Proč se těšit na seriál Falcon a Winter Soldier. Přinášíme detailní rozbor traileru

Jedinou, leč dost podstatnou vadou na kráse, je datum vydání. Na Disney+ se sice WandaVision již objevilo 15. ledna a další série budou následovat (Falcon a Winter Soldier v březnu, Loki v květnu a What if…? v létě), nicméně Disney+ se doposud zuby nehty drží starých geopolitických pořádků a včleňuje nás do východní Evropy, tím pádem se na seriály legální cestou ještě chvíli nepodíváme. Spuštění platformy pro východní Evropu se totiž očekává někdy v průběhu roku 2021.

Minulý týden jsme kritickým okem rozpitvali trailery na očekávaný seriál WandaVision, v tomto článku budeme neméně důsledně analyzovat další superhrdinské duo Falcon a Winter Soldier.

Na rozdíl od seriálu WandaVision, který rozvíjí mystifikační hru s televizními sitkomy, se jeví Falcon a Winter Soldier jako klasičtější produkt studia Marvel. Analogicky s třetím dílem prvního Avengera se neoficiální pokračování zřejmě ponese v duchu mezinárodního dobrodružství s přímočarým dějem a vydatnou náloží akčních scén, jež se vyznačují kontaktním bojem a propracovanou choreografií. V souladu s oběma hrdiny, původně vojáky, nebudou jejich protivníci nadpřirozenou hrozbou, nýbrž teroristy se schopnostmi jim úměrnými. Určující pro oba následovníky Kapitána Ameriky bude vyrovnat se s odkazem, zanechaným zde po jeho odchodu. Symbol, do něhož jsou promítány veškeré naděje, je komplikovaný, a dvojice hrdinů se mu nejenže nesmí zpronevěřit, ale současně jej musí posunout a přetvořit, aby nadále zůstal životný, protože ať se snaží sebevíc, oba jsou si vědomi, že opravdový Kapitán Amerika je jen jeden.

Trailer začíná záběrem na mozaiku článků, fotografií, plakátů a dokumentů ze Smithsonianova muzea, kde probíhá výstava Kapitána Ameriky. Černobílé fotografie jsou vyňaty z prvního dílu, skutečné dobové plakáty se mísí s těmi fiktivními. Kupříkladu titulek „400 prisoners liberated“ je odkazem na hrdinnou záchrannou akci z prvního dílu a krom sugestivních verbovacích plakátů by Vás mohl upoutat i dokument v levém spodním rohu, který označuje ještě pohublého Stevea Rogerse za nevyhovujícího pro armádu.

Dole uprostřed nalezneme komiksovou vsuvku v podobě obálky vůbec prvního dílu Kapitána Ameriky od Joea Simona a Jacka Kirbyho z března 1941, na níž do amerických barev oděný patriot deklaruje své protinacistické smýšlení pravým hákem. Uvážíme-li tehdejší kontext, nezbývá než obálku označit za odvážné politické gesto. Pochody a demonstrace nacistických sympatizantů v USA nebyly nikterak výjimečné, nadto již ve 30. letech vznikla americká obdoba Hitlerovské NSDAP.

Spojitostí mezi diktátorským Německem a zdánlivě liberální USA nalezneme více. Nacističtí pohlaváři chovali neskrývaný obdiv vůči americké rasové legislativě. V naprosté většině států byly znemožněny bílo-černé manželské svazky a rasově nečistým obyvatelům (nejen černochům a indiánům, nýbrž i Číňanům a Filipíncům) byla odňata mnohá občanská a politická práva včetně volebního. Hitler si navíc nadmíru pochvaloval, jak efektivně byly sníženy počty "rudokožců". Norimberské zákony tedy nelze považovat za bezprecedentní jev, v otázkách smíšených svazků či omezování práv se otevřeně inspirovaly zavedenými praktikami Američanů.

