Přestože Dr. No i Srdečné pozdravy z Ruska neodmyslitelně patří k bondovskému kánonu, za první skutečně "plnokrevnou" bondovku bývá označován právě až Goldfinger. Po dvou zářezech Terence Younga přišel poprvé na řadu Guy Hamilton, jenž trademarky agenta 007 dotáhl do podoby, která Bondova dobrodružství charakterizuje dodnes (mocný zloduch, exotické lokace, stylové "pomůcky" vynálezce Q, krásné ženy, spektakulární akční scény, titulní song atd.)
Nejlepší a nejslavnější westernová trilogie, která začala nepřiznaným remakemsamurajské klasikyAkiry Kurosawy a vyvrcholila jednou z absolutních špiček (nejen) svého žánru. Božské trio Sergio Leone/Clint Eastwood/Ennio Morricone do třetího (a nejepičtějšího) dobrodružství "Muže beze jména" přeneslo vše dobré z předchozí dvojice filmů a podařilo se jim tak stvořit absolutní majstrštyk, jenž má mezi mnoha filmovými fandy status nedotknutelného kinematografického skvostu. Velkou zásluhu na tom nepochybně mají i "zbylí" dva ústřední herci - Lee Van Cleef a (především) Eli Wallach.
Právě Poslední křížová výprava je jedním z těch filmů, které dělají třetím dílům to vůbec nejlepší možné jméno. U téhle série je opravdu těžké určit, který její díl je ten úplně top, ovšem masivní oblíbenost trojky je naprosto nezpochybnitelná. Úžasnou a nenapodobitelnou dobrodružnou atmosféru a hromadu božských scén sice obsahují všechny díly (ano, i čtyřka!), ale jen PKV má těžkotonážní triumf v podobě Seana Conneryho, jenž tu s Harrisonem Fordem vytvořili jednu z nejbáječnějších a nejzábavnějších dvojic filmového plátna. Stojím si za tím, že všichni Indyho sidekickové jsou super, ale Henry, Sr. je zkrátka jen jeden. A kdyby nevznikla čtyřka (a nechystala se pětka), mohlo jít i o totálně nádherné a plně uspokojivé završení fenomenální filmové série.
Po "letištní" dvojce v režii Rennyho Harlina se k ikonické akční sérii vrátil režisér prvního díluJohn McTiernan. A jelikož byl v půlce 90. let stále ještě v prvotřídní formě, natočil další skvělý díl, který ikonickou sérii posunul zase o kousek dál. Po mrakodrapu a letišti se tentokrát dějištěm adrenalinových akčních eskapád stalo velkoměsto, největší přidanou hodnotu trojky ovšem spatřuji v nenuceném a výtečně využitém příklonu k žánru buddy movies. Willisův McClane tady poprvé dostal k ruce plnohodnotného sidekicka, což se osvědčilo natolik, že totožný model uplatnily i následující dva díly. Ani Justin Long (čtyřka), natož Jai Courtney (nenáviděná pětka) se však nemohli vyrovnat vynikajícímu Samuelu L. Jacksonovi, jehož chemie s Willisem zkrátka nemá chybu.
Na životním filmovém díle Petera Jacksona je v dobrém znát, že se natáčelo najednou. Díky tomu jsou všechny tři díly kvalitativně velmi vyrovnané, přitom každý z nich má svůj vlastní "ksicht". Společenstvo prstenu je krásně poetické a v nejlepším možném smyslu slova pohádkové, Dvě věže zase svým stylem (včetně toho vizuálního) přípomínají historicko-válečný velkofilm, no a Návrat krále oboje božsky kombinuje. Jackson tady více než tři hodiny (a v rozšířené verzi dokonce přes čtyři!) láduje do diváků jednu famózní scénu za druhou - ať už jde o monumentální bitevní výjevy, oduševnělé dialogy postav či nehorázně stylová a vymazlená intermezza typu Gandalfova průjezdu Minas Tirith nebo unikátního zapalování majáků, to vše je tady podané tak filmařsky lahodným a strhujícím způsobem, že jsem v době uvedení filmu v kině zhruba od půlky prakticky nepřetržitě umíral blahem a ze sálu pak odcházel abnormálně dojatý a zválcovaný nespočtem extrémně pozitivních dojmů. Jedno z absolutně nejlepších završení úspěšných a oblíbených filmových sérií vůbec.
Filmová sága o Harrym Potterovi je pro mě jednou z nejpřeceňovanějších vůbec. Vzhledem k značnému počtu dílů mi připadá dějově strašlivě natahovaná, málo dramatická, plná nezáživné (a opakující se) vaty a její hrdinové mi vlastně nikdy pořádně nepřirostli k srdci. V jednu chvíli jsem však nabyl silného dojmu, že si i mě mnohými milovaný brýlatý kouzelník také získal. Bylo to právě po prvním zhlédnutí příspěvku, o nějž se režijně postaral skutečný mistr svého oboru - mexický mág Alfonso Cuarón. I když předchozí dva kousky v podání Chrise Columbuse nebyly nikterak zlé, údajné kouzlo látky na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Vězeň z Azkabanu ale na mě (jakožto neznalce knižních předloh) kdysi zafungoval mocně - hlavně díky kombinaci rozumné stopáže, krásně strašidelné atmosféry (Mozkomoři!) a několika nádherných momentů (Harryho let na Klofanovi). Zkrátka prvoligové fantasy dobrodružství, které mi velmi sedlo. A kdyby nebyly následující díly (snad s výjimkou pětky) návratem k určité řemeslné fádnosti Columbusových snímků, možná by se ze mě ten potterofil nakonec opravdu stal. Škoda, že to Cuarón (nebo někdo aspoň přibližných filmařských kvalit) nerežíroval komplet, to by byla dozajista jinší podívaná...
