Nejlepší akční scény v režii Michaela Baye

Stojím si za tím, že Skála je dodnes to nejlepší, co Bay filmovému světu dal. Kromě opravdu špičkové akce má totiž i fajn zápletku v duchu Smrtonosné pasti, výborně strukturovaný děj, skvělé hlavní i vedlejší postavy a luxusní herecké obsazení v čele se Seanem Connerym a Nicolasem Cagem. A jakožto správný dokonalý film Skála božsky šlape hned od úvodních scén. Nejprve přijdou stylové "explozivní" úvodní titulky, které jsou současně mocným emotivním prologem, jenž publikum seznámí s nebývale nosnou motivací "ušlechtilého" záporáka v podání Eda Harrise. No a ihned po téhle dávce smutku a spravedlivého rozhořčení přichází první perfektní akce. Harrisův generál Hummel pro uskutečnění svého plánu potřebuje získat "pár" extrémně nebezpečných raket, kvůli nimž musí se svým týmem žoldáků přepadnout střežený vojenský sklad zbraní. Čtyřminutová scéna je ukázkou brilantní videoklipově laděné souhry kamery, střihu a parádní "zimmerovské" hudby, která pasáži dodává ohromný rytmus a činí z ní i při stém zhlédnutí převelice opojnou audiovizuální podívanou, která má ke všemu hodně mrazivou tečku, kdy poprvé na vlastní oči spatříme zrůdné účinky plynu VX...

První filmoví Transformers jsou i ti dosud nejlepší. A přestože za jejich vůbec nejlepší scénu shledávám majestátně natočený přílet Autobotů na Zem, akčním vrcholem snímku je finální monumentální bitva odehrávající se mezi mrakodrapy. Mezi sebou se v ní střetnou Autoboti, Deceptikoni a americká armáda. Výsledkem je mnohaminutová smršť opulentních vizuálních laskomin, během níž na nás Bay vystřílí svůj kompletní arzenál - své pověstné kamerové oblety, podhledy, ultra cool zpomalovačky... Zkrátka mamutí porce toho nejchutnějšího novodobého akčního popkornu. V dalších dílech se Bay pokusil sám sebe trumfovat a činit závěrečné robotí války stále delší a velkolepější, obvykle však dosáhl spíše větší úmornosti než-li zábavy a kýženého "wow" efektu.

Oba díly Mizerů patří do té lepší poloviny režisérovy filmografie. Zatímco jednička byla jeho debutem a tudíž si ještě nemohl jako režisér příliš vyskytovat, druhý díl, jenž vznikl o osm let později, by se naopak dal označit za první, v němž se Bay mohl poprvé naplno utrhnout ze řetězu. A tak došlo na "laskominy" jako je přejíždění mrtvol, kamera prolétávající sexy modelkám mezi nohami, fórky okolo prostřeleného zadku Martina Lawrence, souložící krysy... No prostě teprve tady Bay předvedl, co za zvrácenosti se mu honí v té jeho šílené makovici. A uzdu fantazii pochopitelně popustil i v akci. Ta je díky tomu plná nápadů (samozřejmě vesměs ujetých a brutálních). Highlightem tohohle předraženého over-the-top výplachu s pochybným ideologickým podtextem (viz finále na Kubě) je pak (další) maniakální megahonička, při níž policejní jednotky v čele s titulním duem pronásledují zmagořelé drogové dealery, kteří si pro útěk vybrali velmi praktické a nenápadné vozidlo - obří truck převážející auta. Bay však zcela otevřeně a s očividnou chutí zvysoka kašle na filmový realismus a zemité pojetí - mnohem raději totiž na plátně rozpoutá náležitě efektní demoliční orgie, při nichž létají vzduchem nejen vraky aut, ale v jednu chvíli dokonce i motorový člun... Zkrátka ukázkový "bayhem"!

Tahle přestřelka určitě není nejvelkolepější ani nejefektnější. Ze všech akčních scén, které Michael "Nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi" Bay dosud natočil, je ale pravděpodobně nejvypjatější a emočně nejvydatnější. V jedné z vrcholných pasáží snímku, v níž čeká elitní záchranný tým vedený Michaelem Biehnem (nejlahůdkověji obsazená vedlejší postava!) nepříjemné překvapení, mistr hollywoodského pozlátka špičkově předvedl, že silně stylizovaná masakrální střílečka může být nejen šťavnatou pastvou pro oči a uši, ale i náramně emocionálním prožitkem.

A do třetice Skála! Něco mi však říká, že tohle první místo mi většina lidí celkem ráda odsouhlasí. Existuje spousta výborných automobilových honiček, ovšem jen pár jich je skutečně ikonických. Ta v Bullitově případu, ve Francouzské spojce, o slovo by se určitě přihlásili i Šílený Max s Jasonem Bournem... Každopádně na strhující megalomanskou destrukční jízdu Seana Conneryho San Franciscem v černém Hummeru, jenž má v patách tucet policejních aut a Nicolase Cage ve žlutém Ferrari, by se nemělo za žádných okolností zapomínat. Byla to neskutečná podívaná v době vzniku - a je to neskutečná podívaná i dnes. Z monstrózních a efektních automobilových naháněček si Bay s přibývajícími filmy udělal jeden ze svých hlavních trademarků. A i když jich za 25 let své filmařské kariéry natočil už slušnou řádku (a většina z nich se mu velmi povedla, viz výše), tuhle nestoudně dynamickou a explozivní projížďku dodnes nepřekonal.