10 nejúspěšnějších českých filmů, které si můžete pustit na Netflixu

Na chvostu netflixovské nabídky je komedie, kterou bychom mohli označit za jednu z nejcitovanějších. Snímek je příběhem Bohuše (Boleslav Polívka), který žije sám v rozpadající se vesnické chalupě. Pracuje jako dřevař, většinu času však tráví popíjením slivovice se svými kumpány a povalováním se v trávě. Jeho poklidný život se změní ve chvíli, kdy se objeví elegantní advokát Ulrich, který překvapenému Bohušovi sdělí, že zdědil obrovský majetek. Hořká komedie o podmanivé síle nečekaného bohatství vznikla jako osobní projekt Polívky a Chytilové, kteří se také společně podíleli na jejím scénáři.

rok 2006, režie Jiří Menzel, počet diváků 854 553

Tématem Hrabalova slavného románu je životní dráha číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, sympatie k Němcům, jeho češství, protože je odloženým dítětem i pro osobitou životní filosofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Adaptace Jiřího Menzela publikum v diváckých známkách spíše rozdělovala, protože se v ní dost změnil duch předlohy, pokud jde ale o návštěvnost v kinech, vedla si více než dobře. A navíc získala čtyři České lvy, včetně sošky pro nejlepší film roku.

rok 2011, režie Jiří Vejdělek , počet diváků 866 393

To by bylo, aby v žebříčku chyběl držitel Českého lva za divácky nejúspěšnější český film roku 2011. Záletný tchán Rudolf (Polívka), který v praxi uplatňuje heslo, že nevěra je kořením šťastného manželství, se snaží na svou víru obrátit monogamního zetě Ondřeje (Jiří Macháček). Říká mu, že když žena necítí k muži respekt, začne se ve vztahu nudit! A Ondřej začíná mít pochybovat, jestli to nakonec nebude pravda. Cítí, že vztah, jehož smysl manželka vidí už jen ve zplození dalšího potomka, není v pořádku. A pak do jeho života vstoupí kráska Šarlota (Vica Kerekes) a je na problém zaděláno.

r ok 2009, režie Marie Poledňáková, počet diváků 904 589

Helena (Kamila Magálová) patří k oblíbeným pedagogům, díky zdravému nadhledu si rozumí se studenty i kolegy ve sborovně. Rozvětvená rodina k tomu poskytuje dostatek příležitostí. Soužití v jednom bytě s bývalým manželem, problémy ovdovělé sestry, manželské karamboly syna i pozdní lásky babičky – to všechno Helenu zaměstnává natolik, že jí na vlastní život a city jaksi nezbývá čas. A pak se Helena za pohnutých okolností seznámí s lékařem záchranné služby Františkem (Oldřich Kaiser). Je z toho láska jak trám, která ukázala, že s Marie Poledňáková stále umí natočit hit.

rok 1991, režie Zdeněk Troška, počet diváků 968 992

Netflix nedávno obohatila hned celá kultovní Seno trilogie Zdeňka Trošky. Pokud se ale bavíme o té divácky nejúspěšnější, když vezmeme v potaz návštěvnost, je jím poslední díl s erotickou příchutí. V ní jsou obyvatelé Hoštic díky proslavení Pláničkovy metody pozváni do Itálie. Osamělá Miluna s Evíkem zde poznávají údajné mafiány, se kterými se domluví na únosu jejich sokyň v lásce. Plán se nezdaří a nastávají bláznivé situace a zápletky. Jakkoli byl třetí díl slavné trilogie v rámci hodnocení kritizovaný a dodnes schytává nepěkné známky, pokud jde o čísla, o jeho úspěchu není pochyb. Paradoxně byl ze všech dílů i nejméně navštěvovaný, ale v tomto žebříčku zahrnujeme jen porevoluční filmy.

r ok 2003, režie Jan Hřebejk, počet diváků 988 351

Vzpomínáte ještě na doby, kdy nový snímek tvůrčího dua Jan Hřebejk (režie) a Petr Jarchovský (scénář) platil za velkou událost? Pupendo je z té éry a zcela zaslouženě. Tahle hořká komedie patří k nejlepším porevolučním filmům vůbec. V divácky nejúspěšnějším filmu roku 2003 se přeneseme do osmdesátých let, do časů, kdy historie v Čecháchplynula pomalu jako kalná voda Vltavy, která obtéká periferní pražský Libeňský ostrov, sídlo hrdinů příběhu. Dvě rodiny přežívají dobu totality, plnou podivností a paradoxů, jedna v nemilosti režimu, druhá v urputné snaze uchovat si jeho přízeň.

