Simpsonovi: Promyšlené vtipy a narážky, které bez znalosti kontextu či originálního dabingu nikdy nepochopíte

Simpsonovi se vysílají od roku 1989 a hlavně v 90. letech zřejmě neexistoval seriál, který by se mohl pyšnit takovou popularitou. Tvůrce Matt Groening se obklopil tvůrčím týmem, který nejenže dokázal vyprávět příběhy, v nichž se ti nejobyčejnější lidé takříkajíc našli, ale s nebývalou kreativitou také zvládal zrcadlit kulturní a sociální aspekty.

V každé epizodě se proto kromě očividného humoru nachází také více či méně patrné odkazy na kinematografická díla, popřípadě takové vtipy, které jsou trochu složitější k pochopení. Ať už jde o narážku na vynálezce telefonu či pozapomenutého prezidenta, veřejné faux pas slavného herce či sexuální aféry Billa Clintona, humor v Simpsonových se s oblibou strefuje do všemožných terčů a v podstatě není možné jej pobrat a interpretovat v plném rozsahu. Dvojnásob to platí v případě překladu do češtiny a v následném dabingu, který je možná vynikající, ale mnoho chytrých vtipů bohužel překrucuje či úplně odstraňuje.

Schválně, kolik reálných inspirací jste při sledování správně uhodli za vybranými scénkami.

Osmnáctá epizoda dvanácté série popisuje jediný den z pohledu tří postav ústřední žluté rodinky. Homer přijde nedopatřením o palec a rozpoutá tím rodinný chaos, v němž se osudy hrdinů nepředvídatelně a vtipně prolínají. Když Marge veze Homera, jehož prst plave v láku ve sklenici, do nemocnice, omylem narazí do auta před sebou. Vyleze z něj naštvaný Rainier Wolfcastle, jenž ve světě Simpsonových vystupuje jako náhražka Arnolda Schwarzeneggera a je oblíbenou akční hvězdou. Rozhněvaný nad poškozením svého ferrari se chopí golfové hole, rozbije přední sklo Margina auta a rázem připomíná jinou filmovou hvězdu, a to Jacka Nicholsona. Ten v březnu roku 1994 natropil pořádný rozruch, když před golfovým klubem takto napadl majitele auta, které jej mělo při výjezdu zakřižovat.

V závěru desáté řady se Simpsonovi vydávají na dovolenou do Japonska a už v letadle padne zmínka o jednom z legendárních děl tamní kinematografie. Homer dává najevo nespokojenost, že jako cílová destinace bylo až na letišti zvoleno právě Japonsko, a Marge jej musí přesvědčovat tím, že se mu přece tolik líbil Rašomon. Na to ale Homer odpoví: „Takhle si to nepamatuji.“ Jde o jednoduchou a současně promyšlenou referenci, neboť snímek Akiry Kurosawy z roku 1950 vypráví shodný příběh z několika subjektivních perspektiv, tudíž se jeho vyznění vždy lehce liší. A tomu odpovídá i rozhovor manželů, z nichž si každý vybavuje události jinak. Český překlad tento vtip potlačil, jelikož Vlastimil Bedrna pronese jen "To si nepamatuji."

V sedmnáctém dílu sedmé série si Smithers bere dovolenou a o pana Burnse se stará Homer. Dle očekávání neodvádí uspokojivý výkon a majitele elektrárny paradoxně přiměje k tomu, aby se učil samostatnosti. A s tím souvisí také individuální obsluha telefonu. Když zazvoní, Burns jej zvedne a namísto moderního „hello“ pronese „ahoy hoy“, což si spojujeme spíše s výstřelky klauna Krustyho. Ve skutečnosti jde ale o narážku na původní pozdrav během telefonního hovoru, který v 19. století navrhl sám Alexander Bell. Věk pana Burnse je ostatně dlouhodobým terčem různých vtípků a tento konkrétní zasazuje jeho narození ještě před rok 1900.

Pokud bychom brali jeho báchorky vážně, pak je děda Simpson možná ještě starší než Burns, což tvůrci vtipně deklamovali třeba ve dvanácté epizodě sedmé série. V ní se naproti Simpsonovým přistěhoval bývalý prezident George Bush starší a musel čelit Bartovým výstřelkům, které vedly až k tomu, že mu rozlícený Bush naplácal na zadek. Homer, jenž novým a slavným sousedem od začátku opovrhoval kvůli ztrátě vlastní popularity, se s něčím takovým nehodlal smířit, zatímco pohotový dědeček zastával jiný názor. Podle něj prezidenti dříve řezali děti od rána do večera a například Grover Cleveland mu namlátil v každém ze svých funkčních období. Co je vtipné samo o sobě, získává kredity navíc v originálním znění a se znalostí historie. Dědeček totiž přesně říká, že mu Cleveland nařezal ve dvou obdobích, která nebyla následná (non-consecutive). A skutečně, Grover Cleveland zastával úřad prezidenta USA hned dvakrát, ovšem se čtyřletou pauzou – poprvé v letech 1885 až 1889, podruhé od roku 1893 do roku 1897. Také dědovi Simpsonovi by tedy muselo být přes sto let.

