Točil s Roxette, Prodigy, Madonnou nebo Rammstein. Kdo je Jonas Åkerlund?

Jonas Åkerlund (ročník 1965) pobral ze svého švédského rodiště lásku k black metalu, před dovršením 20. roku života bubnoval v kapele Bathory. Spřízněná a náležitě temná skupina Candlemass mu zadala také první job, režii videa ke skladbě Bewitched. Jenže Švédsko není jen zemí temnoty, ale též popu, a tak se Åkerlund v roce 1992 seznámil s Marií Fredriksson, zpěvačkou skupiny Roxette, která mu takříkajíc otevřela dveře do světa. "Dnes jsou slavní, ale tenkrát šlo jen o kapelu s názvem Roxette. Práce na hudebním videu zabere hrozně moc času a energie, takže jsem logicky chtěl točit s někým, jehož videa budou vidět. S Roxette to naštěstí vyšlo," zavzpomínal režisér Åkerlund na stránkách webového magazínu skupiny Coldplay, s níž později také točil.

Spolupráce s Roxette znamenala pro Åkerlunda jeden z prvních důležitých milníků kariéry. Do roku 1996 stihl popovému duu natočit 5 videí, když nepočítáme proma k sólovým projektům. Já mám nejradši klip z roku 1996, v němž se režisér distancoval od předchozí černobílé stylizace a inspiroval se britpopovou vlnou. Jde o parádní retro, kde hudební a filmoví fanoušci najdou solidní porci postmoderních odkazů (třeba na Zvětšeninu nebo Absolventa).

Åkerlundovou devizou bylo to, že dokázal vždycky přijít s originálním stylem. Lidem, kteří mají zkušenost s technikami natáčení, to dojde skoro okamžitě. V klipu pro skupinu Prodigy Smack My Bitch Up z roku 1997 zvolil ruční kameru a pohled z pozice aktéra divokého drogového večírku. Dost se to podobá třeba tomu, co ve filmu nedávno předvedli tvůrci Hardcore Henryho (2015). Jenže Åkerlund s tím příšel skoro před 20 lety.

Kolem Smack My Bitch Up se strhl solidní humbuk - ozvaly se představitelky americké feministické organizace The National Organization for Women, které kritizovaly jak píseň, tak videoklip. Autoři podle nich de facto vyzývali k páchání násilí na ženách. Åkerlundovi to vyneslo cenu MTV Video Music Award za nejlepší taneční video. Jenže je otázka, o jakou verzi vlastně šlo, neboť tu necenzurovanou MTV ze svého vysílání stáhla. Kromě pozornosti amerického publika práce s Prodigy Åkerlundovi zajistila natáčení s Madonnou na dnes již ikonickém videu k Ray of Light (2x Grammy Award, 5x MTV VMA).

"To byl skvělý začátek naší spolupráce," připomíná Åkerlund, který je s Madonnou stále v kontaktu a natočili spolu řadu oceněných klipů i dokumentárních filmů. "Nešlo jen o to, že to byla Madonna, ale o celkové načasování, bod v její kariéře, píseň, video, všechno. Myslím si, že jsem jeden z mála autorů hudebních videí, který si prošel 90. léty a pořád pro to má intuici. Už se ale klipům nevěnuji tolik, jako tenkrát. V současnosti točím tak jeden dva za rok. A dost si vybírám."

Není se čemu divit. Na konci 90. let a na začátku nového milénia stíhal Åkerlund i sedm videí ročně. Žádná béčka, ale práce třeba s Metallicou, Mobym, Jamiroquaiem, U2, Christinou Aquilerou, Robbiem Williamsem nebo sirem Paulem McCartneym.

Pojďme se ale zaměřit na Åkerlundův koncertní záznam Rammstein: Paris, který vstoupí tento čtvrtek do českých kin. Divákům slibuje hudební nářez doprovázený pyrotechnickými efekty a charismatickým performerem východoněmecké kapely Rammstein Tillem Lindemannem. S kapelou se režisér zná, celkem očekávaně, díky natáčení videoklipů. Ten, který šokoval nejvíce, vznikl v roce 2009 ke skladbě Pussy (netřeba překládat, u nás tak při nedělním obědě učinil prezident republiky) jako regulérní krátké porno. Rammstein tím chtěli poukázat na sexuální turistiku. A pochopitelně na sebe v době velkého návratu strhli solidní celosvětovou pozornost.

Z kuloárům zaznívá, že v případě snímku Rammstein: Paris půjde dost možná o nejpůsobivější koncertní záznam vůbec. K této disciplíně Åkerlund dodává: "Je to, jako kdybyste chtěli natočit ohňostroj. Snažíte se zprostředkovat energii, která na místě vládne a využít jakýchkoli triků, aby zážitek následně zapůsobil na diváky stejně jako na návštěvníky koncertu. Natáčeli jsme dva večery v Bercy Aréně v Paříži a měli 30 kamer. Show trvá dvě hodiny a dvacet minut a já ji stříhal se stejnou precizností, jako bych stříhal 3 minutový hudební klip."

MluvilÅkerlund pravdu? To si povíme po čtvrteční projekci. Kinobox vás na ni zve ve spolupráci s distribuční společností Aerofilms a sítí multikin Premiere Cinemas. Vybírat můžete hned ze tří kin v republice. Bezplatné registrace na Rammstein: Paris uzavíráme ve středu 22. března v 19:00.