Vize budoucnosti, ztráta lidskosti či hotel plný hrůzy aneb Filmy režisérského titána Stanleyho Kubricka

Na prvním místě je aktuálně dle našich uživatelů absolutní hororová klasika s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Osvícení vzniklo podle stejnojmenného románu Stephena Kinga, jenž ale údajně s Kubrickovou adaptací příliš spokojený nebyl. Přesto se jedná o dokonalé dílo, které už čtyřicet let patří mezi špičku (nejen) svého žánru.

Velmi svérázná adaptace románu Anthonyho Burgesse se řadí mezi nejprovokativnější a nejkontroverznější filmy své doby. Drsný příběh z blízké budoucnosti o "nápravě" nebezpečného mladého násilníka a chuligána Alexe de Large (životní role Malcolma McDowella) v sobě skrývá mnoho hlubokých témat (ztráta lidskosti, začlenění jedince do společnosti, zločin versus trest) a myšlenek a je režisérovým patrně "nejdivočejším" filmem. Nepochybně se však jedná o jeden z kinematografických vrcholů 70. let.

Zřejmě nejzásadnější sci-fi film, jaký kdy vznikl. Kubrick ve spolupráci s A. C. Clarkem přinesl na konci 60. let pohled na (do té doby silně podceňovaný) žánr jako nikdo před ním - a vlastně ani po něm. Divácky nesmírně náročný (pro dnešního diváka obzvlášť), ale každopádně audiovizuálně naprosto fenomenální snímek dalece předběhl svou dobu jak svým dechberoucím nestárnoucím formálním ztvárněním, tak tématy a myšlenkami, o nichž pojednává (budoucnost lidstva, vývoj umělé inteligence, existence mimozemského života atd.). I kdyby Kubrick nikdy nic jiného nenatočil, tento titul by z něj stejně učinil nesmrtelnou legendu světového umění.

Patrně jediný snímek v Kubrickově filmografii, jenž by se dal s trochou nadsázky označit za komedii. Primárně však jde o velmi mrazivou satiru utahující si z velmi neveselého tématu - atomové hrozby a možnosti rozpoutání třetí světové války. Kubrick se za použití očividné nadsázky snažil poukázat na to, že k případnému konci našeho světa by mohlo dojít vlastně až děsivě snadno - bohatě stačí, když se k obrovské moci dostanou neschopní idioti...

V první filmové adaptaci slavné knihy Vladimira Nabokova se kultovní filmař věnoval vděčnému a nadčasovému tématu zakázané lásky a sexuální posedlosti. Stárnoucí kultivovaný muž zcela propadne kouzlu dospívající dívky, což zcela převrátí jeho do té doby poklidný život naruby. Kromě klasického příběhu film vyniká hlavně precizními hereckými výkony Jamese Masona a Petera Sellerse, jenž si o dva roky později zahrál i v Dr. Divnoláskovi (a rovnou trojroli).

Předposledním Kubrickovým filmem se stalo vynikající drama věnující se vietnamskému válečnému konfliktu. Snímek je chytře rozdělen na dvě hlavní části - výcvikovou a bojovou. Do paměti se snadněji vryje spíše ta první, v níž sledujeme, jak se z obyčejných mladíků systematicky vytvářejí chladnokrevné mašiny na zabíjení. Úchvatný a nezapomenutelný je zde především strhující konflikt sadistického instruktora seržanta Hartmana (geniální R. Lee Ermey) a jím šikanovaného vojína Pylea (Vincent D'Onofrio).

V roce 1960 Stanley Kubrick natočil velkolepou historickou fresku o povstání římských otroků, k němuž došlo v letech 74-71 před naším letopočtem. Pro režiséra sice šlo primárně o zakázkový projekt, i tak se mu však povedlo stvořit epický a dodnes působivý velkofilm, jenž získal čtyři Oscary. Hvězdnému hereckému obsazení vévodí fantastický Kirk Douglas v roli titulního povstalce.

S filmovým (i skutečným) světem se režijní velikán rozloučil vpravdě mistrovským dílem, které však patří mezi mistrovy nejsložitější snímky. Dráždivé a obsahově nejednoznačné eroticky laděné psychologické drama vzniklo volně podle Snových novel Arthura Schnitzlera. V hlavních rolích ústředního manželského páru se objevili Tom Cruise a Nicole Kidman, kteří v té době byli manželé i ve skutečnosti.

Kubrickův teprve druhý celovečerní snímek, jenž má stopáž jen pár minut přes hodinu, sice určitě patří do té "slabší" poloviny autorovy výjimečné filmografie, přesto se za něj určitě nemusel nikterak stydět. Nízkorozpočtový projekt vyprávějící příběh o newyorském boxerovi a jeho lásce k blonďaté femme fatale je Kubrickovým ryze autorským projektem - kromě režie si sám napsal scénář dle původního námětu, stál za kamerou i si jej sám sestříhal.

V roce 1956 Kubrick stvořil ukázkový cynický zlodějský film-noir s rafinovanou vyprávěcí strukturou, jenž je příběhem o bandě lupičů, kteří vymyslí skvělý plán, jak vykrást pokladnu na dostihovém závodišti. Na poměry svého tvůrce nebývale svižný snímek, jehož neustále narůstající tempo a výbornou gradaci by mu mohli závidět i mnozí dnešní filmaři.

Režisérova další (čtyřoscarová) historická freska, která je však oproti umělecky uměřenějšímu a konvenčnějšímu Spartakovi už mnohem "kubrickovštější". Titulní postavou zde není sympatický rebel, ale vypočítavý antihrdina, od nějž si Kubrick z pozice vypravěče záměrně udržuje satirický odstup a nikterak diváky nenutí s ním soucítit. Barry Lyndon trvá přes tři hodiny, celou dobu se nese ve velmi pomalém tempu, ale silný vrstevnatý příběh, bezchybná režie a naprosto dokonalá audiovizuální stránka nepřekonatelně evokující dobovou atmosféru z něj i tak činí unikátní zážitek a jeden z vrcholů svého žánru.

První spolupráce Kubricka s Kirkem Douglasem dala vzniknout stěžejnímu (proti)válečnému dramatu z dob první světové války. Stezky slávy jsou velmi moralistické a působivě poukazují na hrůzy války a nelidsky jednající představitele vojenské mašinérie, pro něž životy "obyčejných" vojáků mnohdy znamenají pouze cestu k povýšení - a slávě.

Pomyslného černého Petra si nepřekvapivě vytáhl režisérův nejstarší a nejméně známý celovečerák, jenž Kubrick financoval převážně z vlastních peněz (rozpočet se přitom nakonec vyšplhal až k 33 000 dolarů). Jde o příběh čtyř vojáků, kteří uváznou za nepřátelskou linií. Jejich plán na cestu do bezpečí jim vychází do chvíle, než narazí na mladou ženu... Sám Kubrick film označil za velmi amatérský a dokonce se neúspěšně pokusil zničit všechny jeho kopie.