Komentáře týdne: Woody Harrelson v roli superhrdiny? Vynikající

Woody Harrelson jako superhrdina. Novodobá zombie klasika. Smutné loučení Ip Mana. Nebo skutečný příběh chlapce, který se stal předlohou pro Kryštůfka Robina. Jsme rádi, že sledujete i starší a nepříliš známé filmy a přinášíte zprávy dalším potenciálním divákům. Vaše příspěvky uvádíme bez jakýchkoliv redakčních úprav.

"Na základě článku "Pokračování zombie hitu Vlak do Pusanu v dravé upoutávce" jsem shlédl první díl z roku 2016. Když jsem si večer pustil pár minut s tím, že se podívám na kousek a zbytek shlédnu někdy jindy, jsem po chvilce zjistil, že už mi zbývá do konce jen pár minut. Tento snímek s náročnou zombie tématikou je velmi povedený a opravdu nenudil. Vlak do Pusanu neobsahuje klasické lekací hororové scény, ale nějak mi to vůbec nechybělo. Možná to není zase tak kvalitní počin, ale díky posledním velmi nepovedeným filmům se zombie tématikou (Zombieland: Rána jistoty nebo Mrtví neumírají) bylo tohle opravdu pěkné pokoukání, takže klidně dávám 90 % a těším se na druhé pokračování." VasaFlasa / 90 procent

"Zdá se mi, že Ip Man 4 vznikl pouze jako rozloučení s touto sérií. Nové myšlenky se drží při zemi, zato se hodně rekapituluje a v podstatě je děj smíchanina prvních třech dílů. Zní to asi všechno kriticky, ale když pomineme ty nafoukané americké rasisty, je film sám o sobě dobrý." kknk2 / 70 procent

"Snímek z roku 1916 se striktně zabývá lidskou vlastností, která člověka ovládá v jakékoliv době. A tím je nesnášenlivost. Povídkový počin tak divákům ukazuje jak nesnášenlivost pálí a zabíjí bez rozdílu na dobu a situaci. Jednoznačně na to poukazuje i biblický motiv ve scéně ukřižování Ježíše. Každý použitý hřeb má svůj smysl, podle kterého byl pojmenován. Omezenost, Sobeckost, Pokrytectví a Tmářství. Každý příběh je příkladný a má v sobě určitou moralizující sílu. Nejúchvatnější je však povídka o dobývání Babylonu. Tady je snad ´best´ vše. Kromě samotného příběhu i kamera, kostýmy, kulisy, výpravnost a množstevní, tedy převážně válečné scény. D. W. Griffith dokázal natočit dílo jako málokdo. Silné příběhy obsahující filozofii skutků a psychologii stavů. Střídání časových rovin netrpí zmatečností, i když na svou dobu těžko říci, jak k tomu diváci přistupovali. Podle dobových záznamů je to skutečně mátlo a jisté prvky zůstaly nepochopeny. Inu, divákům bylo předhozeno něco, na co nebyli doposud zvyklí. Avšak snímek patřičně uzrál. Vypovídá hlavně o tvůrčích schopnostech D. W. Griffitha, který se toho nebál a své sny dokázal dokonale zrealizovat. Jedná se o jeden z mnoha kinematografických skvostů z dob němé éry." martin-mickey-stusak / 100 procent

"Bylo to půvabné a dojemné (i nějaká slzička se mi do oka v závěru dostala). A malý Kryštůfek (Will Tilson) byl nádherné dítě. Medvídka Pú jsem milovala, maminka zhudebnila všechny ty básničky (Kdyby byla včela medvědem, Jak krásné být ptáčkem a plout po nebi, ...), tak mě životopisný snímek o autorovi této rozkošné a nesmírně vtipné knížky samozřejmě velice zaujal. Netušila jsem, že to bude mít až takovou hloubku! Film má výborný scénář. Režisér k příběhu přistupuje s citem a všichni hrají velice uvěřitelně. V knize je za vtipnými příhodami spousta moudra. Ve filmu lze to moudro objevit též." Jana Květoňová / 90 procent

"Amerika je země, kde se může stát opravdu cokoliv. Není to kvůli relativnímu bohatství a není to ani výsledek neustále deklarované demokracie. Je to především díky vysoké koncentraci idiotů, pomatenců, úchylů a kriminálníků. A protože je život v takovém prostředí pro lidi, kteří se snaží žít normálně velmi frustrující, zrodili se Superman, Batman, Spiderman, Ironman..., kteří jakožto zástupci utlačovaného lidu vzali právo do svých rukou. Ono se není čemu divit, když na policii, či politiky se nedá spolehnou; často se na bezpráví aktivně sami podílí. A stejně tak není překvapující, že tito hrdinové inspirují obyčejné lidi, jenž se rozhodnou se zlem zatočit pěkně po staru, v duchu rčení, jak se do lesa volá... . A evidentně se tento námět filmařům zalíbil, protože následoval Zelený sršeň a vynikající Kick-Ass. Defendor je z těchto tří filmů asi nejméně zábavný, nicméně má spoustu dobrých chvilek a dokonce i jakýs takýs lidský přesah. Navíc je Woody v roli Arthura opravdu vynikající. Bez problému jsem mu uvěřil, že je schopen vyrazit do boje s padouchy pouze s kuličkami, nasranými vosami a skobičovkou. Úsměv a lehký nadhled však vzal za své při opravdovém střílení a konec filmu, byť byl nevyhnutelný, vyznívá poněkud rozpačitě. Za tím dobrem které sálá z Arthurovy postavy, je opět cítit ten americký smrádek, který udělal z Defendora průzkum veřejného mínění, zda nechat idioty bojovat za "normální američany", nebo zda to raději nechat být. Což je velká škoda, protože Defendor v sobě má náznaky mnohem silnějšího příběhu." Martrix / 70 procent

Zaujal vás některý z filmů? Našli jste doporučení k dílům, která vás zajímají? Pokud ne, napište komentář na kartu snímku z naší databáze. Příště třeba vybereme právě ten váš.

Všechny komentáře najdete přehledně seřazené od nejnovějšího zde. Dejte "palec" těm, které vás zaujaly.