutaly mimořádnou pozornost.

V tomto šestidílném dokumentárním seriálu nebude řeč o alternativních školách, ale o školách středního proudu, většinou veřejných, zřizovaných městem, obcí, krajem, tedy o školách, kam chodí 95 procent žákovské populace. Jde o téma, které zasahuje celou společnost, navíc se v posledních deseti letech stalo jedním z klíčových témat na veřejné scéně. Počet rodičů, kteří chtějí pro své děti jinou školu, než jakou zažili sami, podle průzkumů kontinuálně roste, protože kvalitní vzdělání vnímají jako optimální investici do budoucnosti svých dětí.

Počet veřejných škol, které výrazně proměnily a proměňují podobu vyučování, se od roku 2000 zvýšil z řádově několika desítek na několik set. Moderátor Jiří Havelka nechává žáky, aby ho provedli po jejich škole, kterou předem nezná, jeho východiskem je zvědavost a údiv. Studentům i jejich učitelům klade pochybovačné a provokativní otázky – supluje běžného diváka, jenž není školským odborníkem. Navštěvuje vybrané lekce, různé prostory škol, účastní se aktivit mimo výuku a snaží se přijít na kloub tomu, jak škola funguje.

Dcera legendárního hokejového brankáře Bohumila Modrého Blanka vzpomíná na svého otce. Z původně nadšeného házenkáře se už v juniorském věku zrodil obrovský talent i na ledě. Záhy se stal jedničkou v naší reprezentační bráně a výraznou měrou se podílel na prvních mezinárodních úspěších českého hokeje po druhé světové válce. Vytvořil si navíc osobitý styl, kterým položil základy moderních brankářských technik, jež se od něj pak učily také další generace. Muž s tváří filmové hvězdy byl podle mínění lidí, kteří ho poznali, čestným a inteligentním člověkem s vystupováním gentlemana.

Dostal dokonce nabídku jít hrát nejlepší hokejovou soutěž světa NHL v zámoří. Jenomže se nenarodil ve správnou dobu a na správném místě. Jeho životní příběh se začal lámat roku 1950 a stal se součástí rozpadu slavného týmu první zlaté hokejové generace v našich sportovních dějinách. V politicky vykonstruovaném procesu byl jako vůdce protistátní skupiny odsouzen s několika svými bývalými spoluhráči na mnoho let těžkého žaláře. Československý hokej tvrdý zásah přežil, byť se z něj vzpamatovával dlouhá léta.

Bohumil Modrý kvůli zdravotním následkům ozáření z době nuceného nasazení v uranových dolech už nikdy nemohl navázat na úspěšnou kariéru. Všichni od něj i jeho rodiny dali ruce pryč. Modrý se sice vrátil domů k manželce Erice a dcerám Blance a Aleně, ale jejich společná radost měla jen krátké trvání. V roce 1963 nakonec ve věku 46 let předčasně zemřel. Své rehabilitace se nikdy nedočkal a rodina o ni musela bojovat ještě dlouho. Dodnes jeho kauza nebyla náležitě objasněna. Případ Modrý a spol. se stal exemplárním příkladem mocenské represe komunistického režimu pro výstrahu všem ostatním.

Umění z koncentračních táborů jednak slouží jako fascinující (a děsivé) svědectví o vnitřních pochodech tvůrčího jedince v tak mezní situaci, jednak je klíčem k neobvyklému pohledu na historii koncentračních táborů nacistického Německa. Prostřednictvím archivních materiálů, výpovědí pamětníků, potomků obětí holocaustu a práce týmu mezinárodních odborníků (Agnieszka Sieradzka, Ivonne Burger, Christian Durr a další) film vyjeví život v těchto místech v jeho nepříliš známých podobách.

Popíše děsivě absurdní fungování táborů, v nichž byly koncerty běžnou součástí programu a kde bylo někdy povoleno i divadlo nebo fotbalové zápasy, zatímco každým dnem pokračovalo vyvražďování tisíců přítomných vězňů. Během natáčení, které proběhne mimo jiné v Terezíně, Osvětimi, Mauthausenu a Buchenwaldu, dokument zachytí i příběhy českých vězňů, například Josefa Pribuly nebo Bedřicha Fritty, jehož vnuk se ve filmu objeví. Dokument vznikne k příležitosti Mezinárodního dne obětí holocaustu, který se připomíná vždy 27. ledna.

Divoce magické Česko je mezinárodní koprodukční dokument s ambicí zachytit specifickou krásu české krajiny. Česká republika je země, jejíž příroda se pyšní jedinečnou, magickou, místy až záhadnou atmosférou. Hory, hluboké lesy, divoká údolí, jezera a rybníky či labyrinty z pískovců zde lemují starodávné stavby a impozantní hrady, které odkazují na rozličné příběhy bohaté historie a dávají krajině ještě osobitější ráz. Dokumentární film během hodinové stopáže podrobně ukáže například třeboňské rybníky, Jeseníky, České Švýcarsko, Moravské Toskánsko, Milovice a další lokality. Natáčení založené na použití nejmodernějších technologií poskytne divákům a divačkám autentické prožitky z jednotlivých míst.

