Roman Kašparovský: „O Jirkovi Lagmajerovi v Americe říkali, že je to nový Dr. House!“

Obsazení filmu je velmi silné. Jak se vám podařilo do své prvotiny dostat takové množství prvotřídních českých herců současnosti?
Asi jsem měl velkou výhodu v tom, že už pár let natáčím filmy v pozici vedoucího výroby nebo výkonného producenta. To znamená, že hodně těch lidí znám osobně. Každopádně nejdůležitější pro měl byl Ondra Vetchý, se kterým se známe asi patnáct let, a kterému jsem tu roli od začátku psal na tělo. Takže jsme se hodně bavili o tom, jak by to mělo působit, jak by to mělo vypadat… A nakonec to tak vypadá. Z čehož mám velkou radost.

A ostatní herci?
Snažil jsem se k Ondrovi vybrat herce, kteří s ním budou fungovat, vytvoří nějakou souhru, takzvaný akord. To znamená, že každý herec hraje nejen za sebe, ale vyvstane mezi nimi nějaká energie, synergie, která film posune dál a vytvoří něco navíc. A když jsem jim pak dal přečíst scénář, tak to v podstatě nikdo neodmítl.

Příběh v tomhle filmu je trochu složitější, proto bylo dobré obsazení základním stavebním kamenem. Ve chvíli, kdy jsou ve filmu zajímaví herci, ty postavy najednou ožívají. A není potřeba, aby ta postava šla celým dějem od začátku do konce. Kvalitní herec je schopen si ji obhájit třeba i ve střípcích, kdy se na plátně objevuje. Základní důvod, proč jsem obsadil tak kvalitní herce, prostě byl, že jsem potřeboval, aby ty postavy fungovaly celou dobu.

Přestože se věnujete filmařině dlouhá léta, ne každého by napadlo vrhnout se na režii.
Natočit svůj film, být režisérem, to mě napadlo jako asi spoustu lidí už někdy v dětském věku. Ale co se týče tohoto filmu, začal jsem si dávat dohromady nějaké příběhy, které mě bavily a ladily spolu, někdy v roce 2005 na stáži v Paříži. A když jsem to měl za dva roky poskládané a věděl jsem, jak ten příběh má fungovat od začátku do konce, tak jsem to napsal, přinesl producentce Karle Stojákové a začali jsme film zafinancovávat, přepisovat, rozšiřovat, upravovat s herci…

I ve štábu se objevují známá a zajímavá jména. Jak jste štáb poskládal?
Chtěl jsem udělat vizuální film. Velice důležitý tak byl výběr kameramana, měl jsem obrovské štěstí na Vladimíra Smutného, kterého příběh zaujal a šel do toho. A na filmu je to znát. S dalšími členy štábu jsem pracoval už na svých dřívějších filmech, takže jsem věděl, že jsou to profesionálové, jsou kreativní, rozumím si s nimi a jsou zároveň schopni přinést do projektu něco navíc.

Měl jste zajímavou zkušenost s uvedením filmu ještě před českou premiérou ve Spojených státech, kde naše herce neznají. Jak se jim líbili?
Na projekce v rámci festivalu Czech That Film chodili normální Američané, pro které naši nejznámější herci nebyli žádné hvězdy, a musím říct, že reakce na ně byly skvělé. Líbil se jim Ondra Vetchý, Jirka Mádl, Iva Janžurová. O Jirkovi Lagmajerovi dokonce říkali, že je to nový Dr. House! Takže to podle mě funguje správně.