Dlouho odkládaná filmová pokračování

16 let trvalo, než se fanoušci nejpopulárnější filmové série všech dob dočkali nové epizody (a začátku další trilogie). Epizoda I byla v kinech nepřekvapivě extrémně úspěšná, ale čím je starší, tím více divaků jí skoro nemůže přijít na jméno a považuji ji za možná nejhorší SW film vůbec. Sice má pár vynikajících sekvencí (závod kluzáků a hlavně perfektní souboj s Darthem Maulem), ale je přehnaně a otravně infantilní a podbízivý (a rozhodně nejen kvůli přítomnosti Jar-Jara, patrně nejnenáviděnější "komické" vedlejší postavy vůbec).

Terminátor byl pro Jamese Camerona, jeho duchovního otce, po natočení super úspěšné dvojky v roce 1991 uzavřenou kapitolou (tedy až do letošního roku). A Arnoldu Schwarzeneggerovi se do dalšího dílu nechtělo bez Camerona. Nakonec Schwarzenegger na roli ve trojce kývnul právě díky Cameronovi, jenž mu doporučil, ať si za ni řekne absurdně vysokou částku. Producenti ji Arnoldovi dopřáli a k tomu i spousty dalších neuvěřitelných výhod (v podstatě si mohl dělat, cokoliv se mu zlíbí). Na návrat Sarah Connorové nedošlo, John byl přeobsazen Nickem Stahlem (Edward Furlong měl údajně v době před natáčením problémy s drogami) a jako režisér byl najat Jonathan Mostow (Ponorka U-571). Třetí Terminátor byl přijat rozporuplně (stejně jako všechna další pokračování, která od té doby vznikla), skalním fandům vadil obzvlášť silný příklon ke komedii a s tím související absence pohlcující temné atmosféry Cameronových majstrštyků.

Po božsky přepáleném čtvrtém Rocky brzy přišel hodně slaboduchý pátý, s nímž nebyl spokojený zřejmě nikdo. A mnoho let to vypadalo, že zřejmě půjde o velmi nedůstojnou tečku série. Ale Sly se - stejně jako Rocky - prostě snadno nevzdává a navíc až příliš rád točí pokračování svých úspěšných filmů. Trvalo to sice 16 let, ale nakonec se fanoušci dobrosrdečného boxera přeci jen dočkali návratu, který měl kvalitativní úroveň lepších dílů série, vrátil legendě dobré jméno a zafungoval jako regulérní důstojné završení série. Tedy alespoň do roku 2015, kdy vzniknul Creed, spin-off, v němž si Sly svou stěžejní roli zahrál znovu.

Tohle pokračování je v nejednom ohledu docela velký bizár. Původní (skvělé) Sněženky samozřejmě žádné pokračování nepotřebovali - natož o čtvrt století později. Ale někomu zřejmě přišlo jako dobrý nápad se nostalgicky ohlédnout za touto 'teenagerovskou' komedií z počátku 80. let. Scénář opět sepsali Radek John a Ivo Pelant, do hlavních rolí se vrátila většina herců z originálu a Karla Smyczeka nahradil na postu režiséra Viktor Tauš. Druhé Sněženky však už skoro nejsou komedií, ale spíše hořkým dramatem o lidech s krizí středního věku. Jejich hlavním problémem je, že až příliš spoléhají (a odkazují) na originál a na jeho diváckou oblibu. Jako samostatně stojící snímek Taušův počin zkrátka příliš nefunguje.

