Hrdinou seriálu je středoškolský profesor historie, který se nečekaně stane prezidentem Ukrajiny. Premiéra první řady Sluhy národa proběhla v roce 2015 a tehdejší herec a scenárista Volodymyr Zelenskyj tím předznamenal svůj vstup do prezidentského úřadu v roce 2019. Současný hrdý prezident Ukrajiny odolávající ruské agresi se komediálnímu herectví věnoval od svých sedmnácti let. Sluha národa vznikl v produkci jím založené společnosti Kvartal 95. Seriál není pouze satirou, mnozí diváci se shodli na tom, že pojednává o skutečném fungování takzvaných východních demokracií. Do svého portfolia si první řadu Sluhy národa před pár dny dala VOD platforma Netflix (uvádí jej pod názvem Servant of the People v ruském znění s anglickými titulky).
Debut ukrajinského režiséra a scenáristy Tymura Jaščenka pojednává o minolovce U311, která dostala jméno podle města Čerkasy (střední Ukrajina). Loď se stala symbolem ukrajinského vzdoru před obsazením Krymu z února roku 2014. Čerkasy byla posledním plavidlem odolávajícím ruským okupantům. Autor posádku lodi sleduje do samotného hořkého konce a ve filmu si zahráli někteří její skuteční námořníci. Syrové, minimalistické válečné drama pojednávající o nedávných událostech na Ukrajině předcházejících těm současným.
Pan Jones (2019, Polsko, Ukrajina, Velká Británie)
Životopisné historické drama významné polské režisérky Agnieszky Holland (Hořící keř, Evropa, Evropa) pojednává o welšském novináři Garethu Jonesovi (James Norton), který se v první polovině 30. let 20. století vydává do Moskvy, aby přinesl rozhovor s Josifem Stalinem na téma modernizace Sovětského svazu. V průběhu návštěvy se dozví o sovětské cenzuře, čistkách a ukrajinském hladomoru. Když se s docela odlišnou reportáží vrací do Londýna, nikdo mu nevěří. Kromě George Orwella... Skutečný Gareth Jones byl zabit ve svých 29 letech roku 1935 na území Číny únosci požadujícími finanční odměnu. Západní tisk z jeho likvidace podezříval Sovětský svaz a jeho nechvalně známou zpravodajskou službu NKVD.
Výtěžek z prodeje vstupenek bude věnovaný na transparentní účet neziskové organizace Post Bellum, která pro obránce Ukrajiny zajišťuje neprůstřelné vesty, helmy i další nezbytný materiál.
Celovečerní debut ukrajinského režiséra Myroslava Slaboshpytskiye se stal v roce 2014 zjevením na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, kde obdržel hned tři ocenění – Grand Prix, Visionary Award a GAN Foundation Support for Distribution. Šlo o vůbec první novodobý ukrajinský snímek, který se celosvětově proslavil a dostal se na přehlídky do celého světa. Syrový příběh hluchoněmých hrdinů ze specializované internátní školy je prodchnutý náhodným sexem, nepsanými pravidly tamní hierarchie a mimořádnými výkony neherců. Od té doby bohužel lvovský rodák Slaboshpytskiey žádný další film nenatočil.
Od listopadu 2013 do února 2014 probíhaly demonstrace na kyjevském náměstí Majdan, po nichž byla na Ukrajině svržena vláda prezidenta Viktora Janukovyče. Následně byl Ruskou federací anektován ukrajinský Krym, čímž začala eskalovat krize, která letos v únoru vyústila v ruské válečné tažení na ukrajinské území. O majdanských událostech z let 2013 a 2014 natočil původem běloruský režisér Sergej Loznitsa (Moje štěstí, V mlze) dokumentární film složený ze statických záběrů proslaveného náměstí a řady krvavých nepokojů.
„Majdan je prvním filmem v mé poměrně dlouhé kariéře dokumentaristy, kdy jsem musel následovat události, jak se přede mnou vyvíjely,“ svěřil se Loznitsa v roce 2014 během návštěvy karlovarského filmového festivalu. Snímek na diváka přenáší tíži nekonečných dnů, kdy se Majdan stal symbolem svobodné Ukrajiny a domovem statisíců tamních obyvatel.