Dokumentární seriál V exekuci přináší příběhy čtyř dlužníků na cestě k oddlužení. Podle statistik Exekutorské komory má v současné době v České republice exekuci 712 tisíc osob. Tato statistika však nezohledňuje fakt, že deset a více exekucí už má v Česku skoro 170 tisíc obyvatel, lidé tak čelí celkem 4,6 milionům exekučních řízení. Více než 70 tisíc lidí má exekuci na důchod a další desetitisíce mají důchod tak nízký, že z nich nelze srážet. Je nutné upozornit na fakt, že člověk, který se ocitl v takové situaci, v tom není sám. Exekuce ovlivňuje nejen jeho samotného, ale celou jeho užší a mnohdy i širší rodinu. Je omyl myslet si, že zadlužení se týká pouze těch nejchudších. Do dluhové pasti padá stále více lidí ze střední třídy. Na pozadí příběhů Zory, Jany, Aleny a Karla tvůrci zviditelní dosud skrytý systém „dluhového labyrintu“ a současně ukážou, že z něj lze najít cestu ven.

Fascinující příběh prvního a zásadního fotografa The Beatles a zároveň kameramana, kterého celoživotně poznamenaly občanská válka ve Španělsku i druhá světová válka. Jako fotograf vytvořil zásadní styl, který je používaný dodnes. Dokument přináší příběh osobnosti, jejíž konání mělo silný celosvětový dopad na oblast populární hudby, přičemž Dežo Hoffman byl i velkou oporou pro československou kulturu. Představoval výjimečného člověka, který se podílel na kulturních akcích ve své rodné zemi a zároveň přinášel poselství demokracie.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím obvykle vytlačovaného historického tématu – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.

Zatím každá civilizace skončila kolapsem. Zdá se, že i nynější společnost stojí na křižovatce. Vědecká bádání ukazují, že lze nalézt a definovat opakující se jevy, které kolaps vyspělých civilizací provázely. Lze si z nich vzít ponaučení? Současná civilizace má tendenci věřit v nikdy nekončící růst a rozvoj. Zároveň ale čelí výzvám, které ukazují rozpory a hrozby, informačnímu chaosu, diskreditaci elit, zpochybňování poznání, ekonomickým krizím, klimatické změně. Dnes poprvé je na Zemi civilizace globální. Co by se stalo, kdyby zkolabovala?

Šest dílů dokumentárního seriálu nachází paralely mezi dávným civilizacemi a dneškem a odhaluje zákony, které se zatím vždy opakovaly. Cyklus vznikl jako spolupráce egyptologa a archeologa Miroslava Bárty, který pro seriál formuloval svá bádání o kolapsech velkých civilizací, a cestovatele a režiséra Petra Horkého, který tím završuje své pětadvacetileté cestování po celém světě, kdy příklady rozpadu civilizací viděl na vlastní oči.

Projekt Modrá krev nabízí nový pohled na českou šlechtu. Publikum i odborníci se vzácně shodují na tom, že přinesl řadu překvapivých svědectví o životech šlechticů i náhledech na minulost a současnost. Moderátor František Kinský láká diváky a divačky na vizuálně mimořádně pestrou podívanou po desítkách památek. Cyklus přináší pozitivní pohled na svět moudrých a zajímavých lidí. Autorům se podařilo dostat i k osobnostem, jež v minulosti publicitu v České republice odmítaly.

Díky zkušenostem se dvěma již odvysílanými řadami cyklu Modrá krev autoři zjistili, že táhnou i méně známé rody. Přestože druhá řada nebyla naplněná tak slavnými jmény, publikum s chutí sledovalo nové příběhy méně známých rodů. Jména, která jsou povědomá, nebo naopak úplně neznámá, budí zvědavost. Lidé se o nich chtějí dozvědět víc. Diváci oceňují, že šlechticové nevnímají křivdy posledního století nijak fatálně, naopak se na ně dívají s nadhledem.

Cyklus o pěstounských rodinách ze všech čtrnácti krajů České republiky ukáže, že být pěstounem není žádná hračka, ale zvládnout to může každý, kdo otevře své srdce. Co díl, to jedna rodina a největší překvapení, která ji na cestě k plnému hnízdu potkala. Empatický režisérský trojlístek – Linda Kallistová Jablonská, Ivana Pauerová Miloševič a Adam Oľha – přinese rady, jak zvládnout jakýkoliv počet dětí, na ČT1 od ledna 2023. Projekt vzniká ve spolupráci s kraji a ministerstvem práce a sociálních věcí.

Pokračování loňského úspěšného cyklu o předních českých lékařích. Od předchozího cyklu se bude série lišit větším zaměřením na špičková pracoviště regionů, což byla jediná připomínka k předchozí sérii, která se jinak setkala s pozitivními hlasy odborníků i běžných divaček a diváků. Seriál znovu představí lékaře v jejich pracovním prostředí, mnohdy i v překvapivých situacích, se všemi jejich radostmi, koníčky, zálibami i osobními starostmi a trápeními.

Vztah mezi lékařem a pacientem je nekonečně složitý a záleží na obou stranách. Proto je také jedním z témat seriálu právě vztah lékař – pacient. Tvůrce zajímá nejen odbornost a profesionální dispozice lékařek a lékařů, ale i jejich přístup ke každodenním problémům, morálka, zázemí a soukromý život. Ačkoli se bude natáčení mnohdy pohybovat mezi velmi těžkými a složitými případy, nesmí to být smrtelně vážné. Složitost některých zákroků a rizika jsou věci, se kterými se člověk musí naučit počítat a žít. Obětavost a nasazení lidí ve zdravotnictví je něco neuvěřitelného.