Nová herní exkluzivita vyvolává dvě otázky – chápou hráči, jak vypadají ve skutečnosti ženy? A není čas začít oceňovat i „pixelové“ herecké výkony?

Zářným příkladem je nová hra Horizon Forbidden West, která tento týden vyšla exkluzivně pro konzoli PlayStation (starou i novou generaci). Hra je pokračováním titulu Horizon Zero Dawn, který se odehrává v postapokalyptické budoucnosti, v níž se potomci dnešních lidí z neznámých důvodů uchýlili zpět ke kmenovému způsobu života. Kdysi technologickou společnost pohltila příroda, z měst zbyly jen ruiny a svět ovládla mechanická zvířata. Dívka Aloy, jež byla vypovězena ze svého kmene, jednoho dne náhodou nalezne zařízení zvané Focus, které dokáže skenovat okolní prostředí a umí dávat svému majiteli nejrůznější užitečné informace. Aloy tím odhalí víc, než se komukoli z její doby snilo, a vydává se na cestu za záchranou celého světa. Tolik ve zkratce k jedničce.

Pokračování na konec předchozího dílu přímo navazuje. Hrozba byla sice zažehnána, ale objevuje se nová, ještě zlověstnější. Aby Aloy vyvážila misky vah osudu, vydává se na zakázaný západ, kde ji čeká řada nových překážek.

Kdo první díl nehrál, toho dvojka uvede do děje ve svém úvodu krátkou rekapitulací. Plnohodnotný zážitek z hraní fantastického prvního dílu přirozeně nenahradí, ale své splní. Ostatně, jednička nedisponovala, na rozdíl od nyní uváděné dvojky, českými titulky, takže je možné, že poněkud polopatičtější úvod ocení i ti hráči, kteří mají Zero Dawn za sebou.

Dvojka si obecně dává načas. Místo, aby hráče hned vrhla do obrovského otevřeného světa, nabízí koridorový úvod, v němž připomene všechny mechaniky. Milovníky inovací možná zklame, že se toho moc nezměnilo. A to hlavně v první třetině, protože zajímavé vychytávky, které obohacují hratelnost (plachtění, nekonečné plavání pod vodou) přichází až později. Jednička nicméně byla oním vzácným příkladem titulu, který měl vše výborně odladěné, takže nebylo třeba nějak drasticky upravovat nastavená herní pravidla. Aloy tak i tentokrát bojuje s robotickými monstry, prohledává dávné ruiny, pomáhá lidem, které potká, a v boji využívá rozmanitou paletu zbraní.

Znovu tak jde o žánrový mix akční adventury s RPG a stealth prvky, nechybí stromy schopností, dialogové možnosti (které nicméně na vývoj příběhu ani tady nemají vliv), crafting, práce s inventářem a svoboda pohybu, kdy jsou jednotlivé questy omezené pouze tím, na jaké úrovní se hráč nachází.

Proti Aloy i Forbidden West nestojí jen robotičtí nepřátelé, ale i lidští rebelové. A i v případě dvojky platí, že hlavní zábava je hlavně s mechanickými potvorami. Souboje jsou neskutečně strhující díky tomu, že každé „zvíře“ má vlastní slabá místa a platí na něj jiná zbraň. Je třeba taktizovat, není to ovšem ten otravný druh průzkumu, který by jen zdržoval od zábavy. Je uspokojivé, když si hráč oskenuje nepřítele, najde jeho vlastní zbraň, tu mu ustřelí jako první, čímž ho nejen ochromí, ale následně ji může sebrat a použít proti němu. Tohle je zkrátka ukázkový soubojový systém.

Nechci se tu ale pouštět do podrobného výpisu druhu zbraní nebo systému perků. V tom se mohou textově utopit herní weby, jimž to ostatně víc přísluší. Z pozice hráče můžu jen říci, že pocitově je vše přístupné, přehledné, srozumitelné, nikdy jsem se necítil být takzvaně na holičkách a po celou dobu jsem si doslova užíval veškeré úkoly, včetně těch nejmenších.

Co mi nicméně přijde na Horizon Forbidden West až fascinující, je prezentace. Jedna věc je samotné prostředí, které je díky vyššímu výkonu nové konzole detailnější a živější – je vyložená radost objevovat a zkoumat. Prvkem, který mi vyloženě vzal dech, jsou samotné postavy. A tím myslím doslova VŠECHNY postavy, nejen Aloy. Bývá nepsaným pravidlem, že si tvůrci hry hodně vyhrají s pro děj nejdůležitějšími charaktery a ty ostatní trochu odfláknou. V Horizon Forbidden West jsou nejen všichni, včetně NPC, maximálně detailní, ale hlavně podávají plnohodnotné herecké výkony. A nemyslím jen profesionální dabing, ale mimiku ve tváři, oči, pohyby těla. Přestože nelze mluvit o fotorealistické grafice, všechny postavy jsou ty nejskutečnější a nejuvěřitelnější, jaké jsem kdy v nějaké hře viděl.

Detailní pojetí se navíc postaralo i o vtipnou kauzu, když se na Twitteru uživatel 9Santy1 zeptal „Proč má Aloy na obličeji vousy." I když svůj dotaz položil ve španělštině, okamžitě se mu dostalo obrovské pozornosti z celého světa. Narážel na chloupky, které má Aloy na obličeji a i když je otázkou, zda myslel svůj dotaz jen v nadsázce a nebo to myslel smrtelně vážně, faktem každopádně zůstává, že našel řadu "následovníků", kteří se podivovali také. Inu, jak je vino, někteří hráči se mají ještě co o skutečném světě učit :).

Zpátky k dabingu – nejvíce si samozřejmě „odkecá“ Aloy a její dabérka Ashly Burch by si za svůj procítěný výkon zasloužila nějaké ocenění. Obecně jsem po celou dobu hraní myslel na to, jaká je chyba, že ceny věnující se filmové a televizní tvorbě stále přehlížejí herní průmysl. Možná by měl někdo akademikům nějakou konzoli pořídit. I ve dvojce nechybí Lance Reddick v roli nevyzpytatelného Sylense a nově se k sérii připojila Carrie-Anne Moss, jejíž tajemná Tilda nese i některé fyzické rysy herečky (uvádím to proto, že zatímco Sylens je podle Reddicka vymodelovaný, Aloy podle Burch nikoli).

V Guerrilla Games odvedli opravdu obdivuhodný kus práce. Horizon Forbidden West je technicky vymazlený titul s prezentací těch nejlepších hollywoodských blockbusterů. Nabízí strhující příběh, často až dechberoucí herecké výkony, soundtrack, který si zaslouží samostatný poslech, a vyladěnou hratelnost, na niž se hráč může spolehnout.

Subjektivně mi v případě dvojky přišlo vyváženější tempo a zajímavější vedlejší questy, díky nimž je radost i po skončení hlavní linky další pohyb na mapě (finále navíc NPC postavy i reflektují v dialozích). Na konci je pak třeba zmínit, že nejde o žádný polotovar, který by po vydání potřeboval tunu záplat. Nějaké ty drobné chybky se sice najdou, ale je jich tak málo, že by bylo až nesportovní kvůli nim srážet hodnocení. Horizon Forbidden West je totiž ve všech ohledech ohromná pecka a není žádnou náhodou, že ji mnozí označují za horkého adepta na hru roku 2022. K těmto hlasům se rád přidávám.