Pět kultovních seriálů, které zabila jejich poslední série

Patřím k těm, kteří u poslední série Hry o trůny skřípou zuby, ale řadu logických lapsů vnímám hlavně jako výsledek uspěchané práce. Namísto, aby se mohly linie řádně nadechnout a postavy logicky docházet k určitým výsledkům, mění se jejich charakterizace prakticky z minuty na minutu. Nejednají tak z nějakého konkrétního popudu, ale protože scenáristé už nemají čas a musí šetřit každou minutu. Otevírám touhle myšlenkou speciál schválně, neboť první "pán na holení" měl ve svém finále ten samý problém.

Nejmilovanější televizní sériový vrah si dlouho držel až ohromující úroveň. Ta dosáhla vrcholu čtvrtou sérií s Johnem Lithgowem v roli Trinityho. Konec sezóny měl jeden z těch až nevděčně dokonalých cliffhangerů, kterým už se tvůrci pravděpodobně nikdy nezvládnou ani přiblížit. Což se stalo. Ale jelo se dál, se zajímavými linkami a silnými (a skvěle obsazenými) záporáky. Jenže pak se rozhodlo, že osmá série bude poslední. A scenáristé najednou jakoby nevěděli, co si počít. Tolik témat a tak málo času! Takže do jedné série narvali to, co by běžně natáhli do dvou, klidně tří. Nápady byly - třeba nově sestavená týmovka "slušných" vrahů slibovala velké věci! Jenže nebyl čas na rozpracování, tak tahle linie skončila stejně rychle, jako začala. Stejné to bylo pro mnohé postavy (ať už staré nebo nové). A finále s Debrou? To už byla vyloženě z prstu vycucaná nutnost, aby se finální kolečka mohla dát do pohybu. Jakoby to nestačilo, korunu všemu nasadily příšerné digitální mraky a béčkový odsun Dextera do končin, kde nemají žiletky. Doufejme, že jednou dojde na často spekulovanou devátou sérii. Tady by to šlo ještě zachránit.

Tomuhle seriálu jsem se dlouho vyhýbal, protože mi Ashton Kutcher obvykle leze dost na nervy. Ale tady je vynikající a když jsem se konečně (díky českému Netflixu) ke sledování přemluvil, stálo to za to... do poslední série. To byla rána na solar. V pozadí natáčení se mezi sedmou a osmou sérii odehrálo slušné drama: představitel hlavní role Topher Grace se rozhodl budovat filmovou kariéru a na seriál se zkrátka vykašlal, po čtyřech epizodách odešel kvůli filmové kariéře i Kutcher (ten to alespoň nezabalil hned, aby se postava měla čas důstojně rozloučit) a snaha zalepit mezeru novou postavou Randyho také hrubě nevyšla, protože se v ní autoři jen snažili skloubit charaktery odchozích (a nedali jí nic vlastního). Největším faulem na faunoušky bylo každopádně to, že se scenáristé z nějakého ujetého důvodu rozhodli rozdělit jeden z nejmilovanějších televizních párů Jackie a Hydea a to jen proto, aby Jackie dali dohromady s Fezem. S Fezem! Neexistuje alternativní vesmír, kde by z toho někdo měl radost. Prostě ne.

Ukázkový příklad toho, že pokud seriál postavíte na ďábelském charismatu konkrétního herce, nemá zkrátka smysl pokračovat bez něj (tohle ostatně pocítila i 24ka, ale tam šlo "jen" o spin-off). V případě Domu z karet vypálilo autorům rybník obvinění Kevina Spaceyho ze sexuálního obtěžování. První klapka šesté řady už byla na spadnutí a náhle se narychle přepisovalo a Frank Underwood musel jít pod drn. A bez něj se vše rozsypalo. Částečně i proto, že když už scenáristé neměli Franka k dispozici, neustále se o něm mluvilo (což jen zdůrazňovalo, jak zoufale chybí) a Claire se najednou musela sama stát Frankem, což zase neladilo s jejím původním uchopením. Zatímco v případě Dextera si lze užít většinu sezón samostatně, Dům z karet je úzce provázaný a tudíž nemá smysl se k němu někdy vracet. Jde o pečlivě budovanou cestu, která zásahem osudu nakonec bohužel nevede nikam.

A ještě jeden sitcom, v tomhle případě si ale za fail mohou tvůrci sami. Dobře rozjetá show, která si budovala pověst nových Přátel, měla svou největší slabinu tam, kde byl původně její trumf - vtipné vyprávění otce o tajemné matce (tajemné pro diváky). Napřed to působilo svěže a nápaditě, ale když podobný koncept dojíte x sezón, začne fanouškům docházet trpělivost. Pak muselo, podobně jako v detektivce, přijít odhalení. A být to zahradník, asi bychom byli spokojenější. Po všem, co se snaživě budovalo, se finální série tak dlouho nimrala ve svatbě Barneyho s Robin, až na Tedův vztah s osudovou Tracy nebyl čas, stejně tak na její smrt, svatba se během vteřiny změnila na rozvod a pak... zpátky Robin. Ta myšlenka, že Ted vypráví dětem příběh hlavně proto, aby dostal svolení chodit s tetou, vlastně úplně mimo není. Ale to provedení, to bylo neředěné peklo, kde nefungovalo vůbec nic.

Všichni jste věděli, že tenhle kousek tu nebude chybět. V málokterém seriálu byli totiž scenáristé tak očividně... ztraceni! Ale takhle to dopadá, když někdo postaví výbornou úvodní zápletku (přeživší na opuštěném ostrově), následně dodá tunu zajímavých nápadů a pak nemá vůbec, ale vůbec promyšlený konec. U Ztracených to trochu bylo cítit už během vysílání třetí řady, ale pořád jsme doufali, že nakonec autoři vytáhnou nějakého toho králíka z klobouku. Nestalo se. Místo toho přišla "nečekaná" pointa, že jsou všichni mrtví (což se jako vyvrcholení tipovalo od první série). A stejně se většina věcí nevysvětlila. Nejlépe to asi popsal Ricky Gervais během Zlatých glóbů: "Bylo to složitý, ale z toho, co jsem pochopil, je ten tlustej všechny snědl".

Poznáte herce v ikonických siluetách? I. část