Film o atentátu na Heydricha. Režisér projektu věnoval 15 let života

Vznik snímku Anthropoid byl pro scenáristu a režiséra Seana Ellise splněním dlouholetého snu. „Poprvé jsem se o příběhu dozvěděl, když jsem o něm v roce 2001 sledoval dokumentární film,“ vzpomíná. „Protože jsem se o události druhé světové války zajímal, ohromilo mě, že jsem o tomto výjimečně hrdinském a velice dojemném příběhu do té doby neslyšel.“

Ellisse pustil do studia historických materiálů a v průběhu let se mu podařilo vytvořit poměrně rozsáhlý archiv všeho, co s operací Anthropoid souviselo. Prostudoval bezpočet fotografií a dalších historických materiálů, ze kterých se nakonec zrodil příběh, kontext i postavy filmu.

Ellis na scénáři pracoval společně s Anthony Frewinem (Říkejte mi Kubrick), aby se společnými silami popasovali s hlavní kostrou příběhu. „Pokud sledujete historické události od Mnichovské dohody až po atentát samotný a poté i dohru, která následovala, jedná se o neuvěřitelně komplexní a velice rozsáhlý příběh,“ popisuje. „Já měl naprosto jasno v tom, že nechci točit nějaký válečný velkofilm. Jednalo se o prostý příběh dvou výsadkářů. Chtěl jsem zjistit, jací Jan Kubiš a Jozef Gabčík byli, poznat, jaký to asi byl pocit, být konfrontován s tím nejnáročnějším úkolem, jakým můžete odbojáře pověřit.“

V roce 2013 získal Ellis na festivalu Sundance cenu diváků za svůj snímek Metro Manilla (2013), který byl oceněn také třemi British Independent Film Awards a který dokazoval, že je Ellis mistrem napětí. Povzbuzen těmito novými úspěchy se rozhodl pustit do aktivní práce na snímku Anthropoid. „Přišlo mi, že se jedná o zcela logickou volbu. Oběť, kterou Jan Kubiš a Jozef Gabčík složili své vlasti, se tematicky podobala tomu, čím jsem se zabýval ve filmu Metro Manilla, pouze ve výrazně větším měřítku.“ Přestože strávil přípravami dohromady 15 let, osudy jeho hrdinů na něj působí stále stejně intenzivně. „Mít možnost vyprávět příběh hrdinných mužů a žen z českého odboje, kteří se obětovali za svobodu své vlasti, pro mě bylo velkou ctí.“

Snímek Anthropoid se v Praze začal natáčet v polovině července 2015 a jeho natáčení trvalo 39 dní. Vznikal též v Barrandovských ateliérech nebo v bývalém vojenském prostoru Brdy.

Po stylistické stránce Ellis při tvorbě okupované Prahy velice pečlivě zvažoval nasvícení scén a použitou barevnou paletu tak, aby se mu podařilo navodit atmosféru, kterou město v oné době mělo. Stejně jako v případě snímku Metro Manilla zastával i roli kameramana a bylo pro něj klíčové, aby se film natáčel ve formátu Super 16 mm. „Muselo se jednat o velice syrový a neuhlazený film, nikoliv o digitálně uhlazený prefabrikát. Celým okupovaným městem prostupuje napětí a já chtěl, aby se divák cítil patřičně stísněně a vše bylo nasvíceno velice měkkým světlem.“

Pro štáb filmu i herecký tým bylo natáčení v ulicích Prahy, přeměněných do podoby, kterou měly za druhé světové války, jako vstoupit do stroje času. Exteriéry scén v kostele se natáčely u chrámu svatého Cyrila a Metoděje, na místě, kde k onomu poslednímu střetu výsadkářů s nacistickými vojáky skutečně došlo. Dodnes se zde nachází pamětní deska, která hrdinům vzdává čest.

Interiéry chrámu byly vybudovány v ateliéru 8 na Barrandově. Jednalo se o monumentální dílo, které si vyžádalo největší díl rozpočtu. Na vzniku obřích kulis se podílelo více než 40 členů štábu. Jen strop samotný vážil 16 tun a byl zkompletován na zemi a následně vyzdvižen pomocí 38 řetězových kladek. „Finále filmu je jeho nejvelkolepější částí. Postavili jsme překrásný chrám a poté ho v průběhu pěti velmi náročných natáčecích dní zničili. Scény přestřelky jsme natáčeli chronologicky, abychom stěny chrámu mohli v průběhu natáčení postupně ničit tak, jak se stupňuje zmatek, který se mezi nimi odehrává.“

Budova Petschkova paláce, kde za normálních okolností sídlila banka, za války sloužila jako sídlo gestapa. Bylo zde mučeno velké množství členů českého odboje a dnes se ve sklepních prostorách této budovy nachází muzeum, věnované jejich památce. V rámci natáčení snímku Anthropoid celá budova znovu posloužila svému válečnému účelu.

V případě natáčení některých klíčových historických scén, jejichž skutečná dějiště již neexistují nebo je pro potřeby natáčení není možné použít, se Ellis v rámci pečlivého studia a porovnávání s fotografiemi snažil najít místa, která by těm původním odpovídala co nejvěrněji. Například pro potřeby natáčení scény atentátu objevil Ellis nároží, které se s místem, kde byl atentát spáchán a které mezitím zakryla dálnice, shodovalo po vizuální stránce takřka dokonale.

Ačkoliv natáčení snímku Anthropoid probíhalo ve velice nemilosrdném tempu a zahrnovalo řadu velice dlouhých natáčecích dní v době, kdy Prahu sužovala rekordní horka, panovala atmosféra plná vzrušení a odhodlání. „Všichni si uvědomovali, že se podílejí na něčem výjimečném, a byli hrdí, že takovou příležitost dostali. Všichni jsme toužili po tom, abychom mohli tento příběh vyprávět celému světu,“ dodává režisér Sean Ellis.

Znáte filmy pojednávající o našich novodobých dějinách?