5 skvělých filmů, na jejichž vznik jsme museli čekat desítky let

S Jamesem "Králem světa" Cameronem je to v posledním čtvrtstoletí poněkud složité. Zatímco mezi roky 1984-1997 točil špičkové snímky s dvou, maximálně tříletými pauzami, na jeho zatím poslední hotový film jsme kvůli náročnému vývoji revoluční trikové technologie museli čekat do roku 2009, tj. dlouhých 12 let. Vyplatilo se to? Inu, někteří zklamaní škarohlídi, kteří od mistra požadovali další esenci nekompromisní geniality jako v případě Vetřelců či Terminátora 2, budou tvrdit, že ne. Avšak miliony diváků, kteří z opulentního "modrého" sci-fi dobrodružství učinili dodnes nejvýdělečnější snímek všech dob určitě rádi řeknou, že ano. Hořkým faktem ovšem je, že letos uplyne dalších dvanáct let, během nichž Cameron do kin neuvedl jediný nový titul, jenž by sám režíroval. Přitom Avatar měl původně do kin dorazit už v roce 2014. Od té doby se však premiéra očekávaného sequelu několikrát odsunula. Aktuálně je uvedení snímku naplánováno na konec příštího roku a další tři (!) díly pak mají dorazit vždy s dvouletým odstupem. Tak snad se všichni ve zdraví dožijeme alespoň té dvojky...

Scenárista a režisér Francis Ford Coppola původně neměl moc zájem ani o Kmotra, toho však posléze natočil pouhé dva roky po jedničce. O trojku však nestál už vůbec. Studio Paramount Pictures však rozhodně ano a tak se začalo chystat natáčení bez Coppoly. V roce 1977 studio oslovilo Richarde Brookse (Chladnokrevně), ten ale odmítl. Opravdu zajímavé to ale začalo být v 80. letech, kdy se Paramount pokusil přemluvit Sylvestera Stalloneho, aby se projektu ujal. Kromě režie měl dokonce i hrát hlavní roli a Michaelova syna Anthonyho měl ztvárnit John Travolta. Údajně už bylo skoro vše domluvené, studio pak ale znovu oslovilo Coppolu a ten se snímku nakonec přeci jen ujal. Třetí díl legendární série tedy přišel až po 16 letech od vzniku druhého. A přesto, že je obecně považován za nejslabší článek, jde o velmi důstojné završení nejslavnější mafiánské ságy. A jako samostatný film obstojí zcela s přehledem.

Pokud by se někdy konala anketa o nejvytouženější a současně nejodkládanější filmový sequel všech dob, nedokážu si moc představit, že by se na prvním místě umístilo něco jiného než čtvrtý Indy. Diváky i kritiky milovaná Poslední křížová výprava vznikla roku 1989 a o dalším dobrodružství hrdinného archeologa se mluvilo celá 90. léta. Zájem o něj mělo kompletní hlavní tvůrčí trio Spielberg-Lucas-Ford, bohužel se nedařilo nalézt scénář, jenž by vyhovoval všem třem dotyčným. Po roce 2000 se tak už mnoho Indyho fandů začalo pomalu smiřovat s tím, že tato jedinečná ikona filmového plátna zůstane zřejmě už navždy spjata pouze s 80. léty 20. století. Jenže pak se najednou objevil David Koepp (Jurský park) s textem, jenž byl jednomyslně přijat, a tak zbývalo už "jen" sjednotit časové rozvrhy klíčové trojice. Království křišťálové lebky vzniklo v roce 2008, tj. 19 let od trojky. Děj snímku téměř dvacetiletou mezeru zakomponoval do vyprávění, takže Fordův/Jonesův pokročilý věk tvůrci přiznali a nemuseli ho tak nijak zastírat. Ohlasy na tento díl jsou sice dodnes velmi kontroverzní, protože Spielberg a spol. se rozhodli pro několik zásadních žánrových, příběhových i stylistických posunů, které spousta fanoušků zkrátka neskousla (viz výrazný příklon ke sci-fi, závěrečná scéna, značné využití digitálních efektů apod.). Osobně se však řadím k těm, kteří další rozšíření Indyho okouzlujícího filmového světa považují za smysluplné a více než přijatelné. Skutečně málokdo by ale ještě pár let zpátky věřil, že se po dalších 14 letech dočkáme dokonce i pětky, jež se právě natáčí a premiéru má stanovenou na červenec příštího roku.