A ještě jednou k souboji Homera s exprezidentem Bushem, který vyvrcholil pěstní konfrontací v kanálech a na ulici mezi oběma domy. Bush svého soka drží pod krkem a v češtině mu vyhrožuje, že jej zašlápne jako housenku. V angličtině ovšem rozčilený Bush soptí, že Homera zničí jako japonský banket. Tuto narážku se pro tuzemskou verzi rozhodli odstranit zřejmě proto, že by ji skoro nikdo nepobral. Odkazuje totiž ke skutečnému banketu, tedy slavnostní hostině, již pořádal roku 1992 japonský předseda vlády a kterou bývalý prezident Bush zkazil tím, že se kvůli zdravotní indispozici před zraky všech pozvracel. Vtip to není kdovíjak taktní, ale to tvůrce Simpsonových dříve moc netrápilo.

Ve druhé epizodě čtrnácté série rodina posílá Homera na rock'n'rollový tábor, kde jako instruktoři vystupují členové Rolling Stones Mick Jagger a Keith Richards, dále Tom Petty, Lenny Kravitz, Elvis Costello a Brian Setzer. Homer v jejich společnosti zažívá nejlepší chvíle svého života a je mu umožněno s nimi vystoupit na pódiu na jejich dalším koncertu. Má ale dělat pouze bedňáka, s čímž se nehodlá smířit, proto rozjede vlastní show. Ve strachu, že je zastíní, ho rockové hvězdy nahání po pódiu ve speciálně upraveném voze chrlícím oheň, načež se zřítí mezi diváky. V závěru se Mick Jagger Homerovi omlouvá a sděluje mu, že se zítra pořádá koncert na počest obětí dnešního koncertu, k němuž se Homer může připojit. Samozřejmě jde o narážku na nechvalně proslulé vystoupení Rolling Stones z roku 1969, kdy člen motorkářského klubu Hells Angels ubodal k smrti fanouška Mereditha Huntera. Incident byl dokonce zachycen na kameru a objevil se v dokumentu Gimme Shelter.

Centrálním motivem čtvrté epizody čtrnácté série je sice zpackaná plastická operace, po níž se Marge „brutálně zvětší poprsí“, ale vedlejší linie sleduje také další vykutálený kousek Barta a Milhouse. Ti v televizi koukají na seriálového Batmana, kde Šáša Krusty vystupuje jako záporák, jenž maskovaného soka přiváže ke kolotoči a spustí jej. Batman se z této šlamastyky snadno dostane, tudíž kamarádská dvojice usoudí, že takové číslo může předvést i ve skutečnosti. Bart tedy Milhouse přiváže ke školnímu kolotoči, který řidič autobusu Otto nekontrolovatelně roztočí. Dětská atrakce i s Milhousem vyletí do vzduchu a zraní několik válečných veteránů, kteří školu právě navštíví. Bart tento čin svede na inspiraci Krustyho televizním vystoupením a před Šášovým domem se ihned schází demonstranti, zasazující se o jeho potrestání.

Ředitel Skinner a učitelka Krabappelová přitom drží ceduli s nápisem „zrušte Krustyho“. Šášovo jméno je ovšem evidentně dopsáno dole pod přeškrtnutými názvy Jackass a Beavis & Butthead. To značí, že cedule už dříve sloužila jako protestní slogan proti sérii Jackass, v níž šílenci kolem Johnnyho Knoxvilla vykonávají různé bláznivé a nebezpečné vylomeniny, a také proti animovanému seriálu pro dospělé Beavis & Butthead. Ten se vysílal po sedm sezón od roku 1993 a čelil kontroverzím kvůli smrti dvou batolat, které měly být důsledkem činů inspirovaných seriálem. V prvním případě zemřela dvouletá holčička, jejíž starší bratr zapálil matčin mobilní dům. Údajně tak reagoval na epizodu, v níž postavy prohlašují, že oheň je zábava. V tom druhém podlehlo teprve osmiměsíční miminko fatálním zraněním bowlingovou koulí, kterou z dálničního nadjezdu shodil osmnáctiletý chlapec. Také on se měl inspirovat inkriminovaným seriálem, v němž Beavis a Butthead ze střechy shazovali bowlingovou kouli plnou výbušnin.

