Herecké hvězdy, které jednou rolí dokázaly naprosto převrátit svou kariéru

Není to tak, že by se Liam Neeson držel během své kariéry jen jednoho žánru. Kdybyste ale někomu v devadesátých letech tvrdili, že hvězda Schindlerova seznamu bude na stará kolena akční hvězdou, nejspíš byste se dočkali slušného výsměchu. Ale stalo se a vesměs šlo o náhodu. 96 hodin (2008) vzal Neeson jen jako zpestření. Ani nečekal, že film podobného ražení půjde do kin. Akčňák z produkční stáje Luca Bessona však zaválel po celém světě a vedl k trilogii, která dohromady vydělala téměř miliardu dolarů. Z Neesona udělala novou akční ikonu, která od té doby chrlí každý rok hned několik žánrovek. Málokdy se některá přiblíží kvalitě prvních 96 hodin, své fanoušky ale takové filmy díky charismatickému Neesonovi mají.

Když svou kariéru otevřete něčím jako je Stmívání, musíte počítat s tím, že budete čelit nálepce. Pattinson od začátku moc dobře chápal, do čeho jde, současně ale správně vytušil, že mu Twilight série dodá komerční lesk a otevře nejrůznější dveře. Od skončení upíří romance si Pattinson usilovně vybírá role, které popírají pozici sex symbolu, a podává natolik silné výkony, že i jeho největší odpůrci nemohou ignorovat nepochybný herecký talent. Za game-changer lze v jeho případě označit fantastické intenzivní drama Dobrý časy (2017), kde rolí muže, jenž se snaží zachránit bratra, všem vyrazil dech. Nový Batman je pak pro Pattinsona návratem k velké produkci. Přestože zpočátku fanoušci netopýřího muže nebyli z téhle volby extra nadšení, Pattinson jim vytřel zrak a znovu potvrdil, že zahraje cokoli.

Dětské hvězdy to obecně mají složité. Jednou se nějak zapsaly u publika, a když vyrostou, najednou jako by producenti nevěděli, co s nimi. V Hollywoodu na tohle prokletí narazili mnozí, včetně „největší dětské hvězdy všech dob“ Macaulayho Culkina. Radcliffe od začátku tušil, že pokud nechce skončit stejně, musí okamžitě udělat razantní otočku. Tou byla po skončení Potterovské ságy hororová Žena v černém (2012), kde pozici vyvoleného čaroděje vyměnil za zoufalého otce v nelehké situaci. A jak mu to sedlo! Radcliffe v kličkování mezi překvapivými projekty úspěšně pokračuje dodnes. Momentálně si v kinech ve velkém užívá roli záporáka ve Ztraceném městě.

Kdo by neznal tohohle sympaťáka z vypracovaným tělem, který drtí návštěvnost v blockbusterech typu Strážci galaxie a Jurský svět. Před dvanácti lety to ale byla jiná písnička. Pratt se soustředil převážně na komediální role a měl daleko do své současné fyzičky. Když ale přišla nabídka na Strážce galaxie, Pratt se šance chopil, pořádně na sobě zamakal a tím si přihrál pořádnou řádku nových velkých projektů. Kdyby to neudělal, pravděpodobně by zůstal v pozici představitele vtipných vedlejších rolí.

Přestože Jason Bateman není někdo, u koho si automaticky představíme výbuchy smíchu, hodně dlouho platil za špičku v komediálním žánru. Tam ho katapultoval sitcom Arrested Development, za který získal Zlatý blóbus. A pak už to jelo – Vybíjená, Rozchod, Hancock, Záměna, Šéfové na zabití, Noční hra. Neuplynul rok, kdy by Bateman neuvedl nějakou komedii, zpravidla navíc úspěšnou. V posledních letech ale zvolnil a většinu své energie upnul na dramatický seriál Ozark. A jak bere dech! Jeho klidný a přemýšlivý Marty Byrde je na hony vzdálený všemu, co kdy hrál. A jde bez debat o jeho nejpůsobivější výkon, který mu otevírá úplně nové možnosti.

Johnny Depp je dnes někým, kdo se pravidelně objevuje v blockbusterech a sem tam si drahé filmy vyplní nějakým menším projektem. Před rokem 2003 byla realita úplně opačná. Depp byl vnímaný jako ryze charakterní herec, obvykle se upisující menším projektům silných režisérů. Když už přišlo něco žánrově standardnějšího, obvykle to nestálo za řeč – např. akční drama V poslední chvíli (1995) odehrávající se v reálném čase. Když došlo ve zmíněném roce 2003 na první Piráty z Karibiku, Deppův svět se otočil. Najednou ho v Hollywoodu chtěli pro drahé filmy a on neměl důvod říkat ne. Vzalo mu to určitou rozmanitost, i v mašinérii spotřebních produktů pro masy si ale dokázal udržet svou vášeň pro divoké převleky. A to se počítá.

Příběh Downeyho jr. se nese v podobné rovině jako Deppův. Zatímco Depp však svou ranou nezávislou tvorbu založil ironií osudu na znechucení nad úspěchem seriálu Jump Street 21, Downey se od začátku profiloval jako alternativní herec. A protože byl z umělecké rodiny, brzy si začal odškrtávat všechny „povinnosti“ podobných dětí – drogy, alkohol, léčebny, problémy se zákonem. Ale i nezpochybnitelný talent, díky němuž dostával další a další šance, většinou v nezávislých produkcích, kde si filmaři podobný risk mohli dovolit. Pak během natáčení Gothiky (2003) potkal producentku Susan Nicole, zamilovali se, Downey se dal dohromady a o pět let později dostal šanci jako Iron Man a blockbusterová cesta dlážděná pohádkovými výdělky se otevřela. Je nicméně otázkou, zda Downey nyní, po extrémním propadu Dolittla, nebude opět vyhledávat spíše projekty komornějšího ražení.