První větu v traileru pronese Falcon (Anthony Mackie): „Odkaz toho šítu je komplikovaný.“ Patrně naráží na zmiňované vypořádávání se s nelehkým břemenem, které s sebou šít přináší. Druhým výkladem je, že má Falcon na mysli utajovaný vývoj séra, které z vojáků činí supervojáky. V komiksech je totiž odhaleno, že než bylo sérum podáno Steveu Rogersovi, experimentovalo se na afroamerických občanech. I zde si komiksoví autoři vypůjčují z reality: již od 19. století byla prováděna v USA celá škála neetických experimentů, do nichž byli přednostně vybíráni Afroameričané. Tímto způsobem probíhalo testování léků, zkoumání vlivů různých nemocí, toxických látek nebo radiace na lidský organismus; prováděly se chirurgické experimenty a sterilizace afroamerických žen, mnohdy sponzorované federální vládou a takřka bez výjimky prováděné bez informovaného souhlasu, či přímo nedobrovolně. Zneužívání občanů černé pleti se nicméně netýkalo jen experimentů, 32 % vojáků nasazených ve Vietnamu byli černoši, přestože tvořili jen 11 % americké populace.

Jako pokusný králík zvrácených eugeniků se zrodil i Isaiah Bradley, první a navíc Černý Kapitán Amerika, který po testování a následném nasazení do boje zůstal jediným přeživším z třísetčlenné skupiny afroamerických vojáků. O jeho představení či alespoň zmínce v seriálu se horečně polemizuje i proto, že se neméně napjatě očekává také první vystoupení jeho vnuka Patriota (Elijah Richardson), disponujícího totožnými schopnostmi.

V traileru se objevilo několik míst, z nichž můžeme usuzovat základní kostru příběhu.

Nápis na štítu bezpečně vyzrazuje, že věznice se nachází v Německu. Právě tam je téměř jistě držen baron Zemo (Daniel Brühl), protivník Avengers z Občanské války, jehož nenávist vůči superhrdinům je zapříčiněna pochopitelnými důvody (jeho rodina se stala obětí souboje mezi Avengers a Ultronem). Jeho charakter je vzdálen standardnímu padouchovi ztělesňujícímu čiré zlo a tak by s hrdiny mohl potenciálně zakopat válečnou sekyru.

Dvojice fotek výše je vložena těsně za záběry výbuchů. Možná v Marvelu zase komponují trailery tak, aby fabulující fanoušky svedly z cesty, my jsme se však protentokrát rozhodli věřit tomu, že alespoň za jedním výbuchem stojí tato skupina sjednocená maskami s rudým otiskem ruky. A jelikož je na fotkách v pozadí obrněný transportér, předpokládáme, že unáší barona Zema z německého vězení (zda je s plánem Zemo obeznámen, či nikoliv, netroufáme hádat). O konkrétní dívce z první fotky sice nic netušíme, zato víme, že je členkou skupiny zvané Flag Smashers. Základ v komiksech zde rozpoznáváme, avšak pouze nepatrný. Na stránkách komiksu se totiž nejedná o skupinu, nýbrž osobu; konkrétně o podřadného zločince, jenž si jako životní cíl zvolí vymýtit veškerý nacionalismus a koncepci státu vůbec. Anarchistická idea nabývá v komiksu groteskních účinků, každopádně v seriálu by mohla být převedena do serióznějšího tvaru.

Ze záběrů předcházejících tomuto jsme si jistí, že se v této scéně Falcon konfrontuje s Flag Smashers. V tomto konkrétním pak rozeznáváme další postavy – vzadu zřejmě leží Winter Soldier (Sebastian Stan), uprostřed stojí U.S. Agent (Wyatt Rusell), jehož si záhy představíme.

