Recenze: Chalífát - švédská minisérie o islámském terorismu, z níž nikomu nebude příjemně

Máme sice teprve duben, ale přesto bych si dovolil Chalífát už teď zařadit mezi vrcholy letošní seriálové nabídky. Nevyniká sice tématem jako takovým (filmů a seriálů o islámském terorismu existují desítky), ale celkovým zpracováním, které takřka mistrovsky mísí žánrovou podívanou s realistickým příběhem, rozhodně ano.

Tvůrci Chalífátu se od prvního dílu věnují několika dějovým liniím, zpočátku jen velmi mírně propleteným. Skrze každou z nich pak poukazují na stěžejní oblasti problematiky muslimské migrace, integrace, radikalizace, teroristických útoků, verbování do služeb Islámského státu apod. Vznikl tak znamenitý mix napínavého, vzrušujícího, ale přitom až mrazivě uvěřitelného thrilleru s drásavým a nepříjemně aktuálním rodinným a sociálním dramatem.

Jednou z nejlepších věcí, kterou tento severský televizní počin nabízí, je velmi věrohodný obraz přesvědčování mladých, se švédským (potažmo evropským) sociálním systémem nespokojených muslimů, aby se ve své víře zradikalizovali - a na základě toho se přidali k nebezpečným fanatickým organizacím, jako je právě Islámský stát. Toto vymývání mozků (jinak se to asi ani nazvat nedá) sledujeme na příkladu jedné obyčejné imigrantské rodiny. Probíhá ze strany oddaných členů IS (zdánlivě dobrosrdečných a inteligentních) zejména prostřednictvím sdílením fake news, videí obsahujících účelové konspirační teorie (např. že útoky 11. září zorganizovala CIA, aby tak USA ospravedlnily svou válku s muslimy apod.) a líčením života v Sýrii (na území IS) jako muslimského ráje na zemi, aby se tam naivní pubertální dívky navzdory vůli svých rodičů, kteří ortodoxní islám, šaríu a jakýkoliv terorismus zcela odmítají, chtěli přestěhovat a stali se ženami místních "hrdinných" bojovníků.

Mezi myšlenkové i emocionální vrcholy Chalífátu patří scény, v nichž si dvojice rodičů (dobře integrovaných imigrantů) začíná uvědomovat, že jejich dvě dcery zřejmě začínají příliš podléhat své víře (viz např. vynikající scéna v kuchyni, v níž rodiče mluví se starší dcerou o Koránu). Takhle působivé ztvárnění strachu a úzkosti starostlivých rodičů o své děti jsem už dlouho nikde neviděl. Navíc je to zde zinscenováno velmi univerzálně - místo náboženského fanatismu si můžeme snadno dosadit jiné problémy či ohrožení, jimž jsou (nejen) dospívající lidé neustále vystaveni - toxické vztahy, závislost na drogách či alkoholu, neschopnost najít své místo ve společnosti atd.

Neméně intenzivní je však i linie odehrávající se přímo v IS, jejíž hrdinkou je mladá žena Pervin, jež už osud manželky džihádisty právě prožívá. Se svým manželem Husamem (členem IS) a malou dcerou se odstěhovali ze Švédska do syrské Rakky, aby mohli žít co nejvíce v souladu s islámem a byli tak co nejblíže svému bohu. Nyní si však Pervin už naplno uvědomuje, že se neocitla v žádném ráji, ale naopak v ryzím pekle (v němž nemá v podstatě žádná práva) - a chce se z něj dostat za pomoci švédské policistky Fatimy, s níž je v tajném telefonním kontaktu (v IS ženy nesmějí mít vlastní mobil). Pomoc při útěku ze země ji však bude poskytnuta jen při sdělení dostatečného množství informací, které pomohou zmařit teroristické útoky, k nimž má ve Švédsku dojít - a na nichž se významně podílí právě Pervinin manžel (jehož nejednoznačně napsaná postava ale také boří některé stereotypní představy o fanatických džihádistech).

Třetí rovina příběhu se věnuje dvojici problémových švedských bratrů, kteří, přestože nemají žádné muslimské kořeny, konvertovali k islámu a stali se jedněmi z těch, kteří věří, že spácháním sebevražedného teroristického útoku na "nevěřících" se stanou mučedníky a přijdou tak do božího ráje.

Všechny linie pak propojují především dvě postavy. Již zmíněná švédská policistka, jež je ochotna udělat cokoliv, aby zabránila vražedným útokům, a na první pohled sympatický mladý školní asistent Ibbe, jenž je ale ve skutečnosti člen IS vystupující pod krycím jménem Cestovatel. Právě s ním je v kontaktu Husam za účelem naplánování rozsáhlé nadcházející akce, a on je i tím, kdo se snaží získávat pro IS ve Švédsku nové loajální členy. V seriálu se za celou dobu objeví několik postav, které je snadné nesnášet (hlavně někteří Husamovi "kolegové"), Ibbe je z nich však docela s přehledem nejzákeřnější a nejodpornější...

Díky pouhým osmi epizodám, z nichž každá má okolo 45 minut, Chalífát nabere tempo hned během prvního dílu - a v těch následujících už se pak "jen" utahují šrouby vypjaté atmosféry plné bezmoci a zoufalství. Určitě se tedy nejedná o typ seriálu, v němž se prvních několik epizod nic moc neděje a skoro vše zajímavé se pak odehraje až v té poslední. Ostrých zvratů a nervydrásajících scén a momentů je zde vskutku požehnaně. Tvůrci si neberou servítky a téma ve vší jeho složitosti a závažnosti ždímou naplno.

Pokud vám (tak jako mně) chybí Jack Bauer nebo holdujete stále ještě běžícímu Ve jménu vlasti, s Chalífátem neváhejte. Je totiž přesně pro vás - ale naštěstí nejen pro vás...

Hodnocení: 90%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Poznáte slavné životopisné filmy?