Recenze: The Order: 1886 - když se hra stane filmem (Playstation 4)

Vítejte v alternativní minulosti. Londýn je stále zahalen mlhou, nad městem však bdí elitní skupina rytířů, kteří patří do Řádu. Jejich nepřátelé mají přirozené i nadpřirozené schopnosti a nepokoje ve městě sílí. Sir Galahad je oním hrdinou, jehož budeme po cestě vést. Otázkou je, kam ho zavede.

A tady už se chopí ovladače hráči, aby se vydali od ulic steampunkového Londýna v roce 1886. Není to cesta přímo hladká, ale to je spíše otázkou priorit. Záleží na tom, jaké hry hrajete a proč si je kupujete. Fandíte spíše nekonečné zábavě, kde měříte síly s jinými a postupně se levelujete? Pak pro vás bude The Order: 1886 ztrátou času a ani ta nejlepší pasáž hry vás nepřesvědčí k tomu, abyste ji ve výsledku nesrazili svým mocným hněvem.

Jdete za příběhem a zážitkem? Tady už se spolu máme o čem bavit.

The Order: 1886 je přísně lineární filmová hra. Filmová v tomhle případně znamená, že jde o kousek, který ve velkém sází na filmové postupy (má scénář plný dialogů, dramatický střih, soundtrack a komplexní herecké výkony). V posledních letech tento herní subžánr získává díky titulům jako Uncharted, Beyond: Two Souls či Aliens: Isolation na síle. Nejde v něm o dlouhou herní dobu, ale o zážitek. Ano, víceméně jednorázový. Je to podobné jako s dobrým filmem. Jakmile jedou závěrečné titulky, nepustíte si ho hned. Po nějaké době ale budete mít nutkání si ho zopakovat. S filmovými hrami je to stejné. The Order: 1886 nevyjímaje.

Tohle je opravdu ryzí interaktivní film. Z osmi hodin herního času odehrajete nějakých pět. Z toho ne vždy budete akční, neboť dojde i na klasické chození z bodu A do bodu B, hledání nějakých těch stop a otevírání  dveří/zkoumání předmětů. Je snadné The Order: 1886 sestřelit proto, že hráče vede za ručičku a samotné hraní je jakýmsi pouhým doplňkem působivé podívané. Jenže přesně s takovou hra vznikala a vyčítat jí její přístup je podobně nesmyslné, jak hře Alien: Isolation vyčítat to, že v ní nejde zabít vetřelec. Pravidla jsou jasně daná. Pokud mi nevyhovují, nemá smysl, abych hru hrál. Stejně jako nemá smysl, aby odpůrce sportovních her hodnotil Driveclub.

Že v konceptu ne vše dokonale funguje, to už je druhá věc, za níž si hra kritiku bezpochyby zaslouží. Ohromně propracované prostředí je sice plné detailů, samotný hráč ale zmůže minimum (ve hře je i nezvykle málo věcí, které lze sbírat). Postava se krčí automaticky, nelze při střílení prohodit rameno a odskok do strany funguje jen tehdy, kdy je poblíž granát. Nucené prohlížení některých předmětů je zábavné jen za začátku. Diskutabilní je i využitý systém QTE (quick time event), v němž musíte vždy ve správnou chvíli zmáčknout určité tlačítko. Ne každý hráč toto "zpestření" oceňuje a The Order: 1886 na něj především v osobních soubojích docela dost sází.

Co naopak funguje bez chyb a kde nemůže nikdo říct ani popel, to je grafická stránka. Něco takového jsme na konzolích (a nejspíš i mimo ně) skutečně ještě neviděli. V Ready At Dawn vyvinuli pro Playstation 4 vlastní software a z výsledku jednoduše padá brada na zem. Především odlesky a celková práce se světlem je něco, co nasazuje všem laťku hodně vysoko. Ještě se mi u hry nestalo, abych se tolikrát zastavil v nějaké lokaci a jen obdivoval okolí. Velmi profesionální je i hudba a ozvučení hry. Dabing sice postrádá silnější jména, zvolení herci ale jednoznačně umožňují postavám naplno ožít. Pochvalu si zaslouží i bohatý zbraňový arzenál a střílení jako takové, které je intuitivní a zábavné.

Kritizovaná délka hry si zaslouží políček spíše proto, že není vše v příběhu dořešeno. Je všeobecně známo, že měli v Ready At Dawn s dokončováním hry dost problémů, nestíhali a na konci museli vydání urychlit. Hra tak minimálně dvě otevřené linie zcela ignorantsky nedotáhne a končí. Jde samozřejmě o vděčná vrátka pro případně pokračování, nejde se nicméně zbavit (oprávněného) pocitu, že byli hráči o něco neférově připraveni.

Takže ano, vše negativní, co se o téhle hře dočtete, je pravda. A přesto by vás to nemělo odradit. The Order 1886 stojí za zahrání i se všemi chybami.

Hodnocení: 80%