Osada je sice plná pohody, doprovází ji ale i pořádná dávka trapnosti. Ještěže vtipy zatím fungují
Autor seriálu Petr Kolečko (Most!, Lajna, Okresní přebor) si vzal ve svém novém seriálu na mušku jeden z českých fenoménů – chataření. Obsadil svou osadu co nejodlišnějšími postavami a z jejich rozdílných přístupů k jednotlivým problémům a střetu jejich světů hodlá těžit slušnou dávku humoru, trapnosti a sarkasmu. Jeho postavy jdou totiž do extrémů, ale jsou založeny na reálných předobrazech. Vsadím se, že pokud je mezi vámi někdo, kdo jezdil o víkendech a prázdninách na chatu, v hrdinech seriálu zaručeně pozná někoho ze svých sousedů.
Do osady Záhoří se o víkendech sjíždějí majitelé a nájemníci zdejších nemovitostí kolem malebného rybníka. Jsou tu manželé Rubalovi (Radek Holub a Petra Nesvačilová), rodina Južanova (Igor Bareš, Eva Leinweberová a Filip Frantiček Červenka), Lucie a Jana Rybákovy (Ivana Chýlková, Šárka Vaculíková), manželé Srovnalovi (Martin Myšička, Pavla Beretová) a Tony Keyhoss (Tomáš Hanák). Zbylé obyvatele Záhoří nám první díl nepředstavil. Každý sem jezdí z vlastního důvodu, někdo kvůli pohodě (Južanovi), někdo kvůli klidu a inspiraci (spisovatelka Lucie Rybáková) a někdo kvůli tomu, aby se cítil důležitý (Milan Rubal si tu chce hrát na šéfa a díky křovinořezu a motorovce mít nad osadou moc, myslí si totiž, že kvůli tomu, že má jako jediný v osadě tyto dva nástroje, všichni ho potřebují a on pak může o mnohém rozhodovat). Někdy jsou jejich vztahy poněkud vyhrocené, ale jsou jedna osada, a tak drží pohromadě. A právě jejich každodenní starosti, radosti a spory spojené s chatařením jsou těžištěm celého seriálu.
V první epizodě se chataři vrátili do osady po zimě a s hrůzou zjistili, že jejich chaty někdo vykradl. Náčelník osady měl chaty hlídat přes zimu, ale zmizel a mnoho věcí s ním. Milan Rubal přišel o motorovou pilu a křovinořez, Južanovým se ztratil betlém a soška za půl milionu (což nesmí nikdo vědět) atd. Kromě Rubala, který bytostně touží po tom, aby se stal novým náčelníkem osady, to nikdo příliš neřeší a příjezd policie je jim spíše k smíchu, zvláště když přijede policista hrající si na kovboje (Stanislav Majer), jehož vyšetřování nejspíš vůbec nikam nepovede. Osada má ale další zábavnou postavičku do svého složení, a tak může ta správná zábava začít.
První díl u mě ale každopádně balancuje mezi zklamáním i nadšením zároveň. Příběh totiž obsahuje skutečně velkou dávku trapnosti (silácké chování policisty, Rubalovo chvástání o službě v armádě, panika kolem blikající kontrolky v autě u Rybákových atd.), podle všeho je to ale záměr. Snaha dělat před ostatními machra a být tzv. cool většinou dopadá většinou opačně. Vtipy prýštící z těchto situací i konverzací jednotlivých postav ale tnou do živého a fungují zatím dobře. Igor Bareš a jeho Južan trvající na pohodě za každou cenu (třeba i násilí) je geniální stejně jako jeho žena, která má svůj vlastní důvod, proč ostatním neříct, že jsou vlastně milionáři – dělá to přece kvůli nim, aby jim to nebylo líto. Myšičkův ajťák Srovnal hledající vše na internetu také nemá chybu, ten člověk je prakticky naprosto nepoužitelný, a přesto se stává novým náčelníkem osady. Díky neotřesitelné víře v internet nikdy neztrácí klid. Herecké obsazení je také perfektní a já jsem zvědavá, jak ho doplní další postavy, které se do osady teprve chystají.
A jelikož premiéra seriálu připadla na podzim, kdy většina z nás své rekreační nemovitosti zazimuje a opustí, je to příjemné ohlédnutí se za uplynulým jarem a létem. Exteriéry seriálu jsou povedené a líbí se mi také smysl pro detail nejen ve vybavení jednotlivých chat, ale i v oblečení a obutí chatařů, kam patří mimo jiné vytahané svetry nebo gumové nazouváky.
Seriál si zkrátka nedělá pouze legraci z chatařů a jejich „starostí“, ale i ze sebe sama. Z toho, jak je naše společnosti závislá na internetu, ze snahy některých lidí vštípit své názory ostatním nebo za ně dokonce i myslet (viz naprostá jistota Južanové, že ostatní by její bohatství přijali špatně). Kdo hodlá brát Osadu vážně, ten tvrdě narazí.
Uvidíme, jak se bude seriál vyvíjet dál. Jak si udrží vtip a nadhled. A zda se poměrně velká dávka rozpačitosti a trapnosti vytratí, nebo nikoli. Každopádně je zajímavé sledovat, že i chataření se změnilo. Dříve byly hranice zavřené a Češi nesměli cestovat, volno a dovolené tak trávili většinou na chatách, kam nemířili jen za klidem, ale i schovat se před politickým režimem. Nyní už je to spíše útěk před stresem a technologiemi, nostalgie, módní vlna či zvyk, který jsme si vytvořili jako malí. Jak moc se ale do této oblasti tvůrci pustí v dalších dílech, se teprve uvidí. Zatím je to jen chatařské špičkování mezi naprosto odlišnými lidmi. Sice vtipné, ale na víc jak 55 % to nestačí.