V devátém dílu jedenácté řady přebírá dohled nad uzavřenou základní školou ve Springfieldu společnost Děti především, která ale využívá studenty k tomu, aby vytvořila dokonalou a snovou hračku. Toto obchodní spiknutí odhalí Líza a společně s Bartem se vydávají do střediska společnosti. Tam se musí protáhnout kolem jediného člena ochranky, jímž je kdysi slavný dětský herec Gary Coleman. Narozen roku 1968, Coleman byl v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let nejlépe placeným televizním hercem mezi adolescenty. Proslavil ho třeba sitcom Diff'rent Strokes nebo animovaný pořad The Gary Coleman Show. V soukromém životě se mu ovšem moc nedařilo, v devadesátých letech se ocitl na hraně bankrotu a skutečně pracoval jako sekuriťák v obchodním domě.

Tento vtípek z pátého dílu jedenácté série sice nenaráží na skutečnou osobu či událost, ale jeho dlouho neznámá interpretace z něj učinila oblíbený terč meme a internetových vtipů. Homer musí s rodinou opustit Springfield, jelikož zásadový pistolník přijal jeho výzvu na souboj, a útočiště nachází na staré farmě, kde s otcem vyrůstal. Zde se chystá opět pustit do farmaření a pro nutné zásoby se zastavuje v obchodě, nad nímž se skví název Sneed's Feed and Seed, přičemž nechybí dodatek oznamující, že před Sneedem vlastnil podnik Chuck. Vtip spočívá v tom, že zatímco současné pojmenování se rýmuje a každé slovo končí stejnou hláskou, v případě Chuckova vlastnictví nenabízel obchod Feed and Seed (tedy krmivo a semínka), nýbrž Fuck and Suck. Hanlivý význam asi netřeba překládat, odkazuje k ryze dospělým aktivitám.

V patnácté epizodě páté série musí NASA řešit problém, neboť starty raketoplánů v televizi sleduje stále méně lidí. Jako řešení se nabízí angažování „obyčejné hlavy dubové“ z řad lidu, jejíž účast na vesmírné misi by diváky opět přitáhla. Pozornost na sebe přitáhne Homer, jenž se svými stížnostmi volá do NASA a nakonec se dovolá i prezidentovi Billu Clintonovi. Ten byl štědrým terčem humorných narážek hned v několika epizodách a v tomto případě s ním Homer po telefonu jedná, jako kdyby mluvil s prodejcem. V českém dabingu na něj spustí následující: „Haló, je to prezident Clinton? Fajn, kdo jinej než vy by mohl vědět, kde se dá sehnat pivo v tubě?!“ Jde opět o zkreslení významu. V originále se Homer neptá na pivo, nýbrž na tang. Instantní nápoj s různými ovocnými příchutěmi se v USA prodává už od roku 1957 a po určitou dobu byl hitem také u nás, ale málokdo tuší, že zájem o něj vzrostl až poté, co jej NASA použila pro let Johna Glenna k Merkuru roku 1962, stejně jako v dalších misích Gemini.

Od té doby se často spojuje právě s vesmírným programem, tudíž narážka v epizodě, kdy Homer cestuje společně s Buzzem Aldrinem do vesmíru, je zcela logická, ač pro většinu diváků neznámá a neuchopitelná. A možná interpretace zde navíc nekončí – někteří diváci si totiž povšimli souvislosti s anglickým výrazem puntang, jenž je označením pro vagínu. A tím pádem by Homer zároveň odkazoval ke Clintonovým sexuálním skandálům, jež ho provázely a týkaly se třeba jeho románku se stážistkou Monicou Lewinsky, s níž se měl intimně stýkat přímo v oválné pracovně.

V páté epizodě sedmé série se Líza definitivně přikloní k vegetariánství a setká se rovněž s Paulem McCartneym a jeho ženou Lindou, kteří si v tajné zahradě na střeše Apuova Kwik-E-Martu užívají propojení s přírodou. Oba povzbuzují Lízu v jejím nově nabytém přesvědčení a Paul jí sděluje, že pokud si pustí píseň Maybe I'm Amazed pozpátku, objeví recept na čočkovou polévku. Tento vtípek se zúročí v závěrečných titulcích, kdy slyšíme zmíněnou píseň a McCartney přitom pozpátku předčítá skutečný recept, ale především vychází z konspiračních teorií v průběhu šedesátých a sedmdesátých let. Tehdy fanoušci poslouchali skladby Beatles, aby odhalili skrytá poselství. Konkrétně píseň Strawberry Fields Forever měla ukrývat přiznání Johna Lennona „pohřbil jsem Paula“, což vedlo k dohadům, že McCartney je po smrti a byl nahrazen dvojníkem. Tušili jste něco takového?