Nebudete tomu chtít věřit, ale následující scény z oblíbených filmů vznikly bez počítačových triků

Přirozeně se CGI využívá i pro svou pohodlnost. Než složitě tvořit komplikovanou mechanickou scénu (ve smyslu potřebných technických udělátek, aby požadovaný efekt správně fungoval), je jednodušší využít šikovné ručičky grafiků. Možná i proto dnes často předpokládáme, že se filmaři s řadou scén nutně nebabrali, protože "by to divák stejně neocenil".

Níže najdete několik příkladů filmových triků, které vás překvapí tím, že nejde o pouhou změť jedniček a nul, ale o něco, co se opravdu odehrálo na place.

V posledním aktu hororové hříčky Chata v horách je opravdu úctyhodný zástup životu nebezpečných potvor. Vzhledem k tomu, jak dlouho trvá, než se herec do podobě výrazné role promění (takový Ron Perlman strávil v křesle vždy čtyři hodiny, aby se stal Hellboyem), jeden by čekal, že Chata v horách využije digitální monstra. Ppak je pravdou. Celý ten finální masakr má skutečné herce ve skutečných maskách. A ano, týká se to i děsivé baletky.

Tolik práce a přitom taková blbost (aby se tak řeklo). Autoři druhého Thora si z nějakého důvodu usmysli, že chtějí mít co nejrealističtější moment, kdy se ve vzduchu točí obří náklaďák. Namontovali ho proto na obří mechanickou paži, která ho zvedla a otáčela. Nutné to asi nebylo, ale práce se určitě cení.

Je to taková drobnost, kterou dopředu vnímáme jako podvod (mimo jiné pro rámování, kdy se na okamžik klíčový objekt z obrazu vytratí) - Ripleyová odchází z tělocvičny, hodí za sebe míč a perfektně trefí koš. I kdybychom nechtěli pro podobný moment použít CGI, pořád by bylo snazší někoho nad koš posadit a nechat ho ve správný moment jiný míč pustit do koše. Jenže Sigourney Weaver zaválela a prostě se trefila. Jako nic. Že s tím opravdu nikdo nepočítal dokazují upřímně překvapené reakce ze záběrů z natáčení.

Praktický efekt z druhého Terminátora je jednou z největších vychytávek našeho seznamu. Jeden záběr, na jedné straně zrcadla Linda Hamilton s Arnoldem, na té druhé také Linda, ale s loutkou, kterou kuchá. Jak toho vychytralý James Cameron dosáhl? Inu, Linda měla dvojče Leslie, takže žádné zrcadlo, ale okno a dámy pečlivě kopírující své pohyby. Geniální.

Příběh o zkáze světa je působivý do té míry, do jaké nás dokáže šokovat převrácenou realitou. I autoři hitu Já, legenda to moc dobře věděli a když mohli, natáčeli na skutečných ulicích (náměstí na Manhattanu Times Square nicméně muselo být celé vytvořeno počítačem, protože tuhle lokalitu si produkce nemohla dovolit uzavřít). U 28 dní poté, kdy se v úvodu hrdina prochází vylidněným Londýnem, by jeden čekal zásah grafiků. Ale kdepak. Tvůrci si zkrátka jen hodně přivstali a rychle natáčeli ve chvíli, kde se ještě město probouzelo (a kdo už byl venku, toho laskavě poprosili o strpení).

Pamatujete na scénu, jak Iron Man zachraňoval lidi, co vypadli z letadla? Tak i tohle se překvapivě točilo v reálu a to s pomocí parašutistického týmu Red Bull. Celá tahle legrace, která je považována za jednu z nejkomplexnějších akčních scén MCU, se natáčela celkem 10 dní a proběhlo přes 600 seskoků.

Jednoznačně nejstylovější věc v našem speciálu. Scéna, kdy Peter Parker vše chytne na jídelní tác, vypadá fantasticky, ale už z logiky věci očekáváme digitální trik. Tohle přece musí být CGI! Inu, muselo by, kdyby Sam Raimi nebyl blázen a neměl dost času na opakování scény. Takže ano, Tobey Maguire to opravdu dokázal. Ale trvalo sakra dlouho, než se mu to povedlo.

Bondovky s Craigem rozhodně nešetří skvělou fyzickou akcí. Za všechny scény jmenujme strhující úvod z Casina Royale s parkouristou. V něm se ale zásah trikařů moc nenabízí. Zato u scény ve Skyfall, kdy vagon prorazí stěnu, tady už by nás něco takového nepřekvapilo. Ale kdepak. Mágové na place se extrémně činili a nechali vpadnout do scény skutečnou vlakovou soupravu.

Režisér Christopher Nolan je všeobecně známý tím, že se (pokud to jde) vyhýbá ve svých filmech používaní digitálních efektů. Takže když řeknu, že finále v teseraktu byl skutečně postavený plac, kde visel Matthew McConaughey na lanech, to vás asi nepřekvapí. Že byl ale robot TARS ve skutečnosti jen obří loutkou, to už by nějaké to obočí pozvednout mělo.