O čtvrtém dobrodružství hrdinného archeologa se začalo mluvit snad hned po natočení Poslední křížové výpravy v roce 1989. Přáli si ho jak diváci (navzdory tomu, že konec trojky dokonale funguje i jako konec celé série), tak ústřední tvůrčí trio Spielberg/Lucas/Ford. Jeho vznik ovšem neustále něco komplikovalo - buď někomu nevyhovoval scénář (platila dohoda, že ho musí schválit všichni tři) nebo se zkrátka nedařilo sladit časové možnosti všech zmíněných. Po roce 2000 stále více lidí přestávalo doufat a věřit, že se čtvrtého Indyho opravdu dočkáme (mimo jiné také kvůli Fordovu už tehdy vysokému věku). Ale v roce 2008 to nakonec přeci jen klaplo. Film vznikl na základě scénáře Davida Koeppa, z něhož byl údajně nejvíce nadšený George Lucas, přičemž on byl tím, kdo nebyl spokojen s většinou předchozích scénářů. Výsledný film byl sice komerčně úspěšný (vydělal 786 milionů dolarů při rozpočtu 185 milionů), ale kritický i divácký ohlas byl velmi rozporuplný (skvěle na to reaguje i jedna epizoda South Parku). Někomu vadil tehdejší Fordův věk (66 let), jiným přílišné užití digitálních efektů, nejvíce však asi měli publikum problém s koncem filmu (potažmo s oběma jeho konci). Osobně se však řadím mezi tu hrstku spokojených, jimž i Království křišťalové lebky přijde na podobné úrovni kvality jako předchozí tři díly.

V roce 2008 kupodivu vznikla ještě jedna čtyřka slavné série, v níž už skoro nikdo ani nedoufal. První tři díly Ramba vznikly v 80. letech, kam svými tématy a zejména zpracováním dokonale pasovaly, a proto nebylo snadné si představit, že by mohl "rambovský" akční film dobře fungovat i v době, kdy hollywoodský mainstream už začali naplno ovládat (výrazně jinak koncipované) superhrdinské komiksové adaptace. Stallone si ale s ničím hlavu nelámal a pouhé dva roky po fajn návratu Rockyho divákům naservíroval svůj druhý nejslavnější charakter v podobném duchu, v jakém se nesly dvojka a trojka, tj. staromódní přímočará akční řežba s ikonickým hrdinou. Tentokrát však byl v pozici nejen herce, ale i scenáristy a hlavně režiséra - a rozhodl se otočit volume brutality, krvavosti, ale třeba i tempa zcela na maximum. Čtvrtý Rambo je zkrátka fan servis, který se chytře spolehl na jistotu (k žádným nečekaným inovacím oproti předchozím dílům tu opravdu nedošlo) a nečekaně sebevědomě alespoň na chvíli vrátil po mnoha letech do kin kouzlo 'tupých', násilnických a machistických akčních filmů 80. let.

Blade Runner Ridleyho Scotta patří mezi nejkultovnější sci-fi, co kdy vznikly. A taky mezi filmy, které určitě žádné další díly nepotřebují. Jeho režisér byl ovšem jiného názoru. Původně si chtěl sequel zrežírovat sám, nakonec se ale zhostil pozice výkonného producenta a režie byla svěřena neméně schopnému Dennisi Villeneuveovi (Zmizení, Příchozí). Ten film opatřil velmi působivou hypnoticko-pochmurnou atmosférou, která maximálně zužitkovala špičkovou audiovizuální stránku (kamera Roger Deakins, hudba Hans Zimmer), jež se snažila stylu originálu co nejvíce přiblížit (ale přitom ji pouze otrocky nekopírovat). I zápletka je v tomhle sequelu velice ambiciózní (na scénáři se podílel i autor jedničky Hampton Fancher) a snaživě navazující a rozvíjející události a motivy ze Scottovy klasiky. Z úplně zbytečného druhého dílu se tak nakonec stal přinejmenším pozoruhodný a ke svému předchůdci až nezvykle uctivý 'následovník'.

A aby toho nebylo málo - příští rok nás čeká premiéra filmu Top Gun: Maverick. Regulérní sequel Top Gunu z roku 1985 tak bude dělit od premiéry jedničky časová mezera 35 let (tj. stejně jako v případě Blade Runnerů). Hlavní roli si pochopitelně zopakuje Tom Cruise.

Vaše hvězda nemá tvář! Poznáte film?