Star Wars mají aktuálně tři filmové trilogie, přičemž dvě z nich mnoho fanoušků této ságy z celého srdce nenávidí. A já se jim ani moc nedivím - obě dvě totiž v lecčems zásadně pochybily, což si původní báječná trilogie určitě nezasloužila. Ale i po patnácti letech si stojím za tím, že epické vyvrcholení prequelové trojice filmů se Lucasovi setsakra povedlo. Naservíroval nám v něm totiž nejenom kvanta obligátních audiovizuálních orgií, ale i haldu skutečně výborných scén, v nichž náramně působivě vykreslil drastický vzestup nelítostného Impéria, především pak ale emočně zdrcující propad klíčové postavy ságy temné straně Síly. Takže zatímco bez Skryté hrozby a Klony útočí bych se dnes s klidem obešel, Pomsta Sithů by mi popravdě v sérii (dost) chyběla. A řekl bych, že v tom nejsem úplně sám...
První M:I v režii Briana De Palmy je skvělá (a řekl bych, že dodnes trochu nedoceněná). Dvojka v režii hongkongského mistra akce Johna Woo je hrozná. Byla, je a bude (byť mám docela slabost pro její extrémně přepálené akční finále). A i když šlo o komerční úspěch, v době nedlouho po jejím uvedení jsem se velmi bál, že po tomhle kvalitativním failu už další díl nepřijde. O pár let později ale Tom Cruise naštěstí najal na režii trojky jednoho převelice šikovného pána, jehož zásluhou v roce 2006 dorazil do kin film, díky němuž chytla výborně nastartovaná série oslnivý druhý dech, jímž třetí nesplnitelná mise brilantně zfoukla všechny neduhy Wooova úletu a vrátila silnou značku k původnímu (zemitějšímu) konceptu. A od té doby tahle nabušená akční franšíza už v ničem podstatném nezaváhala a dodnes kope v každém ohledu tu nejvyšší žánrovou ligu. Zkrátka, už aby tu byla sedmička. A osmička...
U Toy Story lze vysledovat podobně mírnou vzestupnou tendenci kvality jako třeba u již zmíněné Leoneho "dolarové" trilogie. Jednička ve své době představovala technickou revoluci, takže tehdy nikdo moc neřešil, že z hlediska narace o žádný velký zázrak vlastně nešlo. O pár let později přišla výtečná dvojka, která byla nápady už vyloženě nabitá, takže jejím prostřednictvím už Pixar sahal po relativní dokonalosti. Když po jedenácti letech studio ohlásilo trojku, čekal jsem nevyhnutelný úpadek. Místo toho jsem se však dočkal (dalšího) nádherného sequelu, který na své dva předchůdce navázal asi nejlépe, jak mohl. Tvůrci opět nabídli desítky nápadů a narážek, děj posloužil kromě jiného jako báječná parodická variace vězeňských a útěkových filmů a v závěru jsme dostali hned dvě překrásné a drtivě dojemné scény. A kdyby u Disneyho nebyli nenažraní, mohlo to být perfektní zakončení série...
Největší a nejslavnější drsňák ze světa X-Men se dočkal dohromady tří sólovek. Dvou průměrných a jedné grandiózní. V první dvou se vždy něco dost zásadního nepovedlo (scénář, práce s postavami, stylizace), o to větší pak ale byl šok, že Rosomákovo (respektive Jackmanovo) rozloučení bylo tak moc jiné - a hlavně tak ohromně dobré! Origins ani Wolverine sice nejsou vyloženě špatné filmy, ale až právě Logan je filmem, jenž dokázal oblíbeného mutantího frajera prodat naplno. Pomohl tomu nejen eRkový rating, který wolverinovským porcovačkám dodal neskutečné koule (a chvílemi až hororový feeling), ale také velký důraz na postavy (kromě Jackmana tu opět září i zpustlý Patrick Stewart a malá dračice Dafne Keen) a zasazení do depresivního dystopického světa nedaleké budoucnosti, v němž pro mutanty už není místo. Pořád tak úplně nechápu, jak se Mangoldovi, jenž přitom natočil i nedomrlou dvojku, vlastně mohl tenhle náramně šťavnatý masakr natolik povést. Nicméně doufám, že podobně luxusní a plnokrevný epilog za dva roky dopřeje i jiné milované filmové legendě...
Která filmová série má podle vás výjimečně kvalitní třetí díl? Podělte se s námi v diskuzi!