Démoni Krakova se podobají Zaklínači a rozdělují publikum na dva názorové tábory

Seriál Démoni Krakova (Krakowskie potwory) režírovaly dvě polské tvůrkyně Kasia Adamik a Olga Chajdas. Publiku sice nabídly poměrně dobře vizuálně zpracovaný titul, po zhlédnutí úvodních epizod ale bohužel nemůžu říct, že bych byla motivovaná dívat se dál. V hlavní roli vystupuje studentka patologie Alex, jež má za sebou těžkou minulost. Jako zázrakem dvakrát unikla smrti, zatímco její příbuzní nikoliv. To se na její psychice dost podepsalo, obzvlášť když si o sobě začala myslet, že je prokletá a smůla se jí lepí na paty.

Začne se o ni však zajímat záhadný profesor, jenž ji následně přijme do své studentské výzkumné skupiny. Zabývá se studiem paranormálních jevů, nejrůznějších monster a okultismu. Alex je nejprve z celé situace dost nesvá, do té doby se domnívala, že jsou její vidiny pouhými halucinacemi. Nyní musí změnit pohled na svět a připustit, že monstra skutečně existují. Navíc jsou s ní spjatá mnohem více, než si myslela.

Po zhlédnutí úvodních dílů mám ze seriálu rozporuplné pocity. Zápletka se mi zdá poměrně chytlavá a má rozhodně velký potenciál. Potěšilo mě, že se tvůrci rozhodli i neevropským divákům trochu přiblížit slovanskou kulturu, jíž se inspirovali pro vytvoření mytologie monster. Po vizuální stránce není seriálu co vytknout. CGI efekty jsou velice drahé a náročné, tvůrcům se rozhodně povedly. Monstra vypadají uvěřitelně, velmi detailně a jednoduše řečeno odporně, což byl účel.

Bohužel zde absolutně chybí jakékoliv napětí a gradace. Po scenáristické stránce je seriál velmi prázdný, uspěchaný, zmatený. Stejný názor mají i první recenzenti seriálu na ČSFD, kde se zmiňují o povedené vizuální stránce, avšak kritizují díry ve scénáři a chybějící atmosféru. Tvůrci chaoticky skáčou z jedné scény do druhé a publiku se nedostává pořádného vysvětlení, kde jste se tam vzali, co hlavní hrdinové našli a proč je to nebezpečné. Podle recenze na webu Filmyhype.com, se v seriálu snadno ztratíte v nevysvětlených zápletkách, postrádajících šmrnc. Na druhou stranu ale tento web vyzdvihuje originalitu a inspiraci slovanskými legendami.

Rozporuplné názory na seriál podávají i uživatelé na Twitteru. Podle některých názorů je dechberoucí. Většinou se zde stále opakuje názor, že divačky a diváci jsou fascinováni vizuálním zpracováním. Vytýkají mu ale absenci promyšleného a zajímavého scénáře, jenž by měl být u seriálu o osmi dílech přeci jen důležitým prvkem.

Démoni Krakova jsou bezesporu seriálem, který své publikum rozděluje na dva tábory. Jeden jej miluje, druhý nechápe, co na něm kdo vidí. Tvůrci si na něm však rozhodně dali záležet. Seriál by mohli ocenit i diváci netflixovského Zaklínače, který se stejně jako Démoni Krakova inspiruje slovanskými legendami a monstry. Musím podotknout, že i jejich vizualizace si je v lecčems podobná.