Když se na počátku traileru Falcon zamýšlí nad problematickým odkazem, jeho hlas zní souběžně se záběrem na kapitánův štít v muzeu. Jenže v Endgame Steve své poslání společně se štítem předává přímo Falconovi. Zalekne se Falcon přemíry odpovědnosti a štít odevzdá muzeu? Bude mu nedobrovolně uzmut, protože Amerika není připravena na černého Kapitána Ameriku? V jiné ze scén Bucky pronese: „Lidi potřebují k něčemu vzhlížet“, čímž snad latentně poodhaluje svůj názor, že ani jeden z nich není vhodným kandidátem na post nového Kapitána. Připočtěme k tomu, že oba byli/jsou samozvanci (viz události Občanské války; pokud by stále operovali v ilegalitě, zčásti by to vysvětlovalo, proč již nemají štít v držení). Odpověď je nám zahalena, avšak předpovídáme, že z muzea poputuje štít k vládou zvolenému nástupci Kapitána Ameriky, U.S. Agentovi, který se veřejnosti představí na zápase amerického fotbalu.

Nepřekvapivě se opět obracíme ke komiksům, kde nastává totožná situace – hledá se nový Kapitán Amerika. Jenže vláda se zdráhá nechat Afroameričana Falcona reprezentovat státy a vytváří si vlastního hrdinu. Tím je, jak asi tušíte, U.S. Agent, jenž se díky přepjatému nacionalismu a brutálním metodám brzy vyprofiluje jako neprozřetelná volba. I kdybychom to nevěděli, popkultura nás učí, že lidem, co se odívají do americké vlajky, není radno věřit (Homelander z Boys, Komediant ze Strážců, Dynaman z JSA: Zlatý věk, Patriot z Vycházejících hvězd a nakonec i ten Kapitán Amerika, z něhož se vyklubal agent Hydry).

Kruciální je skutečnost, že U.S. Agent je vybrán vládou, a tudíž zastupuje její zájmy. Vracíme se tím ke střetu Kapitána Ameriky a Iron Mana v Občanské válce, kde Kapitán neústupně brojil proti dohledu ze strany vlády, aby si Avengers zanechali nezávislost. Občanská válka nicméně není jediným ani prvním komiksem, který tematizuje otázku politizace či/a komercializace superhrdinů; uveďme Strážce, Boys či Superman: Rudá hvězda. V souvislosti se skupinou Flag Smashers by tak vyvstával zajímavý konflikt, v němž by anarchisté nemuseli nutně reprezentovat jednoznačné zlo.

S hrdostí jsme povinni zmínit, že podstatná část produkce proběhla v Praze, nicméně není jasné, zda naše hlavní město neposloužilo jen jako levnější varianta jiného města.

Dostane se nám také záběru ze Sokovie (místo původu Scarlet Witch a Quicksilvera a nedobrovolné bitevní pole v druhých Avengers), kde Zemo truchlí u památníku. A ačkoliv nás návrat do Sokovie potěšil, o poznání víc jsme fascinováni představením dalšího fiktivního státu, Madripooru. Krom toho, že je zkorumpovaným daňovým rájem plným zločineckých syndikátů, sestává podobně jako Dubaj ze dvou částí: bohatstvím překypující Hightown (v traileru klubová scéna) je obklopen chudinským Lowtownem (viz obrázek níže).

Některé ze svých nejproslulejších dobrodružství zde prožil nekompromisní mutant Wolverine, pročež by ostrov mohl sehrát roli při uvedení mutantů do MCU.

Na pozadí levé fotky spatřujeme rybářský obchod Wilsonovy rodiny (Falconovo pravé jméno zní Sam Wilson, viz žlutá deska vpravo nahoře). Odhalení Falconova původu vzbudilo humorné reakce v podobě připodobňování dvojice k Forrestovi a Bubbovi. Druhá fotka zachycuje moment z charakteristického přehození nože, které Bucky poprvé předvedl v druhém Kapitánu Amerikovi.

Navrátí se také známé postavy, jež si zatím nevysloužily příliš prostoru, jako Batroc nebo Agentka 13.

Co váš názor? Sestavili jsme pomyslnou kostru děje správně, nebo se absolutně mýlíme? A na jakou z nových postav se těšíte nejvíc? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem.

PS: Děkuji za pomoc bráchovi Adamovi Stiborovi při tvorbě tohoto článku.