LEGO příběh: Proč se někdo rozhodl natočit celovečerák o dětské stavebnici?

Chris Miller a Phil Lord jsou jména režisérské dvojice, která se může chlubit překvapivě konstantní kvalitou svých filmů, z nichž všech skončili v příjemných černých číslech. Pojďme to ale vzít od začátku.

Miller a Lord se poznali na Dartmouth College v USA, kde oba studovali a točili své první kraťasy. Oba psali do studentských plátků, oba měli zálibu v animaci a oba byli členy studentských organizací. První větší průlom nastal, když si jeden z výkonných producentů od Disneyho všiml článku, který jeden ze zmíněných plátků vydal ohledně Millera. Producent ho ukázal kolegům a nakonec domluvil schůzku s Millerem. Ten měl však jednu podmínku, Lord se jí bude účastnit taky. Výsledkem byla smlouva na dva roky televizní tvorby pro Mickey Mouse. Z toho vzešel například seriál Clone High. Bohužel, ani jedna z jejich tehdejších prací nedosáhla nějakého většího úspěchu, ale otevřela jim dveře k jejich prvnímu celovečernímu filmu.

Zataženo, občas trakaře (2009) je animovaný film o stopáži kolem devadesáti minut a představil všechno, co se stane pro duo Lord a Miller charakteristickým – dětinský humor kombinující trapnost a ztřeštěnost, svižné tempo vyprávění a hlavně nápaditou práci s vizuálem. Není proto překvapením, že film si přišel na slušné peníze a od kritiků sklidil chválu.

Po dětinsky hravém příběhu o nedoceněném vědci se Miller a Lord rozhodli natočit celovečerní snímek na motivy devadesátkového seriálu Jump Street 21 – ten byl první větší rolí Johnyho Deppa, který si nakonec v moderní adaptaci střihl rychlé cameo. Tentokrát hraný snímek byla buddy comedy (český ekvivalent by zněl něco jako parťácká komedie) s ratingem R, protože humor byl tentokrát o dost hrubší a apelující spíše na pubertální obecenstvo.

A světe div se, i tentokrát to byl komerční úspěch doprovázený převážně pozitivními ohlasy ze strany odborné kritiky. Z toho důvodu začali pracovat na sequelu, zároveň se jim ale dostal do rukou nápad, který zněl tak neskutečně blbě, že mu nedokázali odolat.

Dva roky od úspěchu první Jump Street následoval podobně úspěšný druhý díl. Poslední tři roky ale režisérské duo pracovalo na projektu, který byl podle většiny předem odsouzený k neúspěchu. Celovečerní film o stavebnici Lego vznikal v kooperaci švédské centrály LEGA (MasterBuilders; česky Mistři Stavitelé, je přezdívka hlavních designérů nových stavebnic), animačních studií v Austrálii a Warner Bros. Lord i Miller od začátku věděli, že film chtějí natočit ve stylu fanouškovských videí na YouTube, tedy pomocí stop-motion. To zkombinovali s CGI, kdy většina stopáže je vytvořená v počítači (protože dělat to doopravdy ručně není úplně jednoduché ani levné) a ve výsledku vypadá amatérsky, ale zároveň dává tvůrcům svobodu.

Když budete pozorní, můžete si všimnout otisků, škrábanců a celkové „ohmatanosti“ postav. Detail, na kterém si tvůrci dali záležet.

A tak se stalo, že film, který od začátku působil jako téměř dvouhodinová reklama na LEGO, skončil na čtvrté příčce v žebříčku nejvýdělečnějších animovaných filmů roku 2014 a sklidil obrovský úspěch u kritiků i diváků. LEGO® příběh (2014) získal několik prestižních cen včetně té od Britské filmové akademie za Nejlepší animovaný film. Absence přinejmenším nominace na Oscara ve stejné kategorii je podle mého jedno z (bohužel) nemála selhání Akademie, když uvážíme, že rok předtím nominovali Já, padouch 2 (2013).

Miller a Lord totiž tentokrát popustili uzdu své dětinské představivosti a napsali a natočili film, který i přesto, že je veskrze dětinský, nese poselství pro rodiče a hlavně, baví i rodiče. Celé to totiž vypadá, jako kdyby to natočil malý cukrem nadopovaný Honzík, který dostal k šestým narozeninám lego a kameru a řekl si, že natočí film se vším, co mu přijde pod ruku. Všechno je to zběsile barevné a plné těch největších klišé. V tuhle chvíli ale přichází na řadu avizovaný rozum. Snímek si to totiž uvědomuje a otáčí ho na hlavu. Jako odrazový můstek posloužilo proroctví o vyvoleném otočené na hlavu. Následuje nekončící příval gagů, hlášek a referencí. Popkultura tu však fungovala jako aktivní hybatel děje a ne jenom jako vtípek na jedno použití. To umožnilo Lordovi s Millerem postavit (haha, slovní hříčka) slušný příběh s překvapivě vyspělým poselstvím, že chránit hračky v neprostupném vakuu jen pro ozdobu je špatně. To apeloval na mladší generace rodičů, u kterých je tenhle trend dost dobře zřetelný.

Úspěch LEGO Příběhu podnítil vznik dalších dvou lego filmů (LEGO Batman film a LEGO Ninjago film), které už tak úspěšné nebyly. To ale odbíhám. Další projekt teď již zkušené a úspěšné dvojky režisérů byl Solo: Star Wars Story (2018). Nemá cenu to příliš do podrobna rozebírat, protože většina z nás ví, o co jde. Lord s Millerem byli v posledních týdnech natáčení od projektu vyhozeni a nahradil je Ron Howard. I přes jeho snahu film komerčně neuspěl a skončil jako fajn western z vesmíru.

Ne nepodobná věc se odehrála před pár lety u MCU a jejich Ant-Mana (2015) s Edgarem Wrightem. Přílišný odklon od zavedené tvůrčí formule vedl k neshodám a následnému vyhazovu. Jak sám Wright řekl: „Chtěl jsem natočit superhrdinský film, ale studio nechtělo natočit film Edgara Wrighta.“

U komiksů ale zůstaneme, protože právě odlišný styl vedl k obrovskému úspěchu snímku Spider‑Man: Paralelní světy (2018). Nerežírovali ho, ale jejich vliv je jasně vidět. Nápaditý, inovativní, dechberoucí, rychlý, nabitý humorem, akcí a jeho styl animace je tak specifický, že si ho Sony patentovalo. Kritici i diváci na něj dosud pějí chválu a nominace na Oscara za Nejlepší animovaný film to krásně podtrhuje.

V současnosti se Miller a Lord scenáristicky podílejí na LEGO® příběh 2 (2019), který zatím posbíral na Rotten Tomatoes 27 pozitivních reakcí od kritiků ku 3 negativním. Zároveň režírují adaptaci románu Artemis od Andyho Weira (však víte, autor Marťana).

Pokud to takhle půjde dál, je jen otázkou času, než si duo Phil Lord a Chris Miller připíše nějakou skutečně nezapomenutelnou kultovku. Snad tedy i nadále bude platit, že „Všechno je tu boží“.

LEGO® příběh 2 má v českých kinech premiéru již zítra, 6. února 2019.