Hollywoodská adaptace knihy rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem chtěl dobýt vrchol jednoho z vrcholků Himalájí - Nanga Parbat. Po mnoha útrapách ovšem končí v Tibetu a stává se učitelem mladého Dalajlámy. Film vychází ze skutečných událostí a pro oba představitele hlavních rolí – Brada Pitta a Davida Thewlise znamenal doživotní zákaz vstupu na čínské území.
Ve stejném roce vzniká i komornější film Martina Scorseseho – mistrovská studie ze života jednoho z nejvýznamnějších duchovních vůdců moderní historie – tibetského Dalajlámy. Pochopitelně natáčení v Tibetu nebylo možné, využilo se lokací v Maroku. Režisér film věnoval své matce, nicméně česká kopie se dočkala vlepení titulku s absurdní dedikací Václavu Klausovi. Ten, na rozdíl od Scorseseho, může do Tibetu zajet, kdy se mu zachce. Z čehož mají Tibeťané nepochybně obrovskou radost.
Komedie, která vzbudila mimořádný zájem na všech festivalech (promítala se i u nás), vypráví příběh dvou chlapců - Paldena a Nyimy, kteří utekli z Tibetu a dostali se do exilového kláštera. Po vysvěcení by se měli věnovat mnišskému životu, ale … právě probíhá finále Světového poháru ve fotbale a na posvátné půdě řádí fotbalové šílenství. Režisér je sám tibetským lámou, tudíž nejde o téma vycucané z prstu.
Bezmála deset let vznikal dokument, kdy jeho autor putoval mezi Tibetem, Indií a Nepálem. Pokud někdo z vás nemá nejmenší tušení, cože se to vlastně neustále řeší na téma Tibet, pak je tento dokument vhodným zasvěcovacím rituálem. Otevře vám oči.
Také žijícího klasika německé kinematografie Wernera Herzoga nenechalo téma Tibet chladným. Jeho dokumentární film Kolo času – Wheel of Time ovšem není historickou studií, spíše filosofickou esejí. Hloubaví diváci si přijdou na své – většina filmu se natáčela během největšího budhistického rituálu v indické Bodh Gaye.
Naopak historicky velmi cennou hodnotu má sestříhaný záznam zhruba tuctu tajných výprav do Tibetu v letech 1996-2004, který je dokladem nepřerušených styků 14. Dalajlámy s Tibeťany. Čína tohoto duchovního vůdce stále považuje za takřka teroristickou hrozbu, takže se do Lhasy nikdy nevrátil. Mladá tibetská uprchlice Kalsang Dolma se přes Himálaj ale dostane a přinese do největšího vězení na světě videokazetu se vzkazem od duchovních a politických tibetských vůdců.
Karma, filmařka tibetského původu, cestuje z New Yorku do Dharamsaly, exilového sídla Dalajlamy v severní Indii, aby natočila interview s politickými vězni, kteří uprchli z Tibetu. V Dharamsale potká Dondupa, tajemného bývalého mnicha a Karmu brzy pohltí mnichovo pátrání, které se stává jak putováním k roztříštěné tibetské minulosti, tak cestou k sebepoznání.
Na začátku nového tisíciletí pozval tibetský Dalajlama čtyřicet význačných osobností západní vědy, techniky a kultury do svého domu v severoindickém Himálaji, aby s nimi diskutoval o problémech tohoto světa a o jejich řešení. Natáčel osmnáctičlenný filmový štáb pěti filmovými kamerami. Dokument, sestříhaný ze sto čtyřiceti hodin filmového materiálu, si vydobyl uznání kritiky a získal ocenění na několika významných filmových festivalech. Komentář namluvil Harrison Ford.
V létě roku 1995 se tibetský muzikolog Ngawang Choephel vydal do své vlasti, aby zjistil, že ve Lhase Tibeťané poslouchají čínský pop a tradiční hudba se uchovala jen na venkově. Při jejím nahrávání je zatčen, obviněn ze špionáže a odsouzen k osmnácti letům vězení. Po šesti a půl letech je po mezinárodním nátlaku propuštěn a film dokončuje. Naplno odkrývá skutečnou podobu čínské okupační politiky v Tibetu. Na festivalu v Sundance získal film Cenu poroty.