Hřebejk/Jarchovský podruhé, tentokrát ve svém obecně nejlépe přijatém filmu. Jsme v Československu na přelomu let 1967 a 1968. Pod střechou jednoho domu se potkávají různí lidé, různé generace, odlišné světonázory a životní styly. V komediálních příhodách plných absurdit a empatie poznáváme další obyvatele: přívržence i odpůrce vlády, vdané i osamocené ženy, neposlušné děti a o nic lepší puberťáky. Hrdinové slaví Vánoce, pijí slivovici a hořící panáky, po kterých chrlí z úst oheň a mají ohebné lžičky. Stejně jako v případě Pupenda mluvíme o divácky nejúspěšnějším českém filmu roku.

r ok 2010, režie Jiří Vejdělek, počet diváků 1 236 960

Dnes už ta nálepka neplatí, svého času byl ale Jiří Vejdělek opravdový hitmaker. V rámci porevoluční kinematografie pouhých deset filmů překonalo v návštěvnosti hranici jednoho milionu diváků a Ženy v pokušení do téhle elity patří. Ve filmu se čtyřicetileté psycholožce Heleně (Lenka Vlasáková) rozpadne manželství a rady, které až dosud udělovala svým pacientům, nějak nefungují. Podobně je na tom její dvacetiletá dcera Laura (Veronika Khek Kubařová) a svérázná matka Vilma (Eliška Balzerová). Muži, s nimiž stojí za to prožít milostné dobrodružství, však stále ještě existují. Sexy téma, které, jak už asi tušíte, má Českého lva za divácky nejúspěšnější český film roku.

rok 2019, režie Martin Horský, počet diváků 1 543 842

Ženy v názvu na české diváky evidentně fungují. Ženy v běhu nejsou jen druhým nejúspěšnějším českým filmem v návštěvnosti, který najdete v nabídce Netflixu. Oni jsou druhým nejnavštěvovanějším českým porevolučním filmem vůbec! Věra (Zlata Adamovská) prožila s Jindřichem báječný život a je pevně rozhodnutá splnit i jeho poslední přání – zaběhnout maraton! Prostě si trasu rozdělí na čtyři díly a zdolají těch více než 42 kilometrů jako rodinná štafeta. Žádná z nich sice dosud neuběhla ani metr, ale do startu přece zbývají tři měsíce a trenér Vojta (Polívka) připravil skvělý kondiční plán. Stačí jen začít.

Tankový prapor je i v roce 2022 jediným českým filmem porevoluční historie, který dokázal v rámci návštěvnosti pokořit hranici dvou milionů diváků. Hrdinou neradostného, i když převážně humorného pohledu na vojenský život v roce 1953 je rotný Danny Smiřický (Lukáš Vaculík), potýkající se se svými kamarády s tupostí důstojnického sboru (nezapomenutelné „zelené mozky“ Roman Skamene a Miroslav Donutil). Film Víta Olmera podle scénáře, na němž spolupracoval s Radkem Johnem, vstoupil do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený film od znárodňovacího dekretu z roku 1945 a také jako první český film s publicitou západního stylu. Je kuriózní, že v době, kdy vznikal, bylo jeho natáčení trestným činem. Nicméně úřady přimhouřily oko a film nebyl zabaven, ale vpuštěn do kin. Divácký úspěch nemůže zastřít, že předloha Josefa Škvoreckého je přece jen o něčem jiném a má výrazně odlišné kvality než film. Ale to už většina publika nezjistí.