Zřejmě jen málokterý filmař měl v dějinách kinematografie při natáčení jednoho konkrétního snímku tolik smůly (a současně nezměřitelné trpělivosti a výdrže) jako George Miller při natáčení čtvrtého Šíleného Maxe. První tři díly kultovní postapokalyptické akční série vznikly mezi roky 1979 a 1985 a titulní roli v nich ztvárnil Mel Gibson. O další Maxovo dobrodružství v drsném a nevyzpytatelném pouštním světě zanícený Miller usiloval spoustu let, tvorbu snímku mu však neustále komplikovaly nejrůznější (a občas i nejnepravděpodobnější) faktory (třeba když mu zarostla poušť, kde se mělo natáčet). I ti největší optimisté tak už pomalu přestávali doufat, že tahle mise dopadne alespoň trochu uspokojivě. O to větší šok pak přišel, když byl film v roce 2015 (čili 30 let od vzniku trojky!) konečně hotov. Zběsilou cestu totiž k překvapení všech ihned zavalily ze všech stran nadšené ohlasy, popisující ji jako jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Následoval zasloužený komerční úspěch a dokonce i štědrá nadílka Oscarů. Zhruba takovouto satisfakci si Miller za svůj obdivuhodný výkon zasloužil (osobně bych mu přál i Oscara za režii). Jenom doufám, že chystaný prequel o mládí imperátorky Furiosy v podání Anyi Taylor-Joy bude vznikat za lepších podmínek. A že snímek dorazí na plátna kin už za dva roky, kdy by měl mít premiéru.

Troufám si tvrdit, že naprostá většina fandů mistrovského futuristického sci-fi v režii Ridleyho Scotta nikdy o žádné jeho filmové pokračování nestála. Jednoduše proto, že patří mezi ty kinematografické milníky, které další díly vůbec nepotřebují. Není však divu, že se do podmanivého temného světa budoucnosti, jenž Scott na základě povídky od kultovního spisovatele Phillipa K. Dicka v roce 1982 vytvořil, chtěli někteří příznivci žánru i filmu samotného podívat znovu. Volně navazujícího sequelu, jenž se odehrává 30 let po událostech jedničky, se filmový svět nakonec dočkal až po neuvěřitelných 35 letech. O jeho režii se původně měl postarat sám Scott, snímku se ale nakonec ujal výjimečný kanadský vizionář Denis Villeneuve, jenž v té době měl za sebou už několik skvěle přijatých (a přitom tematicky i žánrově velmi rozdílných) filmů (Zmizení, Sicario: Nájemný vrah, Příchozí). Jeho pojetí, na němž se podílel i scenárista prvního dílu Hampton Fancher, naštěstí není pouhým kopírováním kladů jedničky, ale spíše poutavým rozvíjením jejích hlavních motivů. Villeneuve vsadil na komplikovanější a ambicióznější zápletku, přitom se nebál zachovat podobně pozvolné, až rozvláčné tempo vyprávění, jímž disponoval předchůdce, a dokonce ani téměř tříhodinové stopáže, což učinilo z očekávaného blockbusteru s hvězdným obsazením (Ryan Gosling, Harrison Ford, Jared Leto) takřka artovou, pro mnoho "nenáročných" diváků prakticky nesledovatelnou podívanou. To se nepřekvapivě podepsalo na chabých tržbách - rozpočet činil 150 milionů dolarů a celosvětově film vydělal "pouhých" 260 milionů. Výsledný film se pochopitelně nezavděčil ani některým uctívačům původního Blade Runnera, přesto si myslím, že o mnoho lépe navázat na Scottův legendární opus zkrátka nešlo a že Villeneuve odvedl další výbornou práci, za níž se rozhodně